Tiskové zprávy

O česky a německy psané literatuře z českých zemí se dosud vyprávělo v oddělených příbězích. Právě vydaná kolektivní publikace Tvořeni literaturou. Společné dějiny česky a německy psané literatury českých zemí (1760–1920) poprvé nahlíží vývoj literatury u nás jako celek. Knihu edičně připravili Václav Smyčka a Václav Petrbok z Ústavu pro českou literaturu AV ČR, který ji vydal společně s nakladatelstvím Akropolis.

Zajištění dostatku kvalitních potravin v době klimatické změny, zlepšení kvality půdy nebo výzkumu kontaminací se od letošního roku věnují odborníci ze šestnácti laboratoří Akademie věd ČR (AV ČR) a dvou desítek dalších pracovišť. Nový pětiletý program Udržitelná produkce a spotřeba potravin financuje Strategie AV21. Experti z různých oborů chtějí prostřednictvím konkrétních kroků napomoci fungování ekologicky odpovědného a ekonomicky efektivního potravinového systému.

V úterý 21. ledna 2025 od 13 hodin proběhne na observatoři Astronomického ústavu AV ČR slavnostní předání Prémie Jana Friče za rok 2024. Laureátem je RNDr. Václav Pavlík, Ph.D. z Oddělení galaxií, který získává toto ocenění za soubor prací „Podrobná studie hvězdné dynamiky a vývoje hvězdokup“.

Dlouhodobý pobyt ve vysokohorském prostředí s nízkým obsahem kyslíku pomáhá chránit srdce. Srdeční buňky v takovém prostředí aktivují proteiny, jako je například HIF-1α, které nastartují molekulární mechanismy k obraně. Tým z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR zjistil, že přítomnost proteinu HIF-1α je klíčová pro aktivní odstraňování nefunkčních či nadbytečných mitochondrií, tj. buněčných továren na energii. Odhalil tak nový buněčný mechanismus, který pomáhá ochránit srdce před důsledky akutního infarktu myokardu.

Nová studie think-tanku IDEA mapuje dlouhodobější dopady pandemie covid-19 na fenomén práce z domova v ČR. Pracují lidé z domova v době po odeznění pandemie více než před ní? Jak se míra využívání práce z domova liší mezi různými demografickými a socioekonomickými skupinami?

Nové poznatky výzkumu černých děr získaly zvláštní pozornost americké kosmické agentury NASA při pravidelné výroční konferenci Americké astronomické společnosti, probíhající tento týden v National Harbor v Marylandu poblíž hlavního města USA, Washingtonu.

Přestože přenos genetické výbavy mezi buňkami je přísně regulovaný, i „buněčný tesař se někdy utne“ a udělá fatální chybu, která vede ke vzniku genetických onemocnění. Takovou chybou je například vytvoření signálu pro předčasné ukončení syntézy životně důležitého proteinu – jako by se nechtěně vloudila tečka doprostřed věty. Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR pronikli do jádra molekulárního procesu, který by se dal v budoucnu využít k léčbě nemocí způsobených tzv. nesmyslnými kodony. Výsledky publikoval prestižní časopis Nature Structural & Molecular Biology.

Před sedmi lety zaujal Lenku Caisovou z Biologického centra Akademie věd ČR při procházce v přírodě nenápadný, ale velmi zvláštní mech. Při podrobnější laboratorní analýze vědkyně odhalila, že se nejedná o mech, ale o dosud neznámou, mnohobuněčnou zelenou řasu. Pojmenovala ji Draparnaldia erecta a záhy rozpoznala její potenciál stát se mimořádně zajímavým výzkumným objektem pro studium evoluce řas a rostlin. Stavba této řasy není zdaleka tak složitá jako u suchozemských rostlin, a právě proto by mohla pomoci zodpovědět zásadní otázky evolučního výzkumu: Jak se jednobuněčné řasy staly mnohobuněčnými a jak dokázaly osídlit souš? Význam Draparnaldie pro vědecký výzkum ocenila i Německá botanická společnost a vyhlásila ji řasou roku 2025.

Astronomové objevili planetární systém, který vykazuje dosud nejsilnější pozorovanou gravitační interakci mezi dvěma obřími planetami. Tento gravitační tanec je tak silný, že způsobuje zdánlivé změny periody oběhu planet v řádu dní! Planetární systém TOI-4504, který navíc také hostí malou planetu o velikosti mezi Zemí a Neptunem, představuje velmi důležitý objev, který astronomům umožní lépe porozumět formování a vývoji planetárních soustav. 

K vývoji nových léčiv zaměřených na metabolická onemocnění, jako je například cukrovka, by mohl vést objev vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Odhalili detaily mechanismu, jakým buňky slinivky břišní reagují na změny v hladině cukru v krvi. Zaměřili se na tzv. beta buňky, které produkují hormon inzulin a pomáhají udržovat metabolickou rovnováhu.