Slavnostní otevření rekonstruované budovy pro geneticky modifikovanou drůbež

V pátek 22. dubna 2022 byla za účasti ředitele Ústavu molekulární genetiky AV ČR Petra Drábera a předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové slavnostně otevřena nově rekonstruovaná budova drůbežího chovu na detašovaného pracoviště ÚMG v Kolči v okresu Kladno.

„Rekonstrukce budovy v areálu Koleč byla nezbytná k jejímu plánovanému využití (ustájení) a reprodukci geneticky modifikovaných linií drůbeže. Technologie genového transferu, genetického knock-outu a genomového editování pomocí systémů CRISPR/Cas9 zaznamenala prudký rozvoj v posledních třech letech zejména díky inovacím z Laboratoře virové a buněčné genetiky pod vedením Jiřího Hejnara,“ vysvětluje Petr Dráber, ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR (ÚMG).

Rekonstrukce budovy je součástí revitalizace detašovaného pracoviště. Stav objektu, který byl postaven v roce 1955, nesplňoval požadované technické ani hygienické normy pro plánované ustájení a reprodukci geneticky modifikovaných linií drůbeže a byl používán jako sklad. Jednalo se o celkovou rekonstrukci budovy, včetně vnitřních prostor pro chov slepic, rozvodů, nového sociálního zařízení a kotelny. Celkové náklady na rekonstrukci dosáhly více než 5 mil. Kč bez DPH, přičemž 2 mil. Kč byly poskytnuty formou účelové dotace ze strany AV ČR.

Drůbeží farma ÚMG se nachází v obci Koleč, která leží přibližně 45 km od centrálního pracoviště ÚMG v kampusu biomedicínských ústavů AV ČR v Krči. Chov zahrnuje hlavně geneticky definované inbrední, kongenní a outbrední kuřecí linie. Chovné zařízení produkuje násadová vejce, embrya a kuřata pro několik výzkumných skupin zaměřených na kuřecí modely. Drůbež je využívána zejména pro virologické nebo imunologické projekty, aktuálně pro studium ptačích leukózových virů (které mimo jiné slouží i jako model pro studium ostatních retrovirů, např. viru lidské imunodeficience) a genů podmiňujících vrozenou antivirovou imunitu.

„Nově rekonstruovaná budova a její kapacity nám umožní efektivněji aplikovat techniky genomového editování pomocí systému CRISPR/Cas9, které jsou u savců již běžně používané, ale u ptáků jsou teprve ve stadiu základního výzkumu. Výsledkem dlouhodobého výzkumu našeho pracoviště v této oblasti je portfolio patentovaných technologií umožňujících vytvořit drůbeží linie s konkrétními genetickými úpravami. Jedná se např. o drůbež, která je rezistentní proti viru ALV-J, který decimuje drůbeží chovy, nebo genetické modely pro virologii, imunologii a vývojovou biologii,“ upřesňuje význam rekonstrukce Jiří Hejnar, vedoucí Laboratoře virové a buněčné genetiky, ÚMG.

Kontakt:

RNDr. Jiří Hejnar, CSc.
Oddělení virové a buněčné genetiky
Ústav molekulární genetiky AV ČR
 +420 296 443 443
jiri.hejnar@img.cas.cz

Martin Jakubec, Ph.D.
PR oddělení
Ústav molekulární genetiky AV ČR
+420 721 142 524
jakubec@img.cas.cz 

TZ ke stažení zde

Přečtěte si také

• Monografie rozkrývá vztahy mezi uměním a politikou v meziválečném Československu
• Akademie věd předá šest medailí, dvě zahraničním expertům
• Objev mini-neptunu a tajemství ztraceného horkého jupitera v systému TOI-2458
• Vědci objevili nový obří virus v římovské nádrži. Dostal jméno Budvirus
• Vědci odhalili klíčový protein pro vývoj nové generace antibiotik
• V Ústavu dějin umění zkoumají nejstarší fotografie z Městského muzea Polná
• Molekulární past na exotické kovy slibuje lepší diagnostiku a vývoj léčiv
• Jak se vzala voda na Zemi?
• Na dynamiku buněk má zásadní vliv protein MICAL1, kontroluje buněčný cytoskelet
• Vědci objevili nové druhy vzácných hub. Dovedla je k tomu analýza arzénu