Zahlavi

Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran

03. 04. 2025

O složení Vědecké rady AV ČR pro roky 2025 až 2029 rozhodlo březnové jednání Akademického sněmu, nyní už známe i její širší vedení. Na ustavujícím zasedání, které se konalo 27. března 2025, se po tajném hlasování stal předsedou Pavel Baran z Filosofického ústavu AV ČR. Radu povede společně s pěti místopředsedy a dvěma místopředsedkyněmi.

Vědecká rada AV ČR je koncepčním a poradním orgánem Akademické rady AV ČR v otázkách vědní politiky. Pro léta 2025–2029 ji tvoří třicítka členů s vynikajícím vědeckým renomé. Voleni jsou na návrh pracovišť, vysokých škol a dalších institucí s působností ve výzkumu a vývoji. Třetinu Vědecké rady AV ČR tvoří externí členové včetně zahraničních odborníků.

„Působení Vědecké rady směřuje jak dovnitř Akademie věd, tak navenek na národní úroveň systému vědy a výzkumu jako celku,“ vysvětluje Pavel Baran, který tento orgán vedl i v předchozím funkčním období 2021–2025. 

Bohatství odborností i názorů
Pavel Baran věří, že s kolegy a kolegyněmi nabídnou potřebný nadhled a odlišnou perspektivu, nezatíženou každodenní agendou spojenou s kompetencemi Akademické rady AV ČR: „V minulém období přinesla vzájemná spolupráce konkrétní výsledky, máme tedy na co navazovat.“

Právě na návrh předchozí Vědecké rady AV ČR například připravila Komise pro etiku vědecké práce AV ČR úpravu Etického kodexu výzkumných pracovníků v Akademii věd České republiky. Kodex schválil Akademický sněm v dubnu 2024 (k tématu více v rozhovoru s Oldřichem Tůmou).

Také proto se Pavel Baran těší na osobní setkávání, diskuze a nápady, jež se pokusí Vědecká rada AV ČR i v tomto funkčním období posouvat k jejich realizaci. „Už teď máme na stole spoustu témat, kterým se chceme věnovat,“ vyzdvihuje staronový předseda a dodává, že tento orgán byl vždy prostorem, v němž se setkávají různé názory, odbornosti i argumenty: „Z těchto zkušeností chceme čerpat i nadále, aby z něho Akademie věd profitovala.“  

Předseda Vědecké rady AV ČR je z titulu své funkce členem Akademické rady AV ČR a jejího předsednictva. Funguje tak jako klíčová „spojka“ mezi oběma orgány. Totéž ale platí i pro nové místopředsedy, kteří sehrají důležitou roli při řešení významných agend.


Vědecká rada AV ČR pro funkční období 2025–2029

Kdo je kdo ve Vědecké radě AV ČR

Předseda:
PhDr. Pavel Baran, CSc. (Filosofický ústav AV ČR)

Místopředsedové:
prof. Ing. Luboš Náhlík, Ph.D. (Ústav fyziky materiálů AV ČR) – místopředseda Vědecké rady AV ČR pro I. vědní oblast
prof. RNDr. Ondřej Prášil, Ph.D. (Mikrobiologický ústav AV ČR) – místopředseda Vědecké rady AV ČR pro II. vědní oblast
doc. PhDr. Bc. lva Poláčková Šolcová, Ph.D. (Psychologický ústav AV ČR) – místopředsedkyně Vědecké rady AV ČR pro III. vědní oblast
prof. RNDr. Jan Vondráček, Ph.D. (Biofyzikální ústav AV ČR) – místopředseda Vědecké rady AV ČR pro agendu vědeckého titulu „doktor věd“
prof. Ing. Petr Dvořák, CSc. (Masarykova univerzita v Brně) – místopředseda Vědecké rady AV ČR pro vědní politiku
prof. PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D. (Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem) – místopředsedkyně Vědecké rady AV ČR pro spolupráci s vysokými školami
prof. Ing. Josef Lazar, Dr. (Ústav přístrojové techniky AV ČR) – místopředseda Vědecké rady AV ČR pro transfer znalostí

Členové:
Mgr. Luděk Brož, M.Phil., Ph.D. – Etnologický ústav AV ČR 
doc. Ing. Petr Cintula, Ph.D., DSc. – Ústav informatiky AV ČR 
doc. RNDr. Jaroslav Dudík, Ph.D. – Astronomický ústav AV ČR 
doc. Mgr. Radka Dudová, Ph.D. – Sociologický ústav AV ČR 
prof. Dr. JUDr. Karel Eliáš – Ústav státu a práva AV ČR 
prof. RNDr. Miroslav Engliš, DrSc. – Matematický ústav AV ČR 
prof. PhDr. Martin Holý, Ph.D. – Historický ústav AV ČR 
doc. RNDr. Pavla Jendelová, Ph.D. – Ústav experimentální medicíny AV ČR 
Ing. Ivana Kolmašová, Ph.D. – Ústav fyziky atmosféry AV ČR 
prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc., FEng. – Technologická agentura ČR 
doc. RNDr. Pavel Krejčí, CSc. – České vysoké učení technické v Praze 
RNDr. Pavel Kubáň, DSc. – Ústav analytické chemie AV ČR 
RNDr. Jaroslav Kuneš, DrSc. – Fyziologický ústav AV ČR 
Univ.-Prof. Mag. Dr. Stefan Michael Newerkla – Universität Wien 
prof. Dr. Jana Osterkamp – Universität Augsburg 
doc. RNDr. Eduard Petrovský, CSc. – Geofyzikální ústav AV ČR 
prof. Ing. Aleš Růžička, Ph.D. – Univerzita Pardubice 
PhDr. Oldřich Tůma, Ph.D. – Ústav pro soudobé dějiny AV ČR 
doc. Ing. Kateřina Valentová, Ph.D. – Mikrobiologický ústav AV ČR 
Mgr. Petr Vodička, Ph.D. – Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR 
prof. PhDr. Martin Wihoda, Ph.D. – Masarykova univerzita 
doc. PhDr. Jana Zapletalová, Ph.D. – Univerzita Palackého v Olomouci

Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce