Vědci zjednodušili systém dělení druhů parazitické houby aspergilus
01. 03. 2023
Méně je více. Proti hlavnímu proudu současného třídění hub na menší, úzce definované druhy se vydali vědci z Univerzity Karlovy a Mikrobiologického ústavu AV ČR. Na základě analýzy zhruba osmi set vzorků hub rodu Aspergillus, významné pro potravinářství, medicínu nebo biotechnologie, navrhli výrazně jednodušší systém členění. Snížení počtu druhů bude mít dopad mimo jiné na kontrolu potravin. Vědci předpokládají, že podobné zjednodušení bude možné i u dalších skupin hub.
Houby rodu Aspergillus (česky kropidlák) jsou běžně rozšířené v životním prostředí a některé z nich široce využívané v biotechnologickém průmyslu – například k výrově kyseliny citronové, některých enzymů nebo k fermentaci potravin a nápojů (například populárního čínského čaje Pu-erh). Některé druhy jsou ale toxické, karcinogenní, kontaminují ovoce, zeleninu, kukuřici, arašídy nebo půdu a mohou způsobit lidem i zvířatům závažné zdravotní problémy.
Současný systém dělení hub je založen z velké části na molekulárně-genetických datech. „Běžné je především dělení stávajících druhů na menší, zavádění nových jmen pro druhy, které jsou nerozeznatelné vzhledem a mikroskopickými i dalšími znaky jeden od druhého. To vše komplikuje nebo až znemožňuje přesnou identifikaci například pro diagnostiku onemocnění, která tyto houby způsobují,“ říká Vít Hubka, který působí v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
Vědci utvořili mezinárodní tým, shromáždili stovky vzorků z různých kontinentů a substrátů a zhodnotili skutečnou různorodost v rámci druhů. Výsledky jejich robustní studie publikoval v sérii tří článků prestižní časopis Studies in Mycology.
„Aplikovali jsme širokou škálu metod, včetně moderních fylogenetických metod založených na datech z vysokého počtu genů či genomů. Došli jsme ke zjištění, že druhy jsou mnohem více variabilní, než jsme si mysleli, a to na mnoha úrovních – vzhled kolonií, mikroskopické znaky, genetická variabilita, produkce mykotoxinů apod.," říká člen týmu František Sklenář.
Výsledkem bylo výrazné snížení počtu druhů a také nový pohled na systém členění. „Rod Aspergillus udává do značné míry trendy směřování v taxonomii a dalších disciplínách, očekáváme proto podobné závěry i u jiných skupin hub," dodává Miroslav Kolařík, vedoucí laboratoře genetiky a metabolismu hub z Mikrobiologického ústavu AV ČR.
Odkaz na publikaci:
https://www.studiesinmycology.org/index.php/issue/116-studies-in-mycology-no-102
Kontakt:
Miroslav Kolařík, Ph.D.
vedoucí Laboratoře genetiky a metabolismu hub
Mikrobiologický ústav AV ČR
mkolarik@biomed.cas.cz
Mgr. Vít Hubka, Ph.D.
Mikrobiologický ústav AV ČR
vit.hubka@gmail.com
Mgr. František Sklenář
Mikrobiologický ústav AV ČR
frantisek.sklenar@natur.cuni.cz
Přečtěte si také
- Fotokatalýza pomůže vyčistit odpadní vody od antibiotik
- Narušení biologických hodin může přispívat k poruchám metabolismu
- Na přelomu týdne hrozí přízemní mrazíky, mohou poškodit některé plodiny
- O víkendu foťte živočichy i rostliny ve městě!
- Cena Paul Nakane Prize pro Pavla Hozáka
- Nový skleník vylepší pěstování pokusných rostlin a dbá na energetickou šetrnost
- Neutrino je lehčí, než se předpokládalo. Češi se podíleli na rekordním měření
- Brouci i člověk vyvinuli k ochraně své potravy stejné postupy
- Martin Fusek končí v čele společnosti IOCB Tech. Střídá ho Milan Prášil
- Vdechované olovnaté nanočástice obcházejí ochranu mozku
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.