Biosmršť 2024 – letošní mapování nepůvodních druhů se blíží

Třetí ročník Biosmrště je za dveřmi. Projekt občanské vědy, který má za cíl zmapovat nepůvodní druhy živočichů a rostlin v České republice, proběhne od pátku 24. do neděle 26. května. Zapojit se může každý, stačí pouze zaznamenat svá pozorování do aplikace iNaturalist. Na seznamu mapovaných druhů jsou nově zařazeny sršeň asijská a kosatec krvavý. Vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a Botanického ústavu AV ČR, kteří jsou v ČR hlavními koordinátory mezinárodního projektu, letos připravili pro jednotlivce, školní třídy a přírodovědné kroužky také soutěž o zajímavé ceny.

Odborníci na biologické invaze opět spojí síly s veřejností, aby společně zmapovali rozšíření vybraných nepůvodních druhů na území České republiky, s důrazem na jejich výskyt v chráněných oblastech. V minulých dvou ročnících přispěli dobrovolníci téměř sedmi stovkami pozorování o 29 ze 41 vybraných nepůvodních rostlin a živočichů. Vědci tak získali cenné informace o šíření i výskytu druhů, které jsou v ČR již invazní či by se jimi mohly stát v budoucnu. Všechna ověřená pozorování navíc automaticky putovala do nálezové databáze ochrany přírody (NDOP) a posloužila tak nejen vědcům, ale i ochráncům přírody. 

Do Biosmrště se může zapojit kdokoli. Stačí si nainstalovat do telefonu aplikaci iNaturalist a zaznamenat do ní svá pozorování. Aplikace zároveň slouží jako pomocník pro určení pozorovaného organismu. Pro vybrané skupiny lze využít specializované aplikace, kterými jsou například Raci v ČR či Avif (ptáci), nebo platformu NAJDI.JE (nepůvodní bezobratlí). Pozorování lze zadávat také přímo přes webové rozhraní na inaturalist.org.

Pro tento rok je připraveno několik novinek. Mezi sledovanými druhy se nově objevuje sršeň asijská. Ta byla na našem území poprvé pozorována loni v říjnu. „Bohužel se nejednalo o ojedinělý výsadek, i letos už máme jedno pozorování. Právě v případě tohoto druhu je přitom velice důležité jedince včas zpozorovat, aby bylo možné provést okamžitý zásah a zabránilo se tak dalšímu šíření. Každé další pozorování tak bude ohromně cenné,“ říká Jiří Skuhrovec, entomolog z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a jeden z hlavních koordinátorů Biosmrště.

Dalším novým sledovaným druhem je kosatec krvavý. Ten na území ČR zplaňuje nejméně od roku 2003 a může představovat nebezpečí pro náš původní kosatec sibiřský. Na lokalitách, kde se oba druhy vyskytují, může docházet k mezidruhovému křížení a oslabení původních populací kosatce sibiřského. Ten je v České republice silně ohroženým druhem a byl pro letošní rok vyhlášen Českou botanickou společností rostlinou roku. Jeho výskyt na našem území je také předmětem cíleného mapování.

Organizátoři v tomto roce chtějí více zapojit učitele základních a středních škol a vedoucí přírodovědných kroužků. Pro jejich svěřence (ale i jednotlivce) je připravena soutěž. Cílem je zaznamenat co nejvíce mapovaných druhů. Pro vítěze jsou připraveny drobné věcné ceny, předplatné přírodovědných časopisů a přírodovědné exkurze s výkladem do Průhonického parku, který je Národní kulturní památkou a památkou zapsanou na seznamu světového dědictví UNESCO.

 „Někteří učitelé si stěžují, že mají studenti mobilní telefony stále v ruce a tráví příliš času online. Nová doba si však žádá nové přístupy - mobily, vybavené fotoaparátem, GPS a připojením na internet mohou být efektivním pomocníkem i při výuce. Zejména pak u projektů občanské vědy, kde je potřeba jednoduše a rychle zaznamenat data v terénu. Kromě jiných pozitiv mohou projekty občanské vědy u žáků a studentů vzbudit a dále formovat zájem o vědu a výzkum, a to již od útlého věku,” říká spoluorganizátorka Biosmrště Kateřina Štajerová z Botanického ústavu AV ČR.

Do minulého ročníku mapování se zapojilo téměř 200 dobrovolníků, kteří zaznamenali celkem 425 údajů. „V minulém roce veřejnost nejčastěji posílala údaje o výskytu pajasanu žláznatého a slunéčka východního. Často také pozorovali husici nilskou a lupinu mnoholistou, která na konci května akorát kvete. Jedná se o dobře rozpoznatelné druhy, nicméně s aplikací iNaturalist se nemusíte bát mapovat ani méně známé nebo snadno zaměnitelné druhy. Jednotlivé záznamy ověřují experti, kteří případné chyby opraví. Lze jim to usnadnit tím, že pořídíte fotografií několik – v případě rostlin jde nejen o celkový pohled, ale i detaily jednotlivých částí,“ uzavírá Pavel Pipek z Botanického ústavu AV ČR.

 Do Evropy se prostřednictvím člověka, ať už záměrně či omylem, dostalo zhruba čtrnáct tisíc nepůvodních druhů. Invazní jsou pak ty z nich, které se masivně šíří a mohou ohrožovat jak biologickou rozmanitost, tak ekonomiku nebo dokonce lidské zdraví. Odhaduje se, že invazní druhy způsobují celosvětově ztráty ve výši 10 bilionů korun ročně.

Biosmršť 2024 je součástí evropského „Bioblitzu” (jako „Bioblitz” jsou označovány krátkodobé akce zaměřené na mapování druhové bohatosti rostlin či živočichů), jehož první ročník byl organizován v rámci COST projektu Alien CSI a jenž i letos bude současně probíhat v několika evropských zemích. 

V Česku jsou hlavními organizátory akce vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Akce je podpořena i některými vědeckými společnostmi, například Českou společností ornitologickou, Českou společností entomologickou, a Českou botanickou společností, které v době konání akce organizují i odborné vycházky. Na akci se bude podílet i Česká společnost pro ekologii, Agentura ochrany přírody a krajiny, Národní muzeum, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Ministerstvo životního prostředí a projekty Přírodovědci.cz a Badatelé.

Více informací včetně seznamu nepůvodních druhů v ČR naleznete na biosmrst.cz.

Kontakt: 

Jiří Skuhrovec
Výzkumný ústav rostlinné výroby
jirislavskuhrovec@gmail.com

Kateřina Štajerová
Botanický ústav AV ČR 
katerina.stajerova@ibot.cas.cz

Pavel Pipek
Botanický ústav AV ČR
pavel.pipek@ibot.cas.cz             

Přečtěte si také

• Vidět znamená věřit. Altermagnetismus dokazují první mikroskopické snímky
• Mladé talenty převezmou Ceny Nadačního fondu J. Heyrovského
• Lidé žili v Africe i daleko od vody: odhalování klimatické historie Sahelu
• Kandidátem na nového předsedu AV ČR je fyzik Radomír Pánek
• Římští vojáci si nechávali kroužkové pancíře opravovat
• Teplé zimy poskytují novou příležitost lučním rostlinám
• Staň se superdialektologem podruhé: mise opět posílá školáky zachránit nářečí
• Kudy a jak člověk opustil Afriku?
• 11. ročník soutěže Věda fotogenická zná vítěze
• První výskyt difylobotriózy v ČR: nákazu vyvolala konzumace syrových jiker štiky