Tiskové zprávy

Kombinace vysychání vodních ploch a přítomnosti konkurenčního druhu významně ovlivňuje životní strategie čolků a jejich chování po metamorfóze. Ukázal to výzkum vědců z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Zatímco vysychání vody urychlilo vývoj larev, konkurence měla vliv na velikost čolků při jejich přechodu na souš.

Druhý březnový týden bude opět patřit festivalu Týden mozku. Letošní ročník nabídne široké veřejnosti jedinečnou příležitost nahlédnout do světa neurovědy a porozumět fascinujícím funkcím lidské mysli. Akce představí nejen nejnovější vědecké poznatky, ale také praktické tipy, jak mozek udržet v kondici. Týden mozku, který pořádá Akademie věd ČR, se koná od 10. do 16. března v Praze, Brně a dalších městech po celé republice.

V úterý 18. února 2025 proletí evropská sonda Solar Orbiter počtvrté kolem Venuše. Tento manévr zvýší sklon její dráhy vůči ekliptice na přibližně 17 stupňů a umožní dosažení jednoho z hlavních vědeckých cílů – lepší pozorování slunečních pólů. Od startu evropské mise s významnou českou účastí, která přináší revoluční poznatky o naší hvězdě, uplynulo 10. února 2025 přesně pět let.

Fulbové jsou pastevci obývající západní oblasti Afriky od Čadského jezera až po pobřeží Atlantiku. Navzdory jejich širokému rozšíření ale zůstával původ této populace nejasný. Tito lidé totiž vedou především kočovný způsob života, který nezanechává mnoho dohledatelných archeologických stop. Mezinárodní tým vědců s výraznou českou účastí proto analyzoval genomická data této africké populace, která poskytují nové informace o pravěkých migracích a ukazují na míšení s dalšími populacemi z různých afrických regionů.

Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR pořádá v úterý 11. února 2025 již třetí ročník akce „Věda podle vzoru žena“. Událost se koná u příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě s cílem podpořit větší zapojení žen do vědeckého výzkumu.

DNA chromozomu Y u silenky širolisté, kvetoucí rostliny, která má podobně jako lidé oddělená pohlaví, rozluštil mezinárodní tým s významnou účastí českých vědců. V aktuálním vydání časopisu Science badatelé popsali vznik a další evoluci chromozomu Y, který je u této rostliny nebývale velký. Identifikovali také možné geny zodpovědné za určení pohlaví. Nové poznatky přinášejí bližší pochopení evoluce a genetiky pohlavního rozmnožování u rostlin i u dalších organismů včetně člověka. Na výzkumu se podílely Ústav experimentální botaniky AV ČR a Biofyzikální ústav AV ČR.

Na dalším zkoumaném úseku plánovaného okruhu v katastru městské části Praha-Dubeč odkryli pracovníci Archeologického ústavu AV ČR, Praha, pohřebiště z doby stěhování národů: celkem 37 hrobů, z nichž byly všechny až na jeden vykradeny. Ten se vymykal i svou podobou – hrob bojovníka byl největší, nejhlubší a dochovala se v něm bohatá výbava.

Národní kontaktní centrum – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR letos již podesáté oslaví Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. 11. února zahájí měsíc trvající kampaň, jejímž cílem je upozornit na změny, které by se v českém akademickém prostředí měly stát. Česká věda nemůže dále ignorovat strukturální nerovnosti, které vedou k odlivu talentu a potlačování potenciálu žen a dalších marginalizovaných skupin. V duchu letošního mezinárodního motta Accelerate Action chceme skrz zapojení inspirativních vědkyň a studujících vědeckých oborů akcentovat, že změna je nejen žádoucí, ale nutná.

Komunikace vědy je naše mise: výzkum, výuka, ale také srozumitelná prezentace vědy veřejnosti. Akademie věd ČR a Univerzita Karlova chtějí vytvářet příležitosti pro setkávání, sdílení a větší propojení klíčových aktérů komunikace vědy. Ve spolupráci s platformou SciComHub připravili první společnou akci: konferenci Komunikace vědy 360°. Uskuteční se v Praze ve čtvrtek 6. února a její dopolední část je přístupná veřejnosti online od 9.30. 

Tým vědců z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR a spolupracujících univerzit vyvinul novou metodu detekce molekul pro mikroskopii s lokalizací jednotlivých molekul (SMLM). Tato metoda, inspirovaná technikami používanými v astronomii k mapování hvězd, byla publikována v časopise Nature Communications. Využívá principy detekce signálů známé z radarů a astronomie a výrazně zlepšuje přesnost i reprodukovatelnost výsledků SMLM. Technologie nachází uplatnění v molekulární biologii, výzkumu léků a dalších vědeckých oborech.