Paleontologové objevili miniaturní larvy členovce starého 480 milionů let

Mezinárodní tým paleontologů objevil v marocké poušti larvy dávného členovce. Horniny, které tyto drobné zkameněliny ukrývaly, se usazovaly v moři před 480 miliony lety, tedy na začátku prvohor. Nálezy pomohly vědcům lépe pochopit, jak tito dávní živočichové žili, jak se živili a jak probíhala evoluce jejich vývoje. Na výzkumu se podílel Lukáš Laibl z Geologického ústavu AV ČR.

Členovci jsou tvorové s článkovanými končetinami, mezi které patří dnešní krabi, brouci nebo pavouci. Řadí se k nejúspěšnější živočišné skupině, která kdy na Zemi existovala. S více než 1 200 000 popsanými druhy a obrovským množstvím jedinců náležejí k jedné ze základních součástí mořských i suchozemských ekosystémů, ovládají oceány i pevninu.

Současní členovci často procházejí velmi složitým vývojem a jejich mláďata či larvy mohou žít jiným způsobem než dospělí jedinci. Klasickým příkladem je létající motýl, lezoucí housenka nebo přisedlý svijonožec, který má volně plovoucí larvu. Existoval takový vývoj i u dávno vymřelých členovců? Aby mohl tuto otázku zodpovědět, studoval mezinárodní tým paleontologů, který vedli Lukáš Laibl z Geologického ústavu AV ČR a Allison C. Daley z University of Lausanne, několik milimetrů dlouhé larvy členovce starého 480 milionů let.

Končetiny prozradily i způsob života

Vzhledem k tomu, že končetiny těchto zkamenělých členovců byly stále skryté uvnitř kamene, nasnímali vědci ty nejmenší larvy pomocí výkonného rentgenového skeneru na urychlovači částic v Paul Scherrer Institutu ve Švýcarsku.

„Díky získaným datům, která pečlivě zpracoval spoluautor studie Pierre Gueriau, jsme byli schopni virtuálně zrekonstruovat tyto asi 2 mm dlouhé larvy. Na rekonstrukci tak můžete vidět každý detail, od drobných drápků až po jemné chloupky na nohách živočicha,“ říká Lukáš Laibl.

Studium končetin larev odhalilo mnohé o způsobu života těchto tvorů. Na hlavě měly pár smyslových tykadel, dále pár robustních končetin sloužících k orientaci nebo k ukotvení na mořském dně a pár kráčivých končetin. První dva páry nohou na trupu také sloužily k chůzi, zatímco zadní končetiny na tělíčku vybavené trny a jemnými chloupky larvy nejspíše používaly k zachycování drobných organických částic, kterými se živily. Všechny končetiny na trupu rovněž nesly žaberní výběžky.

Počátky vývoje členovců

Studované larvy patří do vyhynulé skupiny členovců zvané Marrellida, která se hojně vyskytovala v prvohorních mořích (její zástupci se nacházejí i v okolí Berouna). Zajímavé je, že dospělí jedinci různých marrellidů mají velmi podobné končetiny, a vedou tedy i podobný i způsob života jako malá mláďata. Drobné larvy dokonce žily ve stejných lokalitách jako dospělí jedinci stejného druhu. Vývoj těchto dávných členovců tak byl mnohem jednodušší než ten, který známe u většiny dnešních druhů.

„Marrellidi jsou považováni za velmi rané členovce a mají mnoho ,primitivních´ znaků. Předpokládáme tedy, že jednoduchý vývoj bez zásadních změn ve způsobu života, který u marrellidů pozorujeme, může být původním typem vývoje členovců. Jinými slovy, raní členovci se vyvíjeli jednoduchým způsobem, zatímco složitější životní cykly se vyvinuly později nezávisle na sobě u různých skupin členovců,“ dodává Lukáš Laibl.

Článek byl publikován v časopise Frontiers in Ecology and Evolution: https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fevo.2023.1232612/full

Kontakt:
Mgr. Lukáš Laibl, Ph.D.
Geologický ústav AV ČR
laibl@gli.cas.cz

Přečtěte si také

• Monografie rozkrývá vztahy mezi uměním a politikou v meziválečném Československu
• Akademie věd předá šest medailí, dvě zahraničním expertům
• Objev mini-neptunu a tajemství ztraceného horkého jupitera v systému TOI-2458
• Vědci objevili nový obří virus v římovské nádrži. Dostal jméno Budvirus
• Vědci odhalili klíčový protein pro vývoj nové generace antibiotik
• V Ústavu dějin umění zkoumají nejstarší fotografie z Městského muzea Polná
• Molekulární past na exotické kovy slibuje lepší diagnostiku a vývoj léčiv
• Jak se vzala voda na Zemi?
• Na dynamiku buněk má zásadní vliv protein MICAL1, kontroluje buněčný cytoskelet
• Vědci objevili nové druhy vzácných hub. Dovedla je k tomu analýza arzénu