
Web InterSucho má novou podobu, ukáže míru sucha až na úroveň katastru
07. 03. 2025
Jaké je sucho v kraji, okrese a dokonce i v katastru obce, mohou nyní mnohem snadněji zjistit uživatelé webu InterSucho. Po deseti letech provozu jej tvůrci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe podstatně inovovali a zpřehlednili. Hlavním vizuálním prvkem zůstává mapa zobrazující míru sucha v porovnání s průměrem let 1961 až 2015, ale po rozkliknutí lze nově získat mnohem detailnější a přesnější přehled než dosud.
Při modernizaci se tvůrci zaměřili na to, aby poskytoval vše, na co jsou uživatelé zvyklí, a zároveň přinesl novinky a aby informace byly lépe utříděné. „Pokud si uživatel nyní stáhne aktuální mapu, uvidí na ní všechny dílčí mapy, které dosud musel stahovat zvlášť,“ uvedl bioklimatolog a vedoucí týmu Miroslav Trnka. Na jednom obrázku je tak základní mapa ukazující intenzitu sucha a zároveň s ní další mapy zobrazující relativní nasycení půdy, deficit půdní vláhy a obsah vody v půdě. A to jak pro vrstvu povrchovou do 40 centimetrů, tak pro hlubší vrstvu od 40 do 100 centimetrů a také zprůměrovanou mapu pro hloubku od nuly do jednoho metru. „Výpočet sucha a vlhkosti půdy nyní děláme i na základě dat půdní vlhkosti naměřených v terénu vedle dále používaných dat z družic, vedle výpočtů pomocí modelu SoilClim a vedle použití dat přímo od reportérů z terénu,“ řekl Trnka.
Nadále lze na hlavní stránce srovnávat aktuální stav s minulým. „Dynamické porovnání funguje pro kraje i pro okresy, což dříve vůbec nebylo možné. Celý systém tím získal na přehlednosti. Brzy bude možné se podívat na všechny aspekty sucha až 18 měsíců zpětně,“ řekl Trnka.
V liště v horní části hlavní strany je novinkou kumulovaný stres, který vyjadřuje, jaký byl do aktuálního dne průběh sucha a kolik dnů byl růst rostlin zásadně omezen nedostatkem vody. Podstatného zlepšení se dočkala i vizualizace předpovědi sucha a klíčových parametrů pro jeho vývoj. „Věříme, že ačkoliv jsou nové mapy menší, je nové zobrazení názornější a uživatel získá stejnou informaci rychleji,“ poznamenal Trnka.
Zmodernizovala se i jedna z klíčových částí webu, jíž je „reportovací portál“. Registrovaní uživatelé mají možnost se podílet na tvorbě map sběrem dat o suchu v terénu. „Cílíme nejen na agronomy, lesníky, sadaře či vinaře, ale v podstatě na všechny, kteří se rádi pohybují v krajině a dívají se kolem sebe. Náš web dává i těmto lidem hlas a možnost přispět k lepšímu pochopení sucha. Spolupracovníci stráví zaklikáním jednoduchého dotazníku několik minut jednou týdně. Výměnou od nás dostávají podrobnou a velmi přesnou předpověď počasí na deset dnů dopředu pro místo, které si vyberou,“ vysvětlil Trnka. Předpovědi využívají řadu předpovědních modelů a patří mezi nejspolehlivější a dobře srozumitelné. Spolupráce s reportéry a jejich odezva je podle Trnky jednou z nejcennějších devíz webu InterSucho. „Všem, kteří se na jeho desetiletém fungování dosud podíleli, je potřeba poděkovat,“ řekl Trnka.
Tvůrci ještě pracují na dotažení některých funkcí, které by se na webu měly objevit v horizontu dvou týdnů. Jednou z nich je oblíbený graf, z něhož bylo možné pro dalších devět dnů odečíst, jaká část Česka bude zasažena suchem a v jaké intenzitě. Tvůrci jej tam znovu co nejdříve umístí a doplní jej grafy pro všechny další zobrazované parametry. „Podobně není ještě možné zobrazit mapy statistické předpovědi, ale i na tom pracujeme,“ doplnil Trnka. Nový vizuální styl je použitý také pro informace o suchu na Slovensku , ve střední Evropě a na celém světě.
Do poloviny dubna budou k dispozici ještě dvě důležitá vylepšení. První je nově pojatý systém sledování dopadů sucha na lesy. Kromě reportérů, kterých není pro lesní celky dostatek, bude založený také na měření přibližně 220 automatických stanic, které tým InterSucha sdílí se sesterskými portály FireRisk.cz a DendroNet.cz. Stanice budou rovněž základem vrstvy, která bude ukazovat skutečně pozorovanou zásobu vody v půdě a bude sdružovat data ze sítě CzechGlobe (zhruba 250 stanic) a z dalších zhruba 50 pozorovacích bodů Českého hydrometeorologického ústavu.
Kontakt:
prof. Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D.
Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe
trnka.m@czechglobe.cz
Přečtěte si také
- Týden mozku 2025: Cesta kolem hemisfér za sedm dní
- I běžné materiály jsou v lecčems geniální, ukazuje nová výstava v Akademii věd
- Čeští vědci odhalili, jak soli ovlivňují bahenní sopky na Marsu
- LASER-PRO: Spojení vědy a průmyslu pro budoucnost evropských technologií
- O Keltech na Českobudějovicku i tasemnici na Lipně – Akademické půlhodinky
- Střevní mikrobiom ovlivňuje náchylnost goril v zoo k onemocněním srdce
- Nový program českých vědců se zaměří na vzácná onemocnění
- Na entropii záleží! Výzkum českých vědců posouvá vývoj materiálů
- Česká elektronika pro evropskou sondu k Venuši úspěšně prošla první fází vývoje
- Částečné úvazky: v Česku vzácné zboží
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.