Živa ocenila nejlepší články za uplynulý rok
18. 04. 2019
Pražská Lannova vila se 17. dubna 2019 stala dějištěm tradičního jarního ceremoniálu časopisu Živa – předání cen nejlepším článkům za uplynulý rok. Setkání se zúčastnily významné osobnosti včetně předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové či bývalé předsedkyně Heleny Illnerové.
Redakce a redakční rada etablovaného přírodovědného periodika, které vychází již od roku 1853, posuzovaly příspěvky tradičně v pěti kategoriích.
Purkyňovu cenu za popularizaci biologických věd ve věkové kategorii nad 30 let obdrželi Jana Jersáková z Přírodovědecké fakulty JU v Českých Budějovicích a Robert Tropek z Přírodovědecké fakulty UK a Entomologického ústavu BC AV ČR za článek Současný pohled na vzájemnou spolupráci rostlin a opylovačů (Živa 6/2018).
Cenu v juniorské kategorii do 25 let získala doktorandka Přírodovědecké fakulty UK Veronika Konečná (spoluautor Filip Kolář) za článek S prvosenkou vyšší od nížin až do hor (Živa 1/2018). V kategorii 26 až 30 let uspěli rovnou autoři dvou článků: Anna Novák Vanclová a Lukáš Novák, oba z Přírodovědecké fakulty UK, za příspěvek Kdo ztrácí, nalézá! Život bez semiautonomních organel (Živa 1/2018) a Klára Pyšková z Přírodovědecké fakulty UK a Botanického ústavu AV ČR za článek Živočišné invaze a vymírání původních druhů (Živa 5/2018).
Zvláštní ocenění za příspěvek, který obsahově i rozsahem přesáhl rámec jednotlivých publikovaných článků, převzali Lucie Juřičková z Přírodovědecké fakulty UK a Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR za koncepci monotematického čísla o invazních organismech. To se mimochodem stalo vůbec nejrozsáhlejším číslem Živy, které kdy vyšlo.
Cenu Antonína Friče za rozvoj časopisu Živa obdržel geobotanik Pavel Kovář, který mj. v letech 1997–2008 působil jako předseda redakční rady Živy.
Podrobnější informace naleznete v tiskové zprávě.
Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Jarní zásilka plná zdraví. Jak pupeny stromů léčí?
- Nově objevená řasa může pomoci rozlousknout tajemství evoluce rostlin
- Paraziti jsou podle mě nádherné organismy, říká Julius Lukeš
- O myších a lidech. Vědci zjistili souvislosti migračních tras člověka a myši
- Svůj svátek slaví i včely. Jaká je role opylovačů v krajině a co je ohrožuje?
- Evoluce věčně živá. V čem tkví podstata biologické rozmanitosti?
- Pozor na klíšťata v městských parcích, jsou nebezpečná, varují odborníci
- Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby
- Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít
- Na světě klesá počet velkých šelem – vymírání čelí například levharti
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.