Bezpečné prostředí jako základ úspěšné vědy. Kampaň k MDŽDV

Již podeváté se NKC – gender a věda připojí k oslavám Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě (MDŽDV), který připadá na 11. února. Dvanáctidenní online kampaň se tentokrát zaměří na otázku bezpečného prostředí, a to jak na úrovni vzdělání, tak ve vědeckém prostředí. Jak ono bezpečné prostředí vypadá? A jak o něj pečovat?

Během dvanáctidenní kampaně chce NKC – gender a věda především prozkoumávat významy a podoby bezpečného prostředí ve vědě i ve vzdělávacích institucích. „Bezpečné a důstojné prostředí je klíčové pro to, aby bylo možné se myšlenkově soustředit na studium či výzkum. Jde ale zároveň o etiku vědecké práce ve smyslu standardů kolegiality a spolupráce, a v neposlední řadě jde o otázku důvěryhodnosti institucí směrem k veřejnosti. Ututlávání případů a neschopnost postavit se predátorskému chování čelem dobrému jménu přispět nemůže,“ říká Marcela Linková, vedoucí NKC - gender a věda.

Ústřední téma letošního ročníku MDŽDV vyhlášené Spojenými národy zní Women and Girls in Science Leadership, a New Era for Sustainability a podtitulem je právě Think Science... Think Peace, ze kterého vychází i téma online kampaně NKC – gender a věda.

Vycházíme z předpokladu, že aby bylo možné ve vědě překračovat hranice do neznámého, je potřeba se cítit bezpečně a mít podporu. Proto bychom rády*i načrtly*i, jak takové prostředí vypadá, co je k němu zapotřebí – aktivně, systémově i lidsky.

„V poslední době se v českém prostředí ukazuje, že i když o nerovných podmínkách víme, a víme i to, jak je napravit, chybí institucionální, strukturální podpora, vzdělání v oblasti nastolování genderové rovnosti, a v neposlední řadě často i vůle věci měnit. Proto se v kampani chceme ptát, co bezpečné prostředí vůbec znamená,“ přibližuje za NKC – gender a věda Barbora Schneiderová.

Tedy klást si otázku, co k němu dívky, ženy, ale i LGBTQIA+ lidé potřebují. A nejen sobě: Jak si bezpečné prostředí představují vědkyně z řad přírodních a humanitních věd? Mají ho? Jaké podmínky k němu potřebují, co jim pomáhá? Jak vytvořit prostředí inkluzivní a bezpečné pro všechny?

Na sociálních sítích v rámci kampani dáme slovo vědkyním i iniciativám, které v tomto směru odvádí záslužnou práci.
Chceme zjistit, jak ono bezpečné prostředí vypadá a jak ho zajistit i proto, že z vědeckého prostředí mizí hlavně směrem výše v kariérním žebříčku značné procento žen. Podle dat NKC - gender a věda navíc za rok 2021 klesl podíl žen-výzkumnic na 27,4 %, což je jeden z nejhorších výsledků v rámci celé EU.

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě vyhlásilo Valné shromáždění OSN v prosinci 2015 právě z toho důvodu, aby na nerovné zastoupení ve vědě poukázalo. A každoročně připomínalo nejen na celosvětově nízká čísla zastoupení žen ve vědě, ale především jejich důležitou úlohu žen v oblasti vědy a výzkumu.

Pro více informací sledujte web genderaveda.cz a naše sociální sítě:

• FB https://www.facebook.com/NKCgenderaveda
• LinkedIn www.linkedin.com/company/nkc-genderaveda / @NKC Gender & Science
• IG @NKC_gender_a_veda

Kontakt:

Bc. Barbora Schneiderová, DiS.
manažerka komunikace NKC – gender a věda,
barbora.schneiderova@soc.cas.cz

Přečtěte si také

• Letošní nástup jara je z hlediska reakce přírody opět velmi časný
• Výzkumná zpráva prezentuje dlouhodobé šetření o integraci ukrajinských uprchlíků
• Když dva dělají totéž, není to totéž – ani mezi vědci. Je třeba jasná domluva
• Týden mozku 2025: Cesta kolem hemisfér za sedm dní
• Web InterSucho má novou podobu, ukáže míru sucha až na úroveň katastru
• I běžné materiály jsou v lecčems geniální, ukazuje nová výstava v Akademii věd
• Čeští vědci odhalili, jak soli ovlivňují bahenní sopky na Marsu
• LASER-PRO: Spojení vědy a průmyslu pro budoucnost evropských technologií
• O Keltech na Českobudějovicku i tasemnici na Lipně – Akademické půlhodinky
• Střevní mikrobiom ovlivňuje náchylnost goril v zoo k onemocněním srdce