Čerstvý nobelista spolupracuje i s Archeologickým ústavem AV ČR v Brně

Čerstvý držitel Nobelovy ceny za lékařství Svante Pääbo v roce 2013 a 2016 společně s týmem Archeologického ústavu AV ČR, Brno jako první zkoumali DNA lidských kosterních ostatků z Dolních Věstonic a Pavlova z období gravettienu (oněch Štorchových lovců mamutů). Z výsledků analýz mimo jiné vymezili tzv. věstonický klastr, okruh geneticky blízkých jedinců zformovaných před 30 000 lety na Moravě, nebo rozluštili otázku dříve záhadného pohlaví jedince ze slavného trojhrobu v Dolních Věstonicích. V roce 2022 švédský biolog obdržel Nobelovu cenu za jeho zásluhy za objevy v evoluční genetice. Odhalil například opakované křížení mezi neandrtálci a anatomicky moderními lidmi. Objevil také na Altaji genetickou stopu dříve neznámého předka člověka – Denisovana.

„Je pro nás potěšením a obohacující zkušeností, že výsledky našich výzkumů také přispěly k mimořádnému ocenění, jaké udělením Nobelovy ceny za lékařství obdržel Svante Pääbo,“ říká doc. Mgr. Sandra Sázelová, Ph.D., přední specialistka na paleoantropologii z Archeologického ústavu AV ČR, Brno.

Svante Pääbo, čerstvý držitel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu, se ve svém výzkumu zabýval možností sekvenace starobylé/archaické DNA (aDNA). Podařilo se mu to nejprve u kratší mitochondriální DNA a posléze i u mnohem složitější jaderné DNA. Tento výzkum stál na počátku nové vědecké disciplíny paleogenetiky. Paleogenetika dnes postupně umožňuje odtajnit genetickou historii lidstva. Sekvenování genomu neandrtálců a jeho porovnání s genomem současného i pleistocenního anatomicky moderního člověka, odhalilo opakované křížení mezi neandrtálci a anatomicky moderními lidmi. Došlo k tomu nejprve na Předním východě, kam moderní lidé přišli z Afriky před asi 100 000 lety, ale posléze i v Evropě v období až do přibližně 40 000 let před současností. To mimo jiné potvrzuje též nález lebky z Koněpruských jeskyní. Následně Svante Pääbo odhalil na Altaji genetickou stopu dříve neznámého předka – Denisovana – se kterým se populace moderního člověka setkala a křížila ve svém pronikání do východní Asie a Austrálie.

Čerstvý držitel Nobelovy ceny a jeho tým též dlouhodobě spolupracují se specialisty ze Střediska pro paleolit a paleoantropologii Archeologického ústavu AV ČR v Brně. Společně jako první studovali též lidské kosterní ostatky z období gravettienu, oněch Štorchových „lovců mamutů“, kteří na Moravě žili před zhruba 30 až 25 000 lety. V roce 2013 a o tři roky později v roce 2016 postupně analyzovali mitochondriální a jadernou DNA vybraných jedinců ze světoznámých lokalit Dolní Věstonice II a Pavlov I. Po jejich srovnání s dalšími evropskými nálezy zřetelně vymezili tzv. věstonický klastr, tedy okruh geneticky blízkých lidí, který se zformoval zhruba před 30 000 lety na Moravě, a se kterým se setkáváme také v Itálii či Belgii. Paleogenetická analýza Svanteho Pääba rovněž rozluštila otázku dříve záhadného pohlaví prostředního jedince, nalezeného ve slavném trojhrobu DV15 v Dolních Věstonicích. Potvrdilo se, že navzdory absencím zřetelných antropologických znaků se jednalo o jedince mužského pohlaví.

„Jsme nesmírně rádi, že spolupráce našeho ústavu s týmem Svante Pääba nadále pokračuje, a s napětím očekáváme další nové výsledky. Jeho úspěch také nepřímo potvrzuje mimořádný význam archeologického dědictví regionu pod Pavlovskými vrchy pro poznání úplných počátků lidstva,“ dodává Sandra Sázelová.

Kontakt:

doc. Mgr. Sandra Sázelová, Ph.D.
sazelova@arub.cz

Mgr. Pavla Růžičková
Mediální kontakt za Archeologický ústav AV ČR, Brno
ruzickova@arub.cz

Mgr. Zdenka Kosarová
Mediální kontakt za Archeologický ústav AV ČR, Brno
kosarova@arub.cz

Přečtěte si také

• Monografie rozkrývá vztahy mezi uměním a politikou v meziválečném Československu
• Akademie věd předá šest medailí, dvě zahraničním expertům
• Objev mini-neptunu a tajemství ztraceného horkého jupitera v systému TOI-2458
• Vědci objevili nový obří virus v římovské nádrži. Dostal jméno Budvirus
• Vědci odhalili klíčový protein pro vývoj nové generace antibiotik
• V Ústavu dějin umění zkoumají nejstarší fotografie z Městského muzea Polná
• Molekulární past na exotické kovy slibuje lepší diagnostiku a vývoj léčiv
• Jak se vzala voda na Zemi?
• Na dynamiku buněk má zásadní vliv protein MICAL1, kontroluje buněčný cytoskelet
• Vědci objevili nové druhy vzácných hub. Dovedla je k tomu analýza arzénu