Tiskové zprávy

Nadcházející rok bude stejný anebo o trochu lepší než rok 2024, myslí si respondenti průzkumu Psychologického ústavu AV ČR. Ten se ve spolupráci s agenturou Median ptal téměř 1000 lidí nejen na příští rok, ale také na to, co podle nich občany ČR spojuje a rozděluje.

V namibijském Windhoeku právě skončilo 11. plenární zasedání Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES 11). Jeho nejvýznamnějším výstupem je přijetí dvou hodnotících zpráv: hodnotící zprávy zaměřené na vzájemné vazby mezi biodiverzitou, vodou, potravinami a zdravím (tzv. nexus), a hodnotící zprávy zaměřené na transformativní změnu. Obě hodnotící zprávy schválilo více než 140 členských států, včetně České republiky.

Pro vyučující, kteří chtějí zpestřit výuku hodin vlastivědy, přírodopisu nebo zeměpisu, připravili vědci zapojení do programu Akademie věd Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo vánoční dárek v podobě almanachu geovědních pokusů. Jedná se o soubor dvanácti jednoduchých experimentů, které umožní žákům základních a středních škol nahlédnout do fascinujícího světa geologie a tím lépe pochopit procesy, které se na naší planetě, ale i pod jejím povrchem, odehrávají.

Významného pokroku ve vývoji ekologických solárních článků dosáhl tým vědců z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR ve spolupráci s výzkumníky z Linköpingské univerzity ve Švédsku. Společně vyvinuli organické solární články, které přinášejí ekologičtější alternativu k tradičním křemíkovým panelům. Jejich výroba se totiž obejde bez toxických rozpouštědel a využívají funkční organické materiály. Výsledky výzkumu publikoval časopis Nature Energy.

Nový spektrograf s vysokým rozlišením PLATOSpec se 26. listopadu 2024 úspěšně dočkal „prvního světla“. Po téměř dvouletém období konstrukce je přístroj připraven k astronomickým pozorováním. Bude prověřovat hvězdy, které potenciálně hostí extrasolární planety podobné Zemi a poskytovat pozemní podporu připravované vesmírné misi ESA PLATO. Spektrograf s vysokým rozlišením bude použit ke studiu aktivity hvězd a k potvrzení extrasolárních planet velikosti Jupitera. Přístroj byl zkonstruován konsorciem PLATOSpec s výraznou českou účastí a je umístěn na 1,52 metrovém dalekohledu ESO na chilské observatoři La Silla.

V trase plánované dostavby Pražského okruhu poblíž Nupak odkryli odborníci z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, osm dlouhých sloupových staveb starých zhruba 7000 let. Z dalších nálezů lze zmínit část vesnice z doby halštatské, včetně dokladů přítomnosti výše postavených členů společnosti. Na sídlištích se podařilo doložit výrobu nástrojů či zpracování kovů.

Český tým astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného průlomu v porozumění chování černých děr. Vědci v mezinárodní spolupráci publikovali dvě studie, které poskytují nové pohledy na chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Černá díra o hvězdné hmotnosti v takové soustavě přitahuje hmotu ze svého hvězdného souputníka a vzniká kolem ní tzv. akreční disk. Na pólech černé díry pak může hmota ze systému unikat směrem ven v podobě vysokoenergetických výtrysků.

Tým mezinárodních výzkumníků pod vedením českých vědců dosáhl průlomu v monitorování zemětřesení v jižní části Etiopie. Poblíž města Arba Minch se jim podařilo vybudovat seismickou síť světových parametrů, která umožňuje zpřesnit detekci a lokalizaci zemětřesení v této seismicky aktivní oblasti. Poskytováním spolehlivých dat umožňuje síť přehodnotit seismické modely a zmírnit následky budoucích katastrof. A to zejména v mimořádně hustě osídlených oblastech, kde jsou dosud tato rizika velmi podceňována. 

V areálu Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vyrostla další budova, do níž se přesouvá kryogenní elektronová mikroskopie pod vedením Dr. Tomáše Kouby. V nové budově K najdou zázemí především dva špičkové přístroje, v českém prostředí stále vzácný 300 kV kryogenní transmisní elektronový mikroskop Krios G4 a 200 kV Glacios.

Moderní technologie oživují informace skryté v historických exponátech. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR dosáhli průlomových objevů díky analýze DNA z muzejních vzorků starých více než 150 let. Například určili, kam na evolučním stromu patří tajemný africký rod savců a přiřadili správná jména malým šplhavým myškám. Jejich výzkum potvrzuje globální význam české vědy v analýze staré DNA a její přínos k ochraně biologické rozmanitosti.