První Čerenkovy teleskopy v ČR pozorují Krabí mlhovinu

První a jedinečná instalace zobrazovacích Čerenkovových teleskopů vysokoenergetického záření gama na území České republiky byla úspěšně dokončena na observatoři v Ondřejově. Oba teleskopy se tak staly zcela největšími optickými dalekohledy u nás a svojí kvalitou jsou srovnatelné s přístroji, které budou pracovat na nejcitlivější mezinárodní observatoři vysokoenergetického záření gama na světě Cherenkov Telescope Array (CTA).

Byla zahájena pozorování noční oblohy s cílem detekovat první zdroje, přičemž hlavním předmětem zájmu je historická supernova z roku 1054 známá jako Krabí mlhovina. Pozorování se provádí oběma teleskopy současně, což vědcům z Akademie věd ČR umožňuje přesnější rekonstrukci dráhy pozorovaných spršek iniciovaných vysokoenergetickými gama fotony. Kombinace snímků dalekohledů jim poskytuje trojrozměrný pohled na spršku sekundárních částic, díky němuž lze velmi přesně určit směr příletu původního gama fotonu.

„Pozorovací program teleskopů přispěje k pochopení celé škály zásadních otázek o vesmíru. Našim hlavním cílem je pochopit fungování zdrojů kosmických fotonů s energií kolem 1 teraelektronvoltu, 1012 eV, což je asi biliónkrát více, než mají fotony viditelného světla,“ uvádí vedoucí vědeckého týmu SST-1M z Fyzikálního ústavu AV ČR, Petr Trávníček.

Konsorcium SST-1M plánuje v rámci mezinárodních projektů přemístit aparaturu po jejím odzkoušení na jinou pozorovací lokalitu ve vyšší nadmořské výšce. „Konsorcium SST-1M se zrodilo z myšlenky využít pro pozorování zdrojů gama fotonů teleskopu s 4metrovým primárním zrcadlem a s již osvědčenou optickou konfigurací, která se označuje jako Daviesův-Cottonův teleskop. Naše inovační snahy se v tomto ohledu soustředily na zdokonalení kamery – na Ženevské univerzitě máme k tomu ty nejlepší odborné předpoklady jak v oblasti projektového řízení, tak inženýrského řešení systému, fotosenzorů či ovládání teleskopu nebo analýzy dat,“ dodává k zapojení své instituce do projektu vedoucí mezinárodní spolupráce SST-1M profesorka Teresa Montaruli z Univerzity v Ženevě.

Zprovoznění teleskopů SST-1M v Ondřejově by nebylo možné bez zapojení polských vědců. Právě jejich zásluhou se podařilo zdárně vyřešit mechaniku teleskopu a digitální elektroniku kamery. „I Ústav jaderné fyziky H. Niewodniczańského v Polsku má rozsáhlé zkušenosti v oblasti motorizovaného ovládání a provozu teleskopu i v oblasti návrhu mechanické konstrukce. Krakovská univerzita pak vyvinula digitální elektroniku kamery,“ uvádí profesor Jacek Niemiec z Polské akademie věd.

Optiku obou teleskopů včetně výroby kvalitních odrazných vrstev a přesné justáže zrcadlových segmentů mají na starosti vědci a technici z Fyzikálního ústavu AV ČR a Univerzity Palackého, kteří spolupracovali s odborníky z Astronomického ústavu AV ČR i na přípravě pozorovací lokality v Ondřejově a uvedení teleskopů do provozu.  

Více o teleskopech:

Na přípravě Čerenkovových teleskopů SST-1M se podílel Fyzikální a Astronomický ústav AV ČR, Univerzita Palackého v Olomouci, Ústav jaderné fyziky Henryka Niewodniczańského Polské akademie věd, Univerzita v Ženevě a další instituce konsorcia SST-1M.

První teleskop je v pozorovacím režimu od 23. února 2022, kdy zaznamenal tzv. první světlo. Druhý teleskop zaznamenal první události spršek kosmického záření 19. dubna, a to hned při sjednoceném pozorování s prvním teleskopem (oba byly zaměřeny na stejný zdroj na obloze).

Čerenkovy teleskopy, zdroj Astronomický ústav AV ČR

Přečtěte si také

• Monografie rozkrývá vztahy mezi uměním a politikou v meziválečném Československu
• Akademie věd předá šest medailí, dvě zahraničním expertům
• Objev mini-neptunu a tajemství ztraceného horkého jupitera v systému TOI-2458
• Vědci objevili nový obří virus v římovské nádrži. Dostal jméno Budvirus
• Vědci odhalili klíčový protein pro vývoj nové generace antibiotik
• V Ústavu dějin umění zkoumají nejstarší fotografie z Městského muzea Polná
• Molekulární past na exotické kovy slibuje lepší diagnostiku a vývoj léčiv
• Jak se vzala voda na Zemi?
• Na dynamiku buněk má zásadní vliv protein MICAL1, kontroluje buněčný cytoskelet
• Vědci objevili nové druhy vzácných hub. Dovedla je k tomu analýza arzénu