Pražská MHD není zdrojem nákazy covid-19, potvrdila studie Akademie věd ČR

Velkoplošné testování pražské MHD na covid-19, které inicioval Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) a letos v dubnu provedli vědci Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, neprokázalo přítomnost infekčního viru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění covid-19. Analýza celkem 558 vzorků z autobusů, tramvají, vlakových souprav, nástupišť a vestibulů metra potvrdila předpoklad, že při dodržování základních hygienických pravidel je pražská MHD bezpečná a není žádným zdrojem nákazy covid-19.

Výzkum, na němž spolupracovali také vědci z Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, byl první svého druhu v České republice. Zahrnoval celkem 588 vzorků. Stěrem z exponovaných povrchů výzkumníci získali 154 vzorků z interiérů autobusů, 160 z tramvají, 126 z vlakových souprav a 52 z nástupišť a vestibulů metra. Dalších 66 vzorků odebrali přímo ze vzduchu jeho nasáváním speciální aparaturou ve vnitřních prostorech dopravních prostředků a stanic metra. Sběr vzorků se uskutečnil v době vrcholící jarní vlny pandemie covid-19 na začátku letošního dubna, vždy po zatažení vozidel z provozu do depa nebo na obratištích či terminálech, tj. před jejich úklidem. Pouze nasávání vzduchu probíhalo za plného provozu s cestujícími.

Inspirací pro tento výzkum se stala obdobná studie, kterou loni na podzim a letos na jaře provedl Dopravní podnik v Londýně (Transport for London). Současný výzkum DPP a Akademie věd ČR je ale rozsáhlejší, s větším počtem odebraných vzorků a zahrnuje všechny hlavní druhy MHD.

100 % vzorků neinfekčních

Každý vzorek, který vědci odebrali, bez dalších úprav analyzovali novou, unikátní metodou biosenzoru A-QCM, kterou vyvinuli odborníci z Fyzikálního ústavu AV ČR. Následně byl každý vzorek ještě analyzován v laboratořích Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích standardní referenční metodou qRT-PCR testu. První metoda pracuje na principu detekce virového proteinu, PCR test zachybuje genetickou informaci viru.

Ze všech 558 vzorků pouze 6, tj. 1 %, vykazovalo stopy biologického materiálu viru. Proto byly dále podrobeny v laboratořích Přírodovědecké fakulty kultivaci a v intervalech 3, 6 a 9 dnů otestovány na infekčnost pomocí qRT-PCR metody. Testy u všech těchto vzorků, ze všech časových intervalů potvrdily, že se jedná o neinfekční, neživé částice.

„Kombinace PCR testů, nových biosenzorů i následná kultivace podezřelých vzorků nám umožnila získat celkový obraz o přítomnosti a infekčnosti, resp. v tomto případě neinfekčnosti viru ve veřejné dopravě. Výsledky studie nám ukázaly, že cestující v pražské MHD nejsou ohroženi přenosem infekce za předpokladu dodržování základních hygienických pravidel,“ říká Alexandr Dejneka, koordinátor analýz z Fyzikálního ústavu AV ČR.

„Je skvělá zpráva, že pražská MHD je bezpečná. Není a nebyla ani v době vrcholící pandemie žádným zdrojem covidu-19, jak potvrdily výsledky studie Akademie věd ČR a DPP. Děláme MHD bezpečnou a ukazuje se, že skvěle funguje systém větrání a maximální výměny vzduchu, který téměř po celou dobu pandemie v dopravních prostředcích uplatňujeme. V konečném důsledku výsledky studie také ukazují, že náš společný důraz s DPP na vyšší četnost úklidů vozidel, na vyšší koncentrace čistících i dezinfekčních prostředků během celé pandemie byl správným rozhodnutím, včetně neslevení z nastolených standardů v době, kdy se v ČR plošně rozvolňovalo. Obavy z využívání MHD tedy nejsou na místě. Navíc mě těší, že díky iniciativě DPP proběhl unikátní výzkum, jehož výsledky mohou posloužit jako silné argumenty i pro jiné dopravní podniky v ČR. Je to další příspěvek k tomu, proč je pražská MHD dlouhodobě hodnocena jako jedna z nejlepších na světě,“ doplňuje Adam Scheinherr, náměstek primátora pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP.

„Výzkum, který provedli vědci z Akademie věd ČR, potvrdil několik faktů. Za prvé, pražská MHD není žádným zdrojem či dokonce semeništěm nákazy covid-19, jak se před časem vyjadřovali některé oborné špičky v ČR. Ostatně stejné výsledky přinesla již dříve řada obdobných studií ze zahraničí. Za druhé, z nasávání vzduchu ve vnitřních prostorech dopravních prostředků se nepodařilo zachytit absolutně žádnou stopu po viru způsobující onemocnění covid-19. Každý vzorek se nasával za plného provozu 30 minut, což je zhruba průměrná doba, kterou cestující stráví v pražské MHD. Ukazuje se, že opatření, která jsme v souvislosti s bojem proti pandemii zavedli, jakou je intenzivnější a četnější úklid vozidel nebo systém větrání v dopravních prostředcích dávají smysl a přináší konkrétní výsledky. Nastavili jsme nový hygienický standard, ze kterého slevovat nebudeme. Na druhé straně je potřebné i v MHD dodržovat elementární hygienická pravidla. Jen díky tomu můžeme společně udržet vysoký standard a bezpečné prostředí pražské veřejné dopravy,“ uzavírá Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel DPP a dodává: „Kolegům z Transport for London patří velké poděkování, neboť díky spolupráci s nimi jsme získali inspiraci a následně propojili vědce z Fyzikálního ústavu AV ČR s experty z Imperial College v Londýně“.

Testování biosenzorem

Testování přítomnosti viru SARS-CoV-2pomocí bionsenzoru je nová metoda, kterou vědci Fyzikálního ústavu AV ČR vyvíjejí od loňského roku. „Mezi výhody biosenzoru patří rychlost detekce viru a také to, že vzorek nevyžaduje speciální přípravu, pouze se zkapalní,“ říká Hana Lísalová z Fyzikálního ústavu AV ČR, autorka nové technologie. „Jak PCR, tak biosenzor prokázaly v rámci testování v pražské dopravě podobnou citlivost, a tedy spolehlivost, což je pro vědecký tým skvělá zpráva,“ dodává Hana Lísalová.

Kontakty:

Daniel Šabík
vedoucí odboru Komunikace DPP
+420 777 771 085
tiskoveoddeleni@dpp.cz

Markéta Růžičková
tiskové oddělení AV ČR
+420 777 970 812
press@avcr.cz

Rozhovor s místopředsedou AV ČR prof. Janem Řídkým z Fyzikálního ústavu AV ČR zde. V případě využítí copyright Akademie věd ČR. 

Přečtěte si také

• Monografie rozkrývá vztahy mezi uměním a politikou v meziválečném Československu
• Akademie věd předá šest medailí, dvě zahraničním expertům
• Objev mini-neptunu a tajemství ztraceného horkého jupitera v systému TOI-2458
• Vědci objevili nový obří virus v římovské nádrži. Dostal jméno Budvirus
• Vědci odhalili klíčový protein pro vývoj nové generace antibiotik
• V Ústavu dějin umění zkoumají nejstarší fotografie z Městského muzea Polná
• Molekulární past na exotické kovy slibuje lepší diagnostiku a vývoj léčiv
• Jak se vzala voda na Zemi?
• Na dynamiku buněk má zásadní vliv protein MICAL1, kontroluje buněčný cytoskelet
• Vědci objevili nové druhy vzácných hub. Dovedla je k tomu analýza arzénu