Čeští vědci objevili nový druh savce z ohrožených etiopských lesů
28. 01. 2022
Mezinárodní tým biologů, který vede Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, nalezl a popsal další nový druh hlodavce, který se vyskytuje pouze v horských lesích Etiopské vysočiny. Lesy dříve pokrývaly její významnou část, vlivem lidské činnosti z nich však zůstaly jen malé fragmenty, které v současnosti ohrožuje nejen neustálé kácení, ale i klimatická změna.
Etiopii se ne nadarmo přezdívá střecha Afriky. Celkem 15 % jejího území leží nad hranicí 2000 metrů nad mořem. Etiopská vysočina je unikátní nejen vysokými nadmořskými výškami, ale i svou izolovaností od ostatních hor. Díky tomu se zde nachází řada rostlin a živočichů, kteří se nevyskytují nikde jinde ve světě. Pozornost vědců se doposud soustředila zejména na etiopské afroalpinské ekosystémy nad hranicí lesa, zatímco lesní společenstva na jihu a jihozápadě země zůstávala opomíjena, přestože se jedná o poslední zbývající přirozené lesy v Etiopii.
Nový druh rozdělený příkopem
Čeští vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a jejich kolegové z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Severtsovova ústavu Ruské akademie věd v Moskvě vyrazili do etiopských lesů prozkoumat faunu tamějších drobných savců. Zjistili, že myši odchycené ve vysoko položeném Harennském lese v pohoří Bale tvoří unikátní evoluční linii, velmi odlišnou od všech ostatních afrických druhů.
„Už v terénu jsme měli podezření, že by se mohlo jednat o nový druh. Myši z Harennského lesa se totiž od ostatních etiopských druhů nápadně lišily i zbarvením a velkými rozměry. Genetické analýzy pak naše podezření potvrdily,“ říká Jarmila Krásová, doktorandka Jihočeské univerzity a Ústavu biologie obratlovců AV ČR a první autorka studie, kterou publikoval časopis Organisms Diversity & Evolution.
„Původně jsme se domnívali, že se jedná o myš, která se vyskytuje pouze v Harennském lese. O to větší bylo naše překvapení, když se nám v roce 2017 podařilo odchytit stejný druh i ve více než 400 km vzdáleném lese jménem Chingawa v jihozápadní Etiopii. Tato skutečnost odkazuje na historické propojení těchto dvou lesních celků, které jsou od sebe v současnosti odděleny savanami Velké příkopové propadliny, a tudíž jsou pro horské hlodavce neprostupné,“ vysvětluje vedoucí týmu Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
Přírodní bohatství v ohrožení
Nová studie českých vědců zároveň upozorňuje, že lesům na jihovýchodě Etiopie se, navzdory jejich evoluční unikátnosti, nedostává žádného druhu formální ochrany. „Tato práce, stejně jako i naše předešlé studie, ukazuje, že v etiopských lesích se vyskytuje řada zcela unikátních druhů, které se nevyskytují nikde jinde na světě. V loňském roce jsme zde například popsali nový rod myšovitých hlodavců, který žije pouze v lese Chingawa, a proto jsme ho nazvali Chingawaemys, nicméně tato myš je velmi odlišná od nově pospaného druhu myši harennské,“ doplňuje Josef Bryja. „Za posledních 25 let se v Etiopii zdvojnásobila velikost lidské populace a její exponenciální růst nadále pokračuje. To s sebou přináší velký tlak na přirozené ekosystémy, což platí zejména v chudých zemích, jakou Etiopie bezesporu je. Ochranu naprosto unikátní etiopské přírody bohužel komplikuje občanská válka a ozbrojené konflikty, které momentálně znemožňují další výzkum etiopských lesů,“ uzavírá Jarmila Krásová.
Kontakt:
Mgr. Jarmila Krásová
Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
Ústav biologie obratlovců AV ČR, Detašované pracoviště Studenec
e-mail: jarmila.krasa@gmail.com
prof. Mgr. et Mgr. Josef Bryja, Ph.D.
Ústav biologie obratlovců AV ČR
vedoucí Detašovaného pracoviště Studenec
e-mail: bryja@brno.cas.cz
Přečtěte si také
- Monografie rozkrývá vztahy mezi uměním a politikou v meziválečném Československu
- Akademie věd předá šest medailí, dvě zahraničním expertům
- Objev mini-neptunu a tajemství ztraceného horkého jupitera v systému TOI-2458
- Vědci objevili nový obří virus v římovské nádrži. Dostal jméno Budvirus
- Vědci odhalili klíčový protein pro vývoj nové generace antibiotik
- V Ústavu dějin umění zkoumají nejstarší fotografie z Městského muzea Polná
- Molekulární past na exotické kovy slibuje lepší diagnostiku a vývoj léčiv
- Jak se vzala voda na Zemi?
- Na dynamiku buněk má zásadní vliv protein MICAL1, kontroluje buněčný cytoskelet
- Vědci objevili nové druhy vzácných hub. Dovedla je k tomu analýza arzénu
Kontakty pro média
Markéta Růžičková
vedoucí Tiskového oddělení
+420 777 970 812
Eliška Zvolánková
+420 739 535 007
Martina Spěváčková
+420 733 697 112