Výstava Věda fotogenická se představuje v Poslanecké sněmovně
23. 10. 2024
Vstupte do světa špičkové vědy prostřednictvím čočky fotoaparátu. Výstava toho nejlepšího z posledních dvou ročníků soutěže Věda fotogenická, kterou každoročně pořádá Akademie věd ČR pro své zaměstnance, je k vidění ve dvoraně Poslanecké sněmovny PČR na Malostranském náměstí v Praze. Vernisáž se uskutečnila ve středu 23. října 2024, záštitu nad akcí převzala 1. místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Věra Kovářová. Slavnostního odpoledne se zúčastnily také předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, členka Akademické rady a předsedkyně odborné poroty fotosoutěže Markéta Pravdová a další hosté.
Projekt Věda fotogenická se zaměřuje na zachycení krásy a estetiky špičkového výzkumu a vědecké práce. Soutěž je určena pro všechny zaměstnance Akademie věd ČR, kteří prostřednictvím svých fotografií nabízejí jedinečný pohled na vědecké objevy, experimenty a každodenní život vědců.
Fotografie dokládají, že věda není jen o číslech a datech, ale také o kreativitě, vášni a estetickém vnímání světa. Každý snímek je svědectvím o tom, jak vědci objevují nové horizonty a překonávají překážky ve svém úsilí o poznání.
Vernisáž zahájily (zleva): Markéta Pravdová, Věra Kovářová a Eva Zažímalová. (CC)
„Soutěž ukazuje, že věda není pouze záležitostí teoretických výpočtů, laboratorních pokusů nebo odborných publikací, ale že má i estetickou hodnotu. Vědecké experimenty, výzkumné procesy a pozorování přírodních jevů totiž mnohdy generují úchvatné obrazy, které v sobě mají nejen poznání, ale i krásu,“ uvedla na vernisáži předsedkyně Eva Zažímalová.
V roce 2023 oslavila fotosoutěž jednu dekádu existence. „Během deseti let konání přišlo celkem dva a půl tisíce fotek a zapojilo se více než sedm stovek zaměstnanců,“ řekla členka Akademické rady Markéta Pravdová. K výročí vydali organizátoři publikaci Cesta vědy ve fotografiích 2014–2023.
U zrodu soutěže stáli Lenka Vostrá a Michael Komm z Fóra Věda žije! Organizaci soutěže má na starosti Středisko společných činností AV ČR. Každý rok vzniká z vybraných snímků reprezentativní kalendář a fotografie jsou k vidění na výstavě v Galerii Věda a umění v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.
Vítězná fotografie hlavní kategorie z roku 2023 nese název Životní forma železa; autorem je Dušan Tichoň z Ústavu fyziky materiálů AV ČR.
Výstava v prostorách Poslanecké sněmovny není veřejně přístupná, určena je primárně pro poslance a zaměstnance sněmovny.
Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Věda fotogenická
Text a fotografie označené CC jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Oldřich Tůma: Etický kodex AV ČR reaguje na aktuální výzvy a proměny světa
- Akademický sněm AV ČR zvolil Radomíra Pánka kandidátem na předsedu instituce
- Hodnocením projektů GA ČR získáte větší rozhled v oboru, shodují se panelisté
- Léčivá krása: vítězný snímek Vědy fotogenické zachycuje lék proti rakovině
- Čtyři projekty z AV ČR získaly ERC grant, každý obdrží dva miliony eur
- Akademie věd: Látky uvolňované z ohňostrojů jsou vysoce toxické a karcinogenní
- Akademie věd chce podpořit uplatnění výsledků založením akciové společnosti
- Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců získal ocenění Kraje Vysočina
- Vidět dál než jiní. AV ČR ocenila osobnosti, které přispívají k prestiži vědy
- Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu převzal Národní cenu vlády Česká hlava
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.