Archiv aktualit

Česká republika je po Polsku druhou zemí, kde se otevírají excelentní vědecká centra Dioscuri, jež vznikla v rámci programu iniciovaného německou Společností Maxe Plancka. Dvě budou sídlit ve Fyzikálním ústavu AV ČR, zakládají je expertka na spinkaloritroniku Helena Reichlová a odbornice na nanooptiku Barbora Špačková. Třetí centrum hostí Masarykova univerzita v Brně a povede jej vývojový biolog Peter Fabian. Slavnostního otevření Dioscuri center se v pátek 17. května 2024 v hlavní budově Akademie věd ČR zúčastnili vedoucí představitelé Společnosti Maxe Plancka, Akademie věd ČR a německého i českého ministerstva školství.

Světový den včel se slaví 20. května, v den narozenin jednoho ze zakladatelů moderního včelařství Antona Janši. Smyslem je upozornit na důležitost opylovačů pro naši planetu. Od nepaměti vnímáme včely jako jeden z nejužitečnějších hmyzích druhů. Jaká je jejich role v zemědělské krajině a jak je ohrožují insekticidy? Článek Včela – otrávený nikoli otravný hmyz vyšel v A / Magazínu, oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR.

Akropole Slovanského hradiště v Mikulčicích doslova dýchá historií. Dávnou i tou soudobou. K mnoha významným událostem, které se zde během uplynulých staletí odehrály, se 16. května 2024 přidala další – slavnostní otevření nových výstavně-edukačních prostor. Akce se uskutečnila u příležitosti 70. výročí zahájení archeologických výzkumů velkomoravského hradiště v Mikulčicích a uspořádal ji brněnský Archeologický ústav AV ČR ve spolupráci s Jihomoravským krajem a Masarykovým muzeem v Hodoníně.

Zhruba 900 let ležely pod povrchem, až je na zoraném poli zcela náhodou nalezla žena na procházce. Více než dvě tisícovky mincí původně spočívaly v keramické nádobě, nyní ležely roztroušené na půdě i pod ní. Odborníci považují středověký depot denárů z Kutnohorska za jeden z největších nálezů posledního desetiletí. Archeologové a historici nyní mince podrobí detailnějšímu zkoumání a následně poklad představí veřejnosti.

Narodil se před 90 lety a je živoucí kronikou znalostí nejen o botanice, ale i o mnoha dalších oborech lidské činnosti. Jan Květ, kterému v oboru nikdo neřekne jinak než Hony, převzal v pondělí 13. května 2024 z rukou bývalé předsedkyně Akademie věd ČR Heleny Illnerové Cenu Antonína Friče. Ocenění uděluje redakční rada Živy osobnostem, které významným způsobem přispěly k rozvoji tohoto populárně-naučného časopisu. Ve stejný den předali představitelé vedení Akademie věd spolu se zástupci redakční rady a redakce také Purkyňovu cenu za popularizaci biologických věd, Cenu Jana Sudy autorům od 26 do 30 let a Zvláštní ocenění časopisu Živa.

Možná nejsou tolik vidět, jejich práce je ale pro Akademii věd ČR a její pracoviště důležitá. Ať už jde o administrativní a technické zaměstnance, nebo laboranty, svou odborností, pečlivostí a loajalitou přispěli, aby se naše instituce těšila z profesionálního zázemí. A za to si zaslouží poděkovat. Dohromady 14 kolegům a kolegyním, kteří pracovní život spojili s Akademií věd ČR, předala 14. května 2024 předsedkyně instituce Eva Zažímalová děkovné listy.

Na naši planetu neustále dopadá kosmické záření. Částice o nejvyšších energiích pronikají do atmosféry pravděpodobně mnohem hlouběji, než se dosud předpokládalo, a budou tedy zřejmě i výrazně těžší. Nové poznatky vyplývají z metody, která zobecňuje přístup k předpovědím modelů srážek vesmírných částic se zemskou atmosférou. Jejím autorem je astročásticový fyzik Jakub Vícha z Fyzikálního ústavu AV ČR, který zkoumá nejenergetičtější částice přilétající z vesmíru pomocí dat z největšího současného experimentu na světě – Observatoře Pierra Augera v Argentině. Studii publikoval časopis Physical Review D.

V pondělí 13. května 2024 zemřel ve věku 85 let významný český chemik a vědecká osobnost světového významu profesor Josef Michl. V Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vedl vědeckou skupinu zaměřenou na organickou chemii, současně od roku 1991 do své smrti působil na Coloradské univerzitě v Boulderu v USA.

Zdálo by se, že věda a kouzlení nejdou dohromady. Ale možná je to trochu jinak. Nevěříte? Přesvědčte se v aktuálním čísle popularizačního časopisu Akademie věd ČR A / Easy.

Kvalitní a prokazatelné výsledky, mezinárodní renomé a průlomový výzkum. Jen některé z předpokladů, aby měl projekt šanci uspět v nabité konkurenci žádostí o ERC granty. Ty z českých výzkumných institucí ale často končí hned v prvním kole. Na to, jak rozšířit rodinu grantů Evropské rady pro výzkum, které dosud naši vědci a vědkyně získali, se zaměřil „Den s ERC“.