Návrh zákona je třeba dopracovat, aby vědě pomáhal, zaznělo na sněmu

Návrh nového zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, který nedávno prošel meziresortním připomínkovým řízením, má ambici reagovat na aktuální potřeby systému vědy a výzkumu, jeho proměny a nové evropské trendy v této oblasti. Obsahuje ale pasáže, které by v případě legislativního ukotvení zkomplikovaly činnost a omezily čas na vlastní vědeckou práci poskytovatelů i příjemců veřejné podpory na výzkum. V důsledku navržených změn by mohlo dojít i k omezení role vědecké samosprávy a autonomie vědeckých institucí, zdůraznila Eva Zažímalová, předsedkyně AV ČR, v úvodu Akademického sněmu, který se dnes sešel v Národním domě na Vinohradech.

Nový zákon, za jehož přípravu předsedkyně AV ČR na začátku svého projevu ministryni Heleně Langšádlové poděkovala, se připravuje ve shodě s Programovým prohlášením vlády.

Jeho cílem je upravit vnitřní nedostatky tuzemského systému vědy a výzkumu, reflektovat současné evropské trendy ve výzkumu a také ochránit bezpečnostní zájmy státu ve výzkumu.

„V tomto ohledu obsahuje řadu žádoucích a přínosných institutů a mechanismů,“ uvedla Eva Zažímalová.

Zároveň ale podle ní obsahuje paragrafy, které by v konečném důsledku vedly zejména k nežádoucímu nárůstu byrokracie a výkaznictví, což je v rozporu s deklarovaným cílem návrhu zákona.

„Domnívám se, že bude nezbytné věnovat o to více pozornosti těmto konkrétním ustanovením návrhu zákona včetně souvisejících vazeb, aby nedošlo k tomu, že se poctivá věda začne vytrácet pod tíhou administrativních nařízení a naše úsilí o všestranný rozvoj našich pracovišť bude ochromováno nadměrným množstvím různých regulací a schvalovacích procedur, vědních koncepcí a strategických dokumentů,“ podtrhla předsedkyně AV ČR s tím, že Akademie věd je připravena poskytnout ministryni v této oblasti veškerou součinnost.

Zpráva o ekonomické situaci AV ČR 

Hosty v pořadí 62. zasedání Akademického sněmu, nejvyššího orgánu Akademie věd ČR, jsou dnes ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, první místopředseda Senátu Parlamentu ČR Jiří Drahoš, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Karel Havlíček a další.

Na programu jednání Akademického sněmu je mimo jiné Zpráva o ekonomické situaci Akademie věd ČR a návrh jejího rozpočtu na rok 2024, Zpráva Dozorčí komise Akademického sněmu AV ČR nebo prezentace významného vědeckého výsledku.

Akademický sněm se schází dvakrát do roka, má zhruba 270 členů z řad vědeckých pracovníků a ředitelů 54 pracovišť Akademie věd ČR, zástupců vysokých škol, státních orgánů, průmyslu a obchodu. 

TZ ke stažení zde.

Přečtěte si také

• Postavení žen v české vědě je nejhorší ze všech zemí EU
• Do Akademie věd míří hned čtyři prestižní ERC granty
• Nebezpečné látky v elektronických cigaretách poškozují ochrannou vrstvu plic
• Jak podpořit přírodní rozmanitost? Dutiny vytvořené v mladých dubech pomáhají ohroženým druhům
• PRAK urychluje přenos vědy do praxe už třetím rokem, připravil Inovační fórum
• AV ČR ocenila výzkumy, které přispívající k prestiži české vědy ve světě
• Invazní ekologové BÚ AV ČR opět na seznamu nejcitovanějších vědců
• Memorandum: UK, AV ČR a UPOL posílí svou institucionální odolnost
• Proba-3 – pravidelné zatmění Slunce díky přesnému letu ve formaci
• Monografie rozkrývá vztahy mezi uměním a politikou v meziválečném Československu