Vědci z AV ČR budou zkoumat lesy na šesti kontinentech
22. 06. 2015
ECR Advanced Grant jim umožní mj. postavit jeřáb uprostřed tropických pralesů
Mezinárodní vědecký tým pod vedením prof. Vojtěcha Novotného z Biologického centra Akademie věd ČR získal prestižní grant Evropské rady pro výzkum. Více než tři miliony eur využije na studium složitých vztahů lesních ekosystémů na šesti kontinentech, v tropických novoguinejských pralesech pro tyto účely dokonce postaví padesátimetrový jeřáb. Výzkum bude hledat odpovědi na otázky, jak by vypadaly lesy zcela bez hmyzu nebo proč žije většina hmyzích druhů v tropickém pralese a ne třeba v našem podnebí. Výsledky přispějí k pochopení ekologických principů, podle nichž se jednotlivé druhy rostlin a hmyzu samy poskládají do fungujícího lesního ekosystému, a budou tak důležité i pro ochranu biologické rozmanitosti lesů.
Letošní výsledky soutěže ERC Advanced Grant pro seniorní vědce opět potvrdily dobrou úroveň české ekologie. Částku 3,35 mil. eur (92 mil. korun) získal na svůj projekt prof. Vojtěch Novotný z Biologického centra AV ČR, který bude zkoumat vliv hmyzu na lesní vegetaci v celosvětové síti výzkumných ploch zahrnující Českou republiku, Japonsko, USA, Ghanu, Panamu a Papuu-Novou Guineu, vždy ve spolupráci s místními vědeckými týmy.
Klasický výzkum hmyzu se síťkou na motýly
je dnes doplňován i různými experimenty přímo v korunách stromů, kam se vědci složitě dostávají
různými způsoby od šplhání po lanech přes vysokozdvižnou plošinu až po heliový balón. Nejlépe to
jde ale s pomocí klasického stavebního jeřábu, který se vztyčí uprostřed lesa, aby tam místo
stavebních panelů zvedal ke korunám stromů ekology. Takových vědeckých jeřábů funguje po celém
světě devět. Novotného tým se chystá postavit desátý v tropických pralesech Nové Guineje, kde
Biologické centrum AV ČR společně s Jihočeskou univerzitou již téměř dvacet let provozují úspěšnou
výzkumnou stanici. Ta si za dobu své existence vydobyla mezinárodní prestiž a zasloužila se mimo
jiné o zpřesnění odhadu počtu druhů hmyzu, které žijí na naší planetě.
„Býložravý hmyz bývá obyčejným škůdcem v komerčních monokulturách, ale jeho vliv na přirozené
smíšené lesy je mnohem složitější. Jelikož každému býložravci chutnají jiné druhy rostlin, může
nakonec nenápadný hmyz rozhodovat o druhové skladbě celého lesa,“ vysvětluje prof. Novotný. Lesy
jsou ovšem také nebezpečným prostředím, plným dravých mravenců, parazitických vosiček a nenasytných
ptáků a netopýrů, již nepřímo prospívají vegetaci, neboť býložravý hmyz napadají a drží ho tak pod
kontrolou. Tyto ekologické vztahy se mohou velmi zkomplikovat, zejména v tropickém lese, kde spolu
na až 500 druzích dřevin může žít 10 tisíc druhů hmyzu. Studium těchto složitých ekosystémů umožní
lépe porozumět i zjednodušeným lesům u nás doma.
Výzkum navazuje na již existující Centrum pro tropickou biologii. Dále rozvine pestrý tým
vědců a studentů z 12 zemí, a přispěje tak k dlouhodobému úsilí etablovat České Budějovice jako
mezinárodně významné centrum ekologických studií. Má nový výzkum praktické dopady? „Chleba nezlevní
ani o halíř, naše ambice jsou větší – chceme porozumět složitému biologickému světu, v němž žijeme,
a doufáme, že naše objevy budou pro čtenáře zajímavým intelektuálním dobrodružstvím,“ dodává prof.
Novotný.
Připravily: Biologické centrum AV ČR a Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Více o výzkumu v tropických novoguinejských pralesech také viz příspěvek Tropický hmyz a globální změna na stránkách Akademického bulletinu.
Přečtěte si také
- Nanodiamanty pomáhají rozkládat nervově paralytické látky
- Na ELI Beamlines se s projekty hlásí první externí uživatelé
- Čeští vědci pomohli rozluštit dědičnou informaci hrachu
- IDEA CERGE-EI zve na přednášku o odborném vzdělávání
- Renomovaný chemik Hiroshi Nakatsuji získal čestnou medaili Akademie věd ČR
- Klíčový objev pro pochopení mechanismu Alzheimerovy choroby
- Nová metoda mapování elektrostatického pole molekul se submolekulárním rozlišením
- Český Siemens ocenil mladé vědce, studenty a pedagogy
- Odkud a kam putují nepůvodní rostliny
- Americký astronaut bude přednášet v Praze
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.