Praha je třetím evropským městem s malbou rovnice na veřejném místě

Na boční stěně budovy Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského je od června namalována Heyrovského-Ilkovičova rovnice. Ústav Akademie věd se tak zařadil po bok nizozemských měst Leiden a Utrecht, kde vznikla myšlenka propagace vědy pomocí rovnic na veřejných budovách. Další rovnice bude namalována ve Vídni. Tato aktivita pro komunikaci vědy je součástí projektu ONEM.

Obyvatelé sídliště u metra Ládví se v polovině června překvapeně zastavovali u budovy v areálu Akademie věd ČR a fotili si ji. Během víkendu se totiž na boční stěně Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského objevil velký nápis s Heyrovského-Ilkovičovou rovnicí.

Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského se tak v rámci projektu ONEM (Optical Near-Filed Electron Microscopy) připojil k nizozemským městům Leiden, kde zdi zdobí již osm rovnic, a Utrechtu. Cílem je ukazovat veřejnosti krásu matematického vyjádření fyzikálních či chemických jevů, připomínat důležité vědecké objevy a osobnosti, které v daném městě působili.

Ústav AV ČR pečuje o odkaz nositele Nobelovy ceny

Heyrovského-Ilkovičova rovnice popisuje polarografickou vlnu. Polarografii objevil před 100 lety, v roce 1922, Jaroslav Heyrovský a v roce 1959 za ni získal Nobelovu cenu. Metoda polarografie slouží k určování výskytu a koncentrace neznámých látek v roztoku. V průmyslu se používá ke zjištění složení surovin nebo produktů, v medicíně se používá například při rozboru krve, v potravinářství ke stanovení složek v potravinách.

„Heyrovského-Ilkovičova rovnice popisuje základní vztah mezi elektrickým proudem protékajícím rtuťovou kapkovou elektrodou a potenciálem,“ vysvětluje Zdeněk Samec, který rovnici na stěnu ústavu vybral. V roce 1934 tuto rovnici odvodil Dionýz Ilkovič, žák profesora Heyrovského.

Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského je nositelem odkazu našeho prvního nobelisty. Když se díky iniciativě Mariany Amaro zapojil do projektu ONEM, přivítal i akci na propagaci vědeckých objevů na zdech. Praha se tak stala třetím evropským městem, kde je na veřejném místě připomínán významný vědecký objev formou malby na zeď. Projekt byl financován z programu Evropské unie pro výzkum a inovace Horizon 2020 na základě grantové dohody č. 101017902.

„Vidět, jak projekt rovnic na zdech ožívá a přináší vědecké objevy do pražských ulic, je velmi vzrušující. Je to jeden z nejkreativnějších projektů v oblasti komunikace vědy, na kterém jsem se kdy podílela, a který během pár dní vzbudil zvědavost mnoha lidí. Jsem ráda, že nástěnné malby rovnic podněcují myšlenky a rozhovory o vědě a že mají skutečný význam pro propojení vědy a společnosti,“ říká Mariana Amaro.

Kontakt: 

Mariana Amaro (mluví anglicky)
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
mariana.amaro@jh-inst.cas.cz

Zdeněk Samec
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
 zdenek.samec@jh-inst.cas.cz                                        

Přečtěte si také

• Tropické cyklóny mohou zpomalit úbytek tajgy způsobený klimatickou změnou
• Akademické instituce v ČR spojily síly pro posílení bezpečnosti výzkumu
• Česká republika má nový systém poskytující podrobné informace o stavu lesních ekosystémů v reálném čase
• Síla ukrytá v kapkách vody. Česká technologie zkusí prorazit v Německu
• Prachotřenka nečekaná – nápadný lišejník, kterého si donedávna nikdo nevšiml
• Sloučenina, která „neexistuje“, napoví, jak syntetizovat nestabilní molekuly
• Meruňky může letos opět poškodit mráz, podesáté za 12 let
• Není stres jako stres – i odpověď buňky na něj má různé formy
• Ve třech maďarských obcích je více sýčků než v celé České republice
• Horizontální mitochondriální transfer je klíčový proces v biologii nádorů