České zemědělství a lesnictví by mělo ukládat více uhlíku, usilují vědci

Čeští vědci v mezinárodní spolupráci zahajují projekt s názvem AdAgriF, jehož úkolem je najít takové postupy v českém lesnictví a v zemědělství, které přispějí ke zvýšení ukládání uhlíku do půdy. Tím pomohou snížit emise oxidu uhličitého i dalších skleníkových plynů zejména oxidu dusného, jež jsou motorem pro klimatickou změnu a globální zvyšování teploty.

Lesní porosty donedávna pohlcovaly více než pět procent českých emisí skleníkových plynů, zatímco zemědělství bylo a je jako celek čistým producentem emisí, a to přes veškeré snahy o změnu tohoto trendu. Nedávné epizody sucha, extrémní teploty a kůrovcové kalamity jsou důvody, proč se české lesy na několik let proměnily ve zdroj skleníkových plynů. „Potenciál zemědělství a lesnictví pro snižování emisí skleníkových plynů lze odhadnout na přibližně 10–15 procent celkových českých emisí a tento potenciál rozhodně využitý není. Je to proto, že použitelné zemědělské techniky pro ukládání uhlíku a omezování emisí metanu a oxidu dusného nebyly dosud vyvinuty a aplikovány v klimatických podmínkách střední Evropy. A co chybí nejvíce je skutečné pochopení mechanismu všech klíčových procesů a zejména těch v půdě, “ uvedl bioklimatolog a vedoucí projektu Miroslav Trnka.

Projekt má ambici vytvořit předpoklady pro přeměnu české krajiny v účinný, udržitelný a odolný nástroj pro snižování emisí skleníkových plynů, ovšem při zachování a snad i posílení jejích dalších funkcí tak, aby se jednalo o proměnu udržitelnou. Dosavadní snahy o přeměnu obhospodařování krajiny a lesního hospodářství, které by zajistilo dlouhodobé ukládání uhlíku a snížení emisí skleníkových plynů, byly zatím z velké části neúspěšné. „Ačkoliv jsme z experimentů a modelových výpočtů přesvědčení, že tato cesta je reálná, naše znalosti nejsou dostatečné na to, aby slibné experimentální výsledky přetavily v konkrétní strategii a technologické postupy,“ uvedl Trnka.

Pro dosažení průlomu v této oblasti je řešení projektu rozděleno do tří částí. První z nich má objasnit mechanismy, které jsou základem dlouhodobého ukládání uhlíku v půdě a snižování emisí skleníkových plynů ze zemědělské a lesní půdy. Klíčovou oblastí studia je dlouhodobá stabilizace uhlíku v půdě prostřednictvím tvorby organické hmoty poutané na minerály a následná fyzikální ochrana uhlíku v půdních agregátech. Druhá část projektu má přispět k pochopení reálných toků skleníkových plynů a jejich časoprostorové dynamiky v reálném čase a zkoumat možnosti ovlivňování těchto doposud neřiditelných toků. Úkolem třetí částí je zajistit, aby nově navržené postupy nenarušily další klíčové ekosystémové služby a nezhoršily kvalitu života obyvatel Česka a současně účinně zprostředkovávat poznatky jak zemědělcům, lesníkům a vodohospodářům, tak široké odborné i laické veřejnosti. 

Kontakt:

prof. Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D.
e-mail: trnka.m@czechglobe.cz

Přečtěte si také

• Monografie rozkrývá vztahy mezi uměním a politikou v meziválečném Československu
• Akademie věd předá šest medailí, dvě zahraničním expertům
• Objev mini-neptunu a tajemství ztraceného horkého jupitera v systému TOI-2458
• Vědci objevili nový obří virus v římovské nádrži. Dostal jméno Budvirus
• Vědci odhalili klíčový protein pro vývoj nové generace antibiotik
• V Ústavu dějin umění zkoumají nejstarší fotografie z Městského muzea Polná
• Molekulární past na exotické kovy slibuje lepší diagnostiku a vývoj léčiv
• Jak se vzala voda na Zemi?
• Na dynamiku buněk má zásadní vliv protein MICAL1, kontroluje buněčný cytoskelet
• Vědci objevili nové druhy vzácných hub. Dovedla je k tomu analýza arzénu