Tiskové zprávy

Petr Pyšek a Jan Pergl z Botanického ústavu Akademie věd ČR patří podle prestižního seznamu Clarivate Highly Cited Researchers 2024 mezi sedm nejcitovanějších vědců působících v České republice. Zařazení dvou invazních ekologů mezi jedno procento nejcitovanějších vědců světa potvrzuje, že český výzkum v oboru invazní ekologie patří mezi světovou špičku a průhonické pracoviště je uznávaným lídrem ve svém oboru.

Zástupci Akademie věd ČR, Univerzity Karlovy a Univerzity Palackého v Olomouci podepsali dnes memorandum o spolupráci za účelem navázání aktivní spolupráce v oblasti institucionální odolnosti vzdělávacích a výzkumných institucí.

Čas startu technologické mise Proba – 3 se přiblížil. Evropská kosmická agentura potvrdila start 4. prosince 2024. Sestavu dvou družic vynese indická raketa PSLV-XL z vojenské základny poblíž města Chennai. Technologickou misi využijí astronomové pro dlouhodobé pozorování zatmění Slunce. České „želízko v ohni“ vedli sluneční fyzikové na ondřejovské hvězdárně.

Československo se v období mezi dvěma světovými válkami potýkalo s otázkou národnostních menšin, sociálními problémy, individuálními svobodami, ale i s politickým radikalismem a extremismem. Čtyřicet případových studií prvního svazku monografie Gesto a skutečnost ukazuje, jak se s těmito fenomény vyrovnávalo soudobé umění a jak kultura zpětně formovala společnost.

Solární články, ruská emigrace, česko-německá historie, ale také klíšťata, rostliny, červi – témata, jimiž se zabývají laureáti a laureátky, jsou pestrá. Medaile uděluje Akademie věd ČR za zásluhy v konkrétních oborech či obecně za zásluhy ve vědě. Šestice expertů je převezme dnes 21. listopadu odpoledne ve vile Lanna v Praze.

Tým vědců vedený astronomem Jánem Šubjakem ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR a Centra pro astrofyziku Harvardské univerzity a Smithsonova institutu nedávno oznámil významný objev v oblasti výzkumu exoplanet. Pomocí dat z vesmírné mise TESS a pozemských pozorování spektrografem HARPS v Chile se podařilo potvrdit existenci exoplanety typu mini-neptun, pojmenované TOI-2458 b. Tento objev přináší nové poznatky o možných scénářích formování planetárních systémů.

Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole - Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože drží na uzdě jarní rozvoj vodního květu řas a pomáhá tak zachovávat rovnováhu ve vodním prostředí. Objevy virů byly učiněny na nádrži Římov na Českobudějovicku, kterou jihočeští hydrobiologové pravidelně monitorují již pět dekád a která díky tomu patří k nejprozkoumanějším sladkovodním nádržím v Evropě.

Bakterie rezistentní vůči antibiotikům představují globální hrozbu pro veřejnost. Tato rezistence ztěžuje léčbu nemocí, jako je například tuberkulóza nebo zápal plic. Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR ve spolupráci s Biotechnologickým ústavem AV ČR a CEITEC Masarykovy univerzity odhalili nový mechanismus, který by mohl vydláždit cestu k budoucí léčbě bakteriálních onemocnění. Výsledky zveřejnil časopis Journal of Bacteriology.

Společný projekt Ústavu dějin umění AV ČR a Městského muzea Polná přinese záchranu nejstarších fotografií ze sbírky muzea. Vzácné fotografie budou v příštích dvou letech představeny veřejnosti prostřednictvím dvou výstav i v online prostoru.

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR pod vedením Miloslava Poláška vytvořili sloučeniny, které jsou až milionkrát stabilnější, než obdobné látky využívané současnou medicínou při léčbě nádorů nebo jako kontrastní látky pro magnetickou rezonanci. Našli totiž nový způsob, jak bezpečně vázat kovové prvky, tzv. lanthanoidy, v molekulách léčiv. Studii zveřejnil uznávaný vědecký časopis Nature Communications.