Očkovanost jako kulturní fenomén: Východ versus Západ?

Ochota k očkování závisí na mnoha faktorech. Některé z nich zjišťoval tým badatelů Psychologického ústavu AV ČR a Masarykovy univerzity Brno. Ověřoval například, do jaké míry může ochota k očkování souviset s osobnostními vlastnostmi, hodnotovými preferencemi apod.  Ukázalo se ale, že větší roli hrají některé kulturní a politické tendence. Častěji se nechali očkovat lidé, kteří se cítí součástí západní Evropy. Ti, kteří se součástí Západu necítí, až desetkrát častěji věří dezinformacím o covidu.

V poslední době čím dál častěji slyšíme, že se země východní a západní Evropy liší proočkovaností a přístupem k dodržování protipandemických nařízení. Statistiky Johns Hopkins University ukazují, že ve výskytu nových případů covid-19 jsou na špici světového žebříčku postkomunistické země. Do tohoto schématu zapadá i aféra kolem srbského tenisty Novaka Djokoviče. Do jaké míry ochota nechat se očkovat či dokonce obecná ochota dodržovat pravidla souvisí s kulturní orientací?

Vědci z týmu Psychologického ústavu AV ČR (Martina Klicperová, Iva Poláčková-Šolcová, Ladislav Kážmér) a Masarykovy univerzity (Jan Šerek) se dotazovali vzorku 1182 respondentů reprezentativního podle hlavních demografických kategorií.

Kulturní identifikace a očkovanost

Výsledky ukázaly, že je významný a poměrně silný vztah mezi očkováním a kulturními okruhy, jako je identifikace s demokratickou Evropou, resp. Západem a Východem. Konkrétně ti, kteří se cítí součástí demokratické Evropy, jsou očkováni téměř v 90 procentech (89,5 % viz graf 1), podobně jako ti, jež se považují za součást západní civilizace/kultury (89,2 %). Naopak očkovanost těch, kteří deklarují rozhodnou příslušnost k východní/slovanské kultuře, je o téměř 20 % nižší (70,1 %). Častěji se také nechají očkovat např. starší a vzdělanější lidé, ženy a voliči předešlé vládní koalice (ČSSD, KSČM, ANO) na rozdíl od voličů malých stran, Trikolory, SPD a nevoličů.

Také důvěra v  dezinformace týkající se covidu-19 (hoaxy) souvisí s kulturní orientací. Pocit sounáležitosti se západní civilizací a s demokratickou Evropou jako by před hoaxy chránil (pouhá necelá 4 % těch, jež se identifikují s demokratickou Evropou, důvěřují internetovým covidovým hoaxům, zatímco ti, kteří s demokratickou Evropou nesouzní, věří hoaxům skoro desetkrát častěji – tedy více než třetina takovým hoaxům podléhá (33,8 %, viz graf 2). Mimochodem, před hoaxy též částečně chrání VŠ vzdělání (naopak důvěra v hoaxy byla nejsilnější u středoškoláků bez maturity); pokud jde o věk, hoaxům podléhá nejvíc střední generace (lidé ve věku 30–60 let), ženy spíše než muži a v dotazované skupině více než čtvrtina lidí, kteří buď nešli volit, nebo volili SPD Tomio Okamury, Trikoloru a jiné málo známé strany.

Kulturní sounáležitost a přísnost na ty, kdo falšují potvrzení o očkování

Účinek kulturní sounáležitosti se projevuje i při posuzování takového činu, jakým je falšování potvrzení o očkování. Ačkoli jsou demokracie obecně spíše benevolentní, v dobách pandemie to platit nemusí.  Odpovědi respondentů ukazují, že pro beztrestnost se v tomto případě vyjadřují nejvíce ti, kteří se součástí demokratické Evropy intenzivně necítí („určitě ne“), zatímco ti, co se s demokratickou Evropou identifikují („ano“), hlasují nejčastěji pro pokutu či alespoň podmíněně odložený trest.

Podmínku by také požadovalo více lidí, kteří se s demokratickou Evropou identifikují nejsilněji („určitě ano“). I jiná otázka, „Jak je pro Vás důležité žít v zemi, ve které se vládne demokraticky?“, koreluje s přísností vůči očkovacím podvodům; také v tomto případě lidé, kterým údajně na demokracii nejvíce záleží, byli častěji pro podmínečný trest než ostatní skupiny, viz graf 3).

Rozdíly v pojetí svobody

Je zřejmé, že rozdíly v přístupu k očkování souvisejí i s pojmem svobody. Odpírači očkování častěji souhlasili s chápáním demokracie jako svobody, režimu, v němž si člověk může dělat co chce, zatímco očkovaní častěji souhlasili s tvrzením, že součástí svobody je odpovědnost.  

Nalezené vztahy samozřejmě neplatí absolutně, jde o populační tendence. Očkování i kulturní orientace jsou složité fenomény. Nelze např. kategoricky tvrdit, že každý, kdo je neočkovaný, odmítá západní civilizaci a demokracii, a naopak. Velice záleží i na jiných faktorech, mj. také např. na legitimitě vlády (viz tisková zpráva z r. 2021) z období vlády premiéra Babiše). Nalezené souvislosti ale přesto  vypovídají o podstatě demokratické kultury a demokratickém éthosu.

Kontakt:

PhDr. Martina Klicperová, CSc., DSc.
Psychologický ústav AV ČR
e-mail: Klicperovabaker@gmail.com     

doc. Mgr. et Mgr. Jan Šerek, Ph.D.
Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity
e-mail: serek@fss.muni.cz

Přečtěte si také

• Monografie rozkrývá vztahy mezi uměním a politikou v meziválečném Československu
• Akademie věd předá šest medailí, dvě zahraničním expertům
• Objev mini-neptunu a tajemství ztraceného horkého jupitera v systému TOI-2458
• Vědci objevili nový obří virus v římovské nádrži. Dostal jméno Budvirus
• Vědci odhalili klíčový protein pro vývoj nové generace antibiotik
• V Ústavu dějin umění zkoumají nejstarší fotografie z Městského muzea Polná
• Molekulární past na exotické kovy slibuje lepší diagnostiku a vývoj léčiv
• Jak se vzala voda na Zemi?
• Na dynamiku buněk má zásadní vliv protein MICAL1, kontroluje buněčný cytoskelet
• Vědci objevili nové druhy vzácných hub. Dovedla je k tomu analýza arzénu