Zajímavosti z výzkumu v 19. přednáškovém cyklu Akademických půlhodinek
08. 10. 2024
Jak fungují biologické hodiny? Jak se správně provádí první pomoc? Kolik nakažených klíšťat se vyskytuje v českobudějovické Stromovce či jací angličtí diplomaté působili v českých zemích v době českého stavovského povstání? Tato a další témata přináší nový, v pořadí devatenáctý přednáškový cyklus Akademické půlhodinky. Ten společně již jedenáctým rokem připravují Biologické centrum Akademie věd ČR a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. V celkem osmi přednáškách představí odborníci z obou institucí zajímavá témata z přírodních i humanitních věd. Podzimní cyklus začíná 9. října a přednášky se konají každou středu v 16 hodin v Alšově jihočeské galerii ve Wortnerově domě v ulici U Černé věže 22 v Českých Budějovicích. Vstup je zdarma.
V přednáškách jihočeští odborníci z obou institucí informují o novinkách z výzkumné práce, ale také komentují aktuální dění či vysvětlují různé zákonitosti ze svých oborů. Hned v první přednášce se představí host přednáškového cyklu Petr Kolban, soudce okresního soudu, který se věnuje trestním kauzám. Povídat bude o úskalích i pozitivech této profese a bude posluchačům odpovídat na vše, co je v této oblasti zajímá.
Akademické půlhodinky se poprvé představily na podzim 2013 a od té doby si už našly věrné posluchače z řad široké veřejnosti. Odborníci přibližují svá témata tak, aby jim porozuměl každý laik. Jak sám název napovídá, přednášky trvají přibližně 30 minut, po skončení pak mají možnost návštěvníci klást své dotazy přednášejícímu.
Program 19. cyklu Akademických půlhodinek:
- 9.10. Petr Kolban: Soudce, ten tvrdej chleba má
- 16.10. Aleš Buček: Termiti a paraziti - proč zkoumáme hmyz, který u nás nežije
- 23.10. Martina Hrušková: Otazníky pěstounství
- 30.10. Václav Brabec: Odhalování funkce biologických hodin pomocí genového inženýrství
- 6.11. Pavel Král: Angličtí diplomaté a zpravodajci v českých zemích v době českého stavovského povstání (1618-1620)
- 13.11. Jan Kamiš: Klíšťata ve Stromovce - kde číhá skutečné riziko nákazy?
- 20.11. Martina Hrušková: Novinky v první pomoci a účinnost resuscitace
- 27.11. Ivan Kulich: Rychlé reakce pomalých rostlin
Anotace přednášek: https://www.bc.cas.cz/clanky/clanek-detail/7379-akademicke-pulhodinky-19-cyklus/
Kontakt:
Mgr. Daniela Procházková
PR manažerka, Biologické centrum AV ČR
daniela.prochazkova@bc.cas.cz
Přečtěte si také
- Více než 140 států světa schválilo zprávy o souvislostech mezi společností a přírodou
- Almanach geovědních pokusů, aneb vánoční dárek školám od „Vesmíru pro lidstvo“
- Čeští vědci se podílejí na vývoji ekologických solárních článků
- PLATOSpec, nový spektrograf v Chile pro lov exoplanet
- Archeologové odkryli u Prahy sídliště staré 7000 let
- Odhalena nová tajemství černých děr
- Čeští vědci dosáhli průlomu ve sledování zemětřesení v Etiopii
- V ÚOCHB AV ČR se otevírá unikátní zázemí pro kryogenní elektronovou mikroskopii
- Genetické vzorky zvířat z muzeí rozkryly některé evoluční záhady afrických savců
- Vidět znamená věřit. Altermagnetismus dokazují první mikroskopické snímky
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.