Skloubit kariéru a mateřství se v Česku stále nedaří

Nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR „Ruce a mozky českých žen stále nevyužity“ mapuje celoživotní profily zaměstnanosti a odpracované doby českých žen v letech 2000 až 2019.  Jak si Češky vedou v zapojení na trhu práce oproti ostatním zemím EU?  

Průměrná odpracovaná doba českých žen zhruba do 25. roku života roste, i když se pohybuje lehce pod průměrem zemí EU. Růst souvisí s tím, jak absolventky škol postupně vstupují na trh práce. V této nejmladší věkové skupině se zároveň projevuje prodlužující se doba studia žen, která snižuje jejich pracovní zapojení. Zatímco v roce 2000 studovalo ve věku 22 let asi 20 % žen, v roce 2019 už to bylo celých 40 %.

V pozdějším věku se růst odpracované doby žen v rámci EU zpomaluje, v některých zemích se zastavuje a v České republice se dokonce propadá. Tato skutečnost úzce souvisí s obdobím mateřství, fungováním trhu práce a nastavením systému podpory rodičovství v jednotlivých zemích.

Česko bohužel dlouhodobě patří k zemím s největším propadem zaměstnanosti žen ve věku 25-34 let. Důsledkem toho je nevyužitá kapacita poměrně vzdělané a produktivní pracovní síly českých žen, která by na trhu práce našla uplatnění.

„Propad zaměstnanosti v období mateřství se dále promítá i do relativně nízkých důchodů českých žen a významně ovlivňuje jejich schopnost kariérního postupu, což se odráží ve výrazně nižších platech oproti mužům,“ dodává k propadu zaměstnanosti žen spoluautor studie Daniel Münich ve videu IDEA Talks, které je dostupné i jako podcast.

Z celoživotních profilů zaměstnanosti vyplývá, že se období typické pro mateřství a rodičovství menších dětí posunulo zhruba o 8 let. Zatímco v roce 2000 byl největší propad pracovního zapojení žen v důsledku rodičovství ve věku 25–29 let, v letech 2010-2019 pozorujeme tento propad až okolo 30-34 let.

„Posun věku mateřství mimo jiné úzce souvisí s rostoucí úrovní vzdělanosti v posledních dekádách. Vysokoškolsky vzdělané ženy odcházejí na mateřskou v pozdějším věku než ženy s maturitou a ve výrazně vyšším věku než ženy bez maturity,“ vysvětluje spoluautor studie Jakub Grossmann.

Po období typickém pro mateřství a rodičovství se pracovní zapojení českých žen opět zvyšuje a po padesátém roce života je dokonce vyšší než průměr v EU. Klesat opět začíná až s blížícím se věkem odchodu do starobního důchodu. Je tedy zřejmé, že pro lepší využití pracovního potenciálu českých žen by měla být přijata opatření, která by ženám umožnila skloubit pracovní a rodinný život. Příkladem takových opatření je lepší dostupnost předškolních zařízení či podpora částečných úvazků. 

Podrobnou diskusi se spoluautorem studie Danielem Münichem můžete sledovat ve videu IDEA Talks: https://www.youtube.com/watch?v=Pbh-JTcYGnE

Dostupné též jako podcast: https://open.spotify.com/episode/2CSc9RqXJWcJ0xrYQ1QtIL?si=DJ3Ck7grRtWHkOwEfvRPkw

Studie vznikla s podporou Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21. Celý text k dispozici zde.

Kontakt na autory studie:

Jakub Grossmann, jakub.grossmann@cerge-ei.cz
Daniel Münich, daniel.munich@cerge-ei.cz

Přečtěte si také

• Monografie rozkrývá vztahy mezi uměním a politikou v meziválečném Československu
• Akademie věd předá šest medailí, dvě zahraničním expertům
• Objev mini-neptunu a tajemství ztraceného horkého jupitera v systému TOI-2458
• Vědci objevili nový obří virus v římovské nádrži. Dostal jméno Budvirus
• Vědci odhalili klíčový protein pro vývoj nové generace antibiotik
• V Ústavu dějin umění zkoumají nejstarší fotografie z Městského muzea Polná
• Molekulární past na exotické kovy slibuje lepší diagnostiku a vývoj léčiv
• Jak se vzala voda na Zemi?
• Na dynamiku buněk má zásadní vliv protein MICAL1, kontroluje buněčný cytoskelet
• Vědci objevili nové druhy vzácných hub. Dovedla je k tomu analýza arzénu