Tiskové zprávy

Co přinesl archeologický výzkum při stavbě dálnice D3 na Českobudějovicku? Hrozí na Lipně nákaza tasemnicí?  Můžeme vystopovat nemoc v těle ještě dříve, než vypukne? A jak se v českých vodách šíří invazní bochnatka americká? Tato a další témata přináší dvacátý přednáškový cyklus Akademické půlhodinky, který společně již dvanáctým rokem připravují Biologické centrum Akademie věd ČR a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. V celkem sedmi přednáškách představí odborníci z obou institucí zajímavá témata z přírodních i humanitních věd. Jarní cyklus začíná již tuto středu 5. března a přednášky se konají každou středu v 16 hodin v Alšově jihočeské galerii ve Wortnerově domě v ulici U Černé věže 22 v Českých Budějovicích. Vstup je zdarma.

Složení střevního mikrobiomu hraje klíčovou roli při rozvoji kardiometabolických onemocnění u goril nížinných chovaných v lidské péči. Poznatky dokumentuje nová studie vytvořená ve spolupráci Ústavu biologie obratlovců AV ČR, České zemědělské univerzity, University of Minnesota a dalších výzkumných institucí z USA a Evropy, společně se zoologickými zahradami (například Zoo Praha a Safari Park Dvůr Králové a Výzkumný institut ochrany genofondů) a Chráněnými oblastmi Dzanga Sangha ve Středoafrické republice. Přináší tak nový pohled na příčiny těchto onemocnění, jež jsou jednou z hlavních příčin úmrtí goril v zoologických zahradách.

Existují tisíce vzácných onemocnění, často ještě nedostatečně probádané, pro něž dosud neexistuje účinná léčba. České centrum pro fenogenomiku (CCP), velká výzkumná infrastruktura při Ústavu molekulární genetiky AV ČR, proto spustilo program RD-Factory, jehož cílem je zjistit více informací o těchto onemocněních, zlepšit jejich diagnostiku a pomoci najít možné způsoby léčby. Aby výzkum pokryl i nemoci, které pacienty a jejich rodiny nejvíce trápí, byla výzva k nominaci nemocí otevřena nejen odborníkům, ale i samotným pacientům a pacientským organizacím. Právě 28. únor, Mezinárodní den vzácných onemocnění, upozorňuje na důležitost vědeckého pokroku v této oblasti.

Vědeckému týmu z Akademie věd ČR a Masarykovy univerzity se podařil zásadní přínos do výzkumu hromadění nečistot na rozhraní mezi krystaly. Tento jev například v 60. letech minulého století způsobil sérii havárií v jaderných elektrárnách ve Velké Británii. Studie publikovaná v prestižním časopise Progress in Materials Science otevírá nové možnosti pro vývoj odolnějších slitin či nových technologických procesů jejich výroby.

Čeští vědci a inženýři pod vedením Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR vyvinuli a postavili první prototypy součástek pro spektrometr VenSpec-H, který bude součástí evropské sondy EnVision. Evropská kosmická agentura (ESA) na základě úspěšně dokončené první fáze přidělila českým vědcům další finanční prostředky pro pokračování projektu.

Nová a zcela unikátní studie think-tanku IDEA jako první v České republice detailně zkoumá fenomén českých částečných úvazků ve velkém evropském srovnání. Studie přináší zcela nová zjištění týkající se částečných úvazků. Jaké jsou důvody jejich nízkého využívání v Česku? Které skupiny obyvatel je využívají? A jaké kroky by mohly pomoci jejich širšímu uplatnění?

Obezita, vysoká hladina cukru v krvi nebo inzulinová rezistence patří mezi nejčastější příznaky metabolického syndromu. Jeho dědičné příčiny však zatím nejsou zcela objasněny. Vědci z laboratoře Bioenergetiky Fyziologického ústavu AV ČR a Národního institutu CarDia zjistili, že důležitou roli při rozvoji příznaků metabolického syndromu by mohla hrát variabilita DNA v mitochondriích.

V rámci oslav Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě se v Bruselu pod záštitou polského předsednictví Rady EU konala závěrečná konference projektu GENDERACTIONplus, který vede oddělení NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR. Na akci se sešli významní státní úřednice a úředníci, odborníci a odbornice na genderovou rovnost, stejně tak výzkumníci a výzkumnice. Událost posloužila jako kritické fórum pro zhodnocení pokroku v oblasti inkluzivní genderové rovnosti v rámci Evropského výzkumného prostoru (European Research Area, ERA). Účastníci a účastnice diskutovali o vývoji politik genderové rovnosti, zkoumali naléhavé výzvy, kterým čelí i ve vztahu k nadcházejícímu 10. rámcového programu pro výzkum a inovace.

Kombinace vysychání vodních ploch a přítomnosti konkurenčního druhu významně ovlivňuje životní strategie čolků a jejich chování po metamorfóze. Ukázal to výzkum vědců z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Zatímco vysychání vody urychlilo vývoj larev, konkurence měla vliv na velikost čolků při jejich přechodu na souš.

Druhý březnový týden bude opět patřit festivalu Týden mozku. Letošní ročník nabídne široké veřejnosti jedinečnou příležitost nahlédnout do světa neurovědy a porozumět fascinujícím funkcím lidské mysli. Akce představí nejen nejnovější vědecké poznatky, ale také praktické tipy, jak mozek udržet v kondici. Týden mozku, který pořádá Akademie věd ČR, se koná od 10. do 16. března v Praze, Brně a dalších městech po celé republice.