Zahlavi

Web Klimatická změna poskytuje informace o faktech, dopadech a řešeních

14. 03. 2025

Jaké jsou poznatky o klimatické změně, jaké jsou její dopady a jaké se nabízejí možnosti jejich řešení, ukazuje přehledně inovovaný web Klimatická změna. Představuje podobu Česka až do konce tohoto století, jak ji vědci modelovali na základě naměřených dat a předpokládaného vývoje emisí skleníkových plynů v atmosféře. Jelikož vývoj jeho množství nelze přesně predikovat, nabízí web vizualizaci jak středního odhadu očekávané změny, tak i její méně pravděpodobné varianty.

Na tvorbě webu se podíleli a podílejí nejen vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, ale i z Českého hydrometeorologického ústavu a Mendelovy univerzity v Brně.

„Jednou z podstatných změn nového webu je – kromě odhadů budoucího vývoje založených na nejnovějších datech – to, že má být průvodcem uživatele po očekávaných dopadech změny klimatu i možných řešeních. Zkušený uživatel zamíří přímo k mapám či grafům, které potřebuje, ale současně má možnost podívat se na různé aspekty změny klimatu a jejich dopady na různé sektory,“ řekl koordinátor projektu Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.

„Web na rozdíl od našich platforem jako Intersucho.cz či Fenofáze.cz nereflektuje to, co se děje aktuálně, ale popisuje to, co se dlouhodobě děje s klimatem,“ popsala Lenka Bartošová z CzechGlobe, která se věnuje fenologii. Na webu návštěvník najde texty, mapy a grafy, v nichž získá informace o klimatu v minulých dekádách a o předpokládané podobě klimatu v dekádách příštích. Je tak možné se podívat na klimatické charakteristiky v letech 1961 až 1990, 1981 až 2010 a na předpokládané charakteristiky pro roky 2030, 2050, 2070 a 2085. „Jedná se například o průměrnou roční teplotu, délku vegetační sezony, průměrný roční úhrn srážek, riziko horkých vln či počet tropických dnů a desítky dalších. Stejně tak lze tyto charakteristiky sledovat v grafech,“ řekla Bartošová.

Web má tři zmíněné pilíře – fakta o změně klimatu, její dopady a řešení dopadů, přičemž největší část je věnovaná dopadům.

„Jsou rozdělené na dopady na lesnictví, zemědělství, vodní hospodářství a města. Nemáme v úmyslu web aktualizovat denně, ale budeme jej postupně doplňovat a rozšiřovat, jak bude postupovat výzkum,“ řekla Bartošová. Informace lze nalézt také v interaktivních schématech. Zobrazují například různé typy české krajiny a lze na nich sledovat, co klimatická změna udělá s lesy na horách, s loukami ve středních polohách či s vinohrady v jihomoravské krajině. „Každý si tak může vybrat informace podané ve formě, jaká mu vyhovuje,“ doplnila Bartošová.

V části, která se zabývá řešením dopadů, jsou především textové informace. „Je zřejmé, že s adaptacemi to není jednoduché a každá lokalita je v něčem jiná. A i tuto část si lze zobrazit na interaktivním schématu,“ poznamenala Bartošová.

Veškeré odhady budoucího vývoje jsou založeny na scénářích změny klimatu, které vyvinul tým CzechGlobe ve spolupráci s vědci z České zemědělské univerzity z týmu Martina Hanela. Vycházejí z výpočtů na základě globálních klimatických modelů. „Z desítek modelů jsme objektivním způsobem vybrali ty, které pro území střední Evropy ve 20. století poskytovaly odhady blízké pozorovaným datům. Současně jsme pro budoucí vývoj brali v úvahu všechny kombinace vývoje emisí skleníkových plynů. V současné době jsme svědky podstatné revize závazků na jejich snížení, čímž jejich množství v odhadech budoucího vývoje klimatu značně roste. Zatímco před pár lety jsme scénáře s pokračujícím nárůstem emisí skleníkových plynů považovali za málo pravděpodobné, toto paradigma je nutné přehodnotit. Proto odhady aktuálně zahrnují kombinaci všech čtyř scénářů budoucího vývoje emisí se sedmi klimatickými modely, jež uvažují možnou reakci klimatu. Finální vizualizace tak zahrnuje 28 různých budoucích trajektorií vývoje s možností vidět nejen střední odhad, ale i varianty s nejmenším dopadem až po ty, které předpokládají razantní změnu,“ uvedl Trnka.

Web může sloužit všem, na něž má klimatická změna přímé či zprostředkované dopady, ať jsou to zemědělci, vodohospodáři, správci městské zeleně, městské samosprávy, projekční kanceláře, ale i podnikatelé v oborech, které jsou klimatem ovlivňovány. Zatímco cílem webu Klimatická změna je poskytovat aktuální a přehledné informace o změně klimatu, přístup k datům a podrobným interaktivním vizualizacím najdou uživatelé na webu www.climrisk.cz.

Kontakt:

prof. Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D.
E: trnka.m@czechglobe.cz

Ing. Lenka Bartošová, Ph.D.
E: bartosova.l@czechglobe.cz

TZ ke stažení zde.

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce