Zemětřesení v Turecku: předpovědět místo a čas nelze, upozorňují seismologové
16. 02. 2023
V pondělí 6. února 2023 zasáhlo jihovýchodní Turecko poblíž severní hranice Sýrie silné zemětřesení následované sérií dotřesů. Ačkoli se ztráty na lidských životech v prvních zprávách uváděly ve stovkách, již nyní jsou to desetitisíce. Co katastrofě předcházelo a jak zemětřesení probíhalo? Bylo jej možné předpovědět? Podrobný popis událostí přinášejí seismologové z Geofyzikálního ústavu AV ČR zapojení do výzkumného programu Strategie AV21 Dynamická planeta Země.
Většina dnešního Turecka leží na Anatolské tektonické desce, která sousedí s Arabskou deskou a deskou Eurasijskou. Posuvem Arabské desky směrem k severu je Anatolská deska vytlačovaná k západu podél Východoanatolského zlomu. Tření na zlomu způsobuje hromadění napětí, které při svém náhlém uvolnění vede k silným zemětřesením.
První z dvojice otřesů zasáhl Turecko a severozápadní část Sýrie po čtvrté hodině ráno místního času. Epicentrum zemětřesení o magnitudu 7,8 se nacházelo na místě vzdáleném 33 kilometrů od tureckého města Gaziantep. Druhé zemětřesení o magnitudu 7,5. následovalo v půl druhé odpoledne a mělo epicentrum poblíž města Kahramanmaraş. Seismické vlny dorazily během několika okamžiků i k seismickým stanicím v České republice. Putovaly přibližně 6 minut.
Odborníci upozorňují, že předpovědět přesné místo, velikost a čas budoucího zemětřesení není možné lze před ním maximálně varovat v řádu několika málo sekund. Dlouhodobé výzkumy a analýza dat však umožňují stanovit seismické ohrožení a následně i riziko. Kvůli kombinaci vysoké pravděpodobnosti výskytu zemětřesení, hustotě obyvatel a nedostatečně odolné výstavbě patří zasažená část Turecka k rizikovým oblastem.
Míra seismického ohrožení
Seismické ohrožení pracuje se znalostí geologie a tektoniky a vyjadřuje pravděpodobnost, že se v oblasti vyskytnou otřesy o určité síle. Tyto predikce se pak zohledňují v národních stavebních předpisech. Seismické riziko kombinuje výpočty seismického ohrožení s informacemi o tom, kolik lidí na daném místě žije, o stabilitě budov a infrastruktuře. Čím vyšší riziko, tím ničivější dopad potenciálního zemětřesení v dané oblasti můžeme očekávat.
Podrobný popis událostí je k dispozici v článku Zemětřesení v Turecku očima seismologů, který je uveřejněný na webových stránkách Strategie AV21. Autory textu jsou Václav Kuna, Jan Burjánek a Petr Kolínský z Geofyzikálního ústavu AV ČR.
O zemětřesení a vulkanické činnosti jsme psali například v časopise A / Věda a výzkum:
Poslechnout si můžete podcast Věda na dosah:
Varování před zemětřesením za pár korun. S Václavem Kunou o chytrém řešení nejen pro Nepál
O zemětřesení a vulkanické činnosti v Česku z muzea ve Skalné
K zhlédnutí je také dokumentární film Pohyby či díl seriálu NEZkreslená věda nazvaný Jak vzniká zemětřesení.
Připravila: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Profimedia
Přečtěte si také
- Jak předpovědět blesk? Pomoci by mohl i model elektrizace oblačnosti
- Hydrochemik Martin Pivokonský zkoumá, jak zlepšit úpravu a čištění vody
- Skalní řícení: nebezpečí hrozí i turistům, pomáhají geologické výzkumy
- Rašeliniště nezadrží vodu tak dobře jako běžná půda v lese, zjistili hydrologové
- Česká stopa ve vesmíru: sonda JUICE odstartuje k ledovým měsícům Jupiteru
- Invaze trilobitích larev. V prvohorách byly klíčovou součástí potravního řetězce
- Okamžiky před erupcí: co mají společného islandská sopka a česká zemětřesení?
- Nevyzpytatelné počasí: budeme umět předpovědět extrémní události?
- Chátrající ruina – příležitost pro demoliční firmu, či pro investora?
- Seizmometry zachytily zpěvy velryb, které mohou pomoci odhalit dno oceánu
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.