Akademie ocení své špičkové vědce i výjimečné mladé talenty

Tři vynikající vědci, kteří patří ke světovým špičkám ve svých oborech, a šest mladých talentovaných vědkyň a vědců dostanou dnes v rámci festivalu Týdne Akademie věd ČR prestižní ocenění Praemium Academiae 2021 a prémii Lumina quaeruntur.

Akademickou prémii, která se udílí jednou za život, převezme z rukou předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové Šárka Nečasová z Matematického ústavu AV ČR, Patrik Španěl z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR a Vojtěch Novotný z Biologického centra AV ČR. 

„Jsou to skutečně ti nejlepší z nejlepších,” potvrzuje předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. „Akademická prémie jim má vytvořit takové podmínky pro výzkum, aby mohli rozvinout svůj potenciál ve prospěch Akademie věd i celé české vědy,“ dodává předsedkyně.

Praemium Academiae je grant ve výši až 30 milionů korun, který mohou ocenění čerpat v následujících šesti letech a hradit z něj náklady spojené s výzkumem, mzdami či pořízením technického vybavení. Má být finančním, ale i symbolickým morálním oceněním vědecké excelence laureátů.

Akademie věd ČR také pokračuje ve velkorysém programu podpory perspektivních vědců a vědkyň mladší a střední generace Lumina quaeruntur. Šest talentovaných vědeckých osobností dnes dostane prémii ve výši až čtyři miliony korun za kalendářní rok na dobu maximálně pěti let.  

Vlastní vědecké týmy si díky ní založí fyzik specializovaný na spintroniku a nanoelektroniku Dominik Kriegner, expertka na pokročilé oceli a mikroskopy Šárka Mikmeková a také fyzikální chemik Matěj Velický. Mimořádnou šanci vést samostatný výzkum dostane i bioložka se zaměřením na bioinformatiku Elisabeth Hehenberger, sociolog a historik zabývající se dějinami a vnímáním české vědy Jan Jakub Surman a antropolog Martin Fotta, který svým zaměřením na romská studia zaplní významnou mezeru ve stávající badatelské agendě Evropské unie. 

„Laureáty také zavazujeme k tomu, aby si během pěti let od začátku práce v novém výzkumném týmu zažádali o prestižní grant Evropské výzkumné rady – např. ERC či jeho ekvivalent,“ říká předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. „Věřím, že jim stipendium pomůže více se prosazovat v mezinárodních grantech,“ dodává. 

Prémie Lumina quaeruntur cílí na vědce a vědkyně na prahu středního věku včetně těch, kteří se do aktivní kariéry vracejí po rodičovské dovolené. Délku vědecké praxe od udělení doktorského titulu Ph.D. totiž prémie Lumina quaeruntur omezuje na maximálně 10 let. Do této doby se ale nezapočítává doba rodičovské a mateřské dovolené. Šanci tak mají i vědkyně, případně vědci, kteří fakticky stanovenou dobu přesáhli. Další podmínkou udělení prémie je, aby čtvrtinu rozpočtu hradilo akademické pracoviště, kde stipendista bude působit.  

Přesná předsdtava o využití grantu

O udělení Akademické prémie, která se letos předává již po patnácté, rozhoduje předsedkyně AV ČR s poradní komisí domácích i zahraničních odborníků na základě dosažených výsledků a s ohledem na budoucí perspektivu výzkumu. Kromě odborných životopisů a rámcové představy o zaměření vlastního výzkumu musejí vybraní kandidáti předložit také rozvrh využití grantu. Laureáti zároveň po dobu trvání finanční podpory získávají status hosta Akademického sněmu AV ČR. 

Návrhy na udělení Akademické prémie podávají ředitelé pracovišť AV ČR a předseda Vědecké rady AV ČR. Od roku 2007 byla Akademická prémie udělena třem desítkám osobností. Jejich přehled je zde.

Ocenění Lumina quaeruntur bylo poprvé uděleno v roce 2018, dosud jej obdrželo 19 vědců a vědkyň.

Slavnostní ceremonie předávání Akademických prémií je letos poprvé součástí Týdne Akademie věd ČR, vědeckého festivalu, který od 1. do 7. listopadu 2021 představuje špičkové výsledky a současnou práci vědeckých týmů napříč 54 pracovišti AV ČR.

TZ ke stažení zde - zahrnuje profily oceněných vědců, fotografie i kontakty

Přečtěte si také

• Monografie rozkrývá vztahy mezi uměním a politikou v meziválečném Československu
• Akademie věd předá šest medailí, dvě zahraničním expertům
• Objev mini-neptunu a tajemství ztraceného horkého jupitera v systému TOI-2458
• Vědci objevili nový obří virus v římovské nádrži. Dostal jméno Budvirus
• Vědci odhalili klíčový protein pro vývoj nové generace antibiotik
• V Ústavu dějin umění zkoumají nejstarší fotografie z Městského muzea Polná
• Molekulární past na exotické kovy slibuje lepší diagnostiku a vývoj léčiv
• Jak se vzala voda na Zemi?
• Na dynamiku buněk má zásadní vliv protein MICAL1, kontroluje buněčný cytoskelet
• Vědci objevili nové druhy vzácných hub. Dovedla je k tomu analýza arzénu