Bělozubka tmavá objevena na dalším místě – díky veřejnosti
11. 12. 2023
Deset dní mapovali vědci výskyt bělozubky tmavé, nového druhu v české fauně, na Chebsku. Podzimní monitoring doprovázela výzva, aby lidé pomohli a posílali fotografie odchycených nebo nalezených bělozubek a rejsků, zkrátka všech „podezřelých“ drobných savců. Díky veřejnosti se podařilo na mapu výskytu bělozubky tmavé už jednu lokalitu přidat. Další čtyři vzorky z jiných míst čekají na genetické analýzy a ověření.
Na výzvu vědců zatím zareagovalo 18 lidí, kteří poslali fotky odchycených či nalezených zvířat. Díky nim mohli vědci do mapy doplnit lokalitu i přímo v centru Chebu. „Kontaktoval nás pán z Chebu, že na chodníku před domem asi našel bělozubku, kterou hledáme. Podle fotografie to tak opravdu vypadalo. Domluvili jsme se, že zkusíme na jeho zahradě nastražit živochytné pasti. Konkrétní nález už jsme bohužel nemohli k identifikaci využít,“ vypráví Alena Fornůsková, vědkyně z ÚBO, která se na monitoringu podílí. „Když jsme přijeli na místo, nevěřila jsem, že bychom mohli být úspěšní. Menší zahrádka byla velmi upravená, uprostřed města. O to více jsme byli překvapeni druhý den, když jsme v několika pastech bělozubku tmavou i bělobřichou našli,“ popisuje vědkyně. Překvapila ji také ochota lidí úlovek uchovat, než vědci zašlou zkumavku s ethanolem pro odeslání vzorku do laboratoře. „Takto jsme získali další čtyři vzorky z různých míst na Chebsku od Aše až po Tři Sekery,“ říká Alena Fornůsková.
S určováním a dalším výzkumem v terénu pomůže i student
Došlé vzorky nyní čekají na genetické analýzy. S těmi bude vědcům od ledna vypomáhat středoškolský student při studentské stáži v programu Otevřená věda Akademie věd ČR. Ústavy Akademie věd v něm každoročně nabízejí více než 100 stáží z nejrůznějších vědeckých oborů od fyziky, chemie, biologie, přes techniku až k historii, filozofii a mnoho dalších. „Já jsem letos nabídla stáž s názvem ,Monitoring bělozubky tmavé: zapojení veřejnosti do sběru dat a jejich analýza´. Cílem stáže bude zpracování dat, která obdržíme od veřejnosti. Tedy zpracování fotek a genetického materiálu. Součástí stáže bude i účast na terénním výzkumu, který se uskuteční v září 2024,” doplňuje Alena Fornůsková.
Výzva k monitorování bělozubky tmavé pokračuje
Bělozubky jsou aktivní i v zimním období, kdy se často stahují k lidským obydlí, stejně jako hlodavci, třeba myš či myšice. „Zima tak může bělozubky zahnat do dřevníků, kůlen a sklepů nebo i přímo do domácností, kde hledají masitou potravu. Kromě stínek, brouků či pavouků nepohrdnou ani granulemi pro psy a kočky. Budeme tedy rádi za fotky úlovků,“ vyzývá Alena Fornůsková.
Případní nálezci mají fotografie zasílat na e-mail: fornuskova@ivb.cz či honzamateju@seznam.cz. V případě zajímavého nálezu pošlou vědci obratem předplacenou obálku se zkumavkou naplněnou ethanolem a drobnou odměnu, která potěší zejména děti. „Na genetické analýzy nám stačí kousek ocásku. Budeme rádi za každou fotku bělozubky tmavé, ale i dalších druhů bělozubek a rejsků, protože nám to může prozradit, kde všude se již nyní bělozubky tmavé nacházejí a jak na její příchod reagují ostatní druhy rejskovitých,“ říká Alena Fornůsková s tím, že na podzim se vědci do pozitivních lokalit vypraví a budou pátrat v okolí, zda se i tam bělozubky tmavé vyskytují. „Tím se budeme snažit určit směr a rychlost šíření tohoto expandujícího druhu,“ vysvětluje zoolog a kurátor přírodovědných sbírek Jan Matějů z Muzea Karlovy Vary.
Kontakt:
Alena Fornůsková
Ústav biologie obratlovců AV ČR
fornuskova@ivb.cz
Přečtěte si také
- Monografie rozkrývá vztahy mezi uměním a politikou v meziválečném Československu
- Akademie věd předá šest medailí, dvě zahraničním expertům
- Objev mini-neptunu a tajemství ztraceného horkého jupitera v systému TOI-2458
- Vědci objevili nový obří virus v římovské nádrži. Dostal jméno Budvirus
- Vědci odhalili klíčový protein pro vývoj nové generace antibiotik
- V Ústavu dějin umění zkoumají nejstarší fotografie z Městského muzea Polná
- Molekulární past na exotické kovy slibuje lepší diagnostiku a vývoj léčiv
- Jak se vzala voda na Zemi?
- Na dynamiku buněk má zásadní vliv protein MICAL1, kontroluje buněčný cytoskelet
- Vědci objevili nové druhy vzácných hub. Dovedla je k tomu analýza arzénu
Kontakty pro média
Markéta Růžičková
vedoucí Tiskového oddělení
+420 777 970 812
Eliška Zvolánková
+420 739 535 007
Martina Spěváčková
+420 733 697 112