Přístroj českých vědců se na Mars nevydá, start sondy přerušila válka
18. 03. 2022
V nejbližší době se nedozvíme, jsou-li na Marsu atmosférické výboje způsobené nabíjením poletujícího prachu, ani jestli se mohou elektromagnetické vlny na slyšitelných kmitočtech šířit z kosmického okolí rudé planety až na její povrch. To jsou hlavní cíle českého vědeckého přístroje, který měl na jaře 2023 na Marsu přistát. Rada Evropské kosmické agentury 17. března 2022 pozastavila projekt meziplanetární sondy ExoMars 2022, jíž je český přístroj součástí. Je to reakce na důsledky ruské agrese vůči Ukrajině. Ruská vesmírná agentura měla totiž zajistit vypuštění sondy v září letošního roku i její přistávací platformu.
Záhada existence „blesků“ na Marsu zatím zůstane nevyřešena. Český přístroj má měřit změny elektromagnetického pole v pásmu slyšitelných kmitočtů, kde by se mohly projevovat i případné atmosférické výboje. Ty vědci dříve zaznamenali kromě Země i na Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu. Možnost jejich existence na Marsu zatím obestírá tajemství.
„Pokud na Marsu takové výboje existují, jistě nevypadají jako pozemské blesky,” říká Ondřej Santolík, vedoucí českého výzkumného týmu z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. „O tom, jak by mohly vypadat, se můžeme zatím jen dohadovat na základě informací, které máme o řídké atmosféře naší sousední planety. Nikdo tyto výboje ještě nepozoroval ani opticky, ani se doposud nepodařilo zachytit jejich nízkofrekvenční elektromagnetické vlny.” Přístroj pro měření změn elektromagnetického pole v pásmu slyšitelných kmitočtů totiž ještě nikdy na povrch Marsu nedosedl. Ani letos se tedy na cestu dlouhou téměř 600 milionů kilometrů k rudé planetě nevydá.
Spolu s vědeckým přístrojem, který na desce plošných spojů nese českou vlajku, neodletí do vesmíru ani 11 nahrávek, které mezinárodní porota vybrala z 584 třicetivteřinových zvukových záznamů v rámci soutěže „Telefonát z Marsu“. Soutěž uspořádalo Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a populární přírodovědecký časopis Vesmír. Jedna z těchto nahrávek se měla stát testovacími daty, které se odvysílají z povrchu Marsu zpět na Zemi.
Více o výzkumném programu AV ČR Vesmír pro lidstvo zde
Kontakt:
prof. RNDr. Ondřej Santolík, Dr.,
Ústav fyziky atmosféry AV ČR,
os@ufa.cas.cz
Přečtěte si také
- Více než 140 států světa schválilo zprávy o souvislostech mezi společností a přírodou
- Almanach geovědních pokusů, aneb vánoční dárek školám od „Vesmíru pro lidstvo“
- Čeští vědci se podílejí na vývoji ekologických solárních článků
- PLATOSpec, nový spektrograf v Chile pro lov exoplanet
- Archeologové odkryli u Prahy sídliště staré 7000 let
- Odhalena nová tajemství černých děr
- Čeští vědci dosáhli průlomu ve sledování zemětřesení v Etiopii
- V ÚOCHB AV ČR se otevírá unikátní zázemí pro kryogenní elektronovou mikroskopii
- Genetické vzorky zvířat z muzeí rozkryly některé evoluční záhady afrických savců
- Vidět znamená věřit. Altermagnetismus dokazují první mikroskopické snímky
Kontakty pro média
Markéta Růžičková
vedoucí Tiskového oddělení
+420 777 970 812
Eliška Zvolánková
+420 739 535 007
Martina Spěváčková
+420 733 697 112