Jak se rodí ideologie: vědci popsali pět českých dezinformačních profilů

Hlubší pohled do politicko-psychologické mentality lidí, kteří podléhají dezinformacím, ale i občanů vůči propagandě odolných nabízí studie vědců z Psychologického ústavu AV ČR a Národního institutu SYRI. Experti popsali pět typických profilů na základě několika tisíců odpovědí respondentů z celkem 10 průzkumů agentury Median získaných od roku 2020. Jako stěžejní se pro odolnost vůči dezinformacím ukazuje demokratické smýšlení a racionalita.  

Jaké názory a postoje charakterizují ty, kteří podléhají, nebo se naopak úspěšně potýkají s covidovými hoaxy či dezinformačními narativy o rusko-ukrajinské válce? Vědci analyzovali odpovědi lidí na třicet otázek mapujících vztah respondentů k hoaxům a dezinformacím. Statistickou metodou explorační faktorové analýzy pak odhalili hlavní myšlenkové proudy dezinformací: konspirace o covidu-19, pro-ruské politické narativy, ekonomické narativy zaměřené proti Ukrajincům a přesvědčení o obecné vině ruských občanů za válku na Ukrajině.

Kombinací těchto čtyř faktorů (konkrétně metodou analýzy latentních profilů) experti došli k převládající pětici mentálních profilů:

• nevyhranění (šedá barva)
• pro-ukrajinští demokraté (fialová)
• pro-ruští postkomunisté (červená)
• obecně dezinformovaní (oranžová)
• anti-ruští demokraté (světle modrá)

„Nezajímaly nás průměrné hodnoty pro průměrného Čecha, spíše jsme se snažili objevit konkrétní typické dezinformační profily a profily, které dezinformacím úspěšně vzdorují,“ říká vedoucí výzkumu Martina Klicperová z Psychologického ústavu AV ČR a Národního institutu SYRI, která se specializuje na politickou psychologii.

Převládají nevyhranění

Skoro polovinu vzorku (48 %) tvořili nevyhranění dotázaní. Přes pětinu (22 %) tzv. pro-ukrajinští demokraté a dále jim dosti podobný méně početný profil pracovně nazvaný anti-ruští demokraté
(7 %). Těm do značné míry vytvořili protiváhu tzv. pro-ruští postkomunisté (15 %) a další málo početný antisystémový profil obecně dezinformovaných občanů (7 %). „Procenta je třeba brát spíše orientačně, při této metodě a velikosti vzorku nelze hovořit v přesných číslech,“ upozorňuje výzkumnice.

Graf ukazuje, jak silně se každý z pěti výsledných profilů dezinformace umísťuje ve čtyřech hlavních myšlenkových proudech: 1. covidové konspirace, 2. pro-ruské politiky, 3. anti-ukrajinské ekonomiky a 4. míry viny přisouzené obecně Rusům. Zároveň tloušťkou křivky naznačuje početní zastoupení jednotlivých profilů.

Pro nevyhraněné dotázané (tlustá šedá křivka) je typické, že mají všechny čtyři hodnoty v průměru blízké středové hodnotě (respektive názory respondentů v této skupině nemají i přes určitou variabilitu jednoznačný trend). Naopak pro-ukrajinské demokraty (fialová křivka) charakterizuje velmi nízká úroveň covidové konspirace, silné odmítání pro-ruské politiky a rovněž velice silné odmítnutí ekonomických postojů souvisejících s rusko-ukrajinským konfliktem a také trochu váhavý sklon přisoudit vinu většině Rusů. Vinu či alespoň odpovědnost většiny Rusů naopak zdůrazňuje profil jinak docela podobného profilu anti-ruských demokratů (modrá tečkovaná křivka). Zrcadlově opačný průběh má linie profilu pro-ruských postkomunistů (červená křivka), ti dávají mírně za pravdu covidovým konspiracím, ale hlavně jsou charakterizováni jak souhlasem s pro-ruskými politickými narativy tak i s anti-ukrajinskými ekonomickými názory, přičemž vinu většiny Rusů rozhodně popírají. Obecně dezinformovaní (oranžová křivka) nejvíce ze všech skórují u covidové konspirace, přičemž zároveň výrazně souzní s proruskými politickými narativy a do určité míry i s anti-ukrajinsky ekonomickými; ve vztahu k ruské vině je jejich postoj neutrální.  

Deset vln dotazování

Studie o profilech lidí, kteří podléhají dezinformacím, vychází z dlouhodobého projektu, v němž Psychologický ústav AV ČR spolupracuje s agenturou Median. Od počátku v roce 2020 tým uskutečnil 10 dotazovacích vln; každé se zúčastnilo 863 až 1192 respondentů. Vzorek byl založen tak, aby byl reprezentativní pro ČR podle hlavních kritérií, tj. věku, pohlaví, vzdělání a okresu. 

Studie vycházela z třiceti otázek zaměřených na dezinformace, hoaxy, miskoncepce a propagandu týkajících se covidu-19 (12 otázek) a pro-ruských či pro-ukrajinských narativů (18 otázek). Otázky byly kladeny průběžně v době, kdy byla témata aktuální, tj. covid byl dotazován během intenzivní pandemie a politická propaganda záhy po invazi, resp. v době hrozby nedostatku energií. K dokreslení uvedených profilů dotázaných bylo dále použito stovek dalších otázek, které se týkaly např. demografických kategorií, postojů ke klíčovým momentům v dějinách národa, volebního chování, pomáhání v době covidu i války, pocitů po začátku ruské invaze apod.

„Tato studie pomáhá pochopit, jaký typ lidí dezinformacím podléhá a jaký typ jim naopak odolává,“ zdůrazňuje Martina Klicperová. „Ukazuje, že kromě racionálního přístupu hraje roli i demokratický duch a že i tři desetiletí po demokratické revoluci společenskou atmosféru stále ještě ovlivňuje mentalita, která má postkomunistický charakter, respektive povahu postkomunistického syndromu,“ dodává vědkyně.

Studie byla podpořena grantem LX22NPO5101 Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI), Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR a programem Strategie AV21.

Více grafů, hlavní myšlenkové proudy dezinformací a pět profilů dezinformací podrobněji: TZ ke stažení zde

Kontakt:

PhDr. Martina Klicperová, CSc., DSc.
Psychologický ústav AV ČR
Klicperovabaker@gmail.com      

Přečtěte si také

• Pomoc, hokej a pivo spojují, politika občany ČR rozděluje
• Více než 140 států světa schválilo zprávy o souvislostech mezi společností a přírodou
• Almanach geovědních pokusů, aneb vánoční dárek školám od „Vesmíru pro lidstvo“
• Čeští vědci se podílejí na vývoji ekologických solárních článků
• PLATOSpec, nový spektrograf v Chile pro lov exoplanet
• Archeologové odkryli u Prahy sídliště staré 7000 let
• Odhalena nová tajemství černých děr
• Čeští vědci dosáhli průlomu ve sledování zemětřesení v Etiopii
• V ÚOCHB AV ČR se otevírá unikátní zázemí pro kryogenní elektronovou mikroskopii
• Genetické vzorky zvířat z muzeí rozkryly některé evoluční záhady afrických savců