Top devět vyšehradských objevů představuje nová výstava

Pravěké osídlení, románské kostely i paláce nebo dílna na výrobu zlatých a stříbrných šperků ukazují důležitost dávného Vyšehradu. Devět nejvýznamnějších archeologických objevů si návštěvníci můžou prohlédnout přímo na místě poblíž Purkrabství od 13. září do 4. října na venkovní panelové výstavě.

Už sto let archeologové soustředěně zkoumají prostor Vyšehradu. Za tu dobu si připsali mnoho nálezů, přičemž těch top devět přibližuje panelová výstava Devět nejvýznamnějších archeologických objevů na Vyšehradě. Všechny prezentované objevy pocházejí z jihozápadní části lokality, kde stála středověká akropole – vnitřní opevněné jádro hradu.

„Cílem této výstavy je představit hlavní archeologické objevy učiněné na tomto místě a stručně poukázat, jak nám pomáhají porozumět jeho někdejší důležitosti. Zároveň jsou vyšehradské objevy důležité i pro poznání evropských panovnických dvorů,“ říká Ladislav Varadzin z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, autor výstavy.

Středověká panovnická sídla

Vyšehrad je veřejnosti znám především jako místo spjaté se starými českými pověstmi nebo jako park pro odpočinek uvnitř historické Prahy. Ve skutečnosti však tato skála nad Vltavou ukrývá pozůstatky významného centra středověkého českého státu, založeného Přemyslovci – rodem nejstarších českých panovníků.

Na Vyšehradě se dochovaly pozůstatky tří fází středověkých panovnických sídel, vždy na ploše téměř tří hektarů a (nejen) s kostely. Výstava představuje například nejstarší kostel, který měl na svou dobu velké rozměry (ca 300 m²) a neobvyklý tvar a zřejmě nějakou evangelizační úlohu.

Dílny na výrobu stříbra a zlatých šperků zase dokazují, že Přemyslovci měli přístup ke stříbrné rudě a výrobu drahých šperků pod přímou kontrolou, což jim pomáhalo formovat ekonomické i sociální vztahy.

Jeden z devíti objevů také připomíná, za na místě ikonické katedrály sv. Petra a Pavla stála původně románská bazilika s délkou 53 metrů, která už ve své době měla plnit významnou sakrální i reprezentační funkci.

Dětský hrob z pravěku i románské sarkofágy

Vyšehrad ale osídlili lidé už dávno před Přemyslovci – archeologové našli základy chat a dalších objektů z doby před zhruba 5000 lety (3800–2700 př. Kr.). Objevili také hrob tří- až čtyřletého dítěte. Pak ale bylo pravděpodobně celé místo až do roku 950 p. Kr. neosídlené.

Jako pohřebiště si Vyšehrad vybrali nakonec i někteří Přemyslovci, jak ukazuje další z top devítky nálezů – románské sarkofágy. Známé jsou dva a dokládají pohřbívání panovníků mimo Pražský hrad.

„Kromě historického významu pro Českou republiku, funguje Vyšehrad jako laboratoř pro testování mocenských znaků v archeologii. Jedná se o důležité artefakty, které dokládají přítomnost elit a jak se tyto elity v dané době a na daném místě projevovaly,“ vysvětluje výběr prezentovaných témat Ladislav Varadzin.

Venkovní panelová výstava vznikla ve spolupráci s Národní kulturní památkou Vyšehrad u příležitosti výročí systematických archeologických vykopávek na Vyšehradě zahájených v roce 1924. Je přístupná volně od 13. září do 4. října v blízkosti Purkrabství.

Nová vstupní expozice s umělou inteligencí

Návštěvníci se zároveň můžou začít těšit na novou výstavu v prostorách Vyšehradu. Národní kulturní památka Vyšehrad plánuje celkovou rekonstrukci expozice mapující historické podoby Vyšehradu.

„Archeologické památky na Vyšehradě jsou veřejnosti zatím vcelku skryté. Proto se je snažíme prezentovat, ať už v rámci komentovaných prohlídek nebo nového informačního systému a digitálního audioprůvodce. Nová stálá expozice, na které s Ladislavem Varadzinem od začátku spolupracujeme, bude pomyslným vyvrcholením našeho úsilí připomenout mimořádný význam středověkého Vyšehradu,“ popisuje Petr Kučera, ředitel Národní kulturní památky Vyšehrad.

V prostoru Gotického sklepa bude umístěna stavebně-historická část expozice, která je založená na fyzických modelech Vyšehradu z několika časových období. Prostor Prachárny se bude věnovat fenoménu legend jako nástroje k formování společnosti. Předpokládá se zde využití umělé inteligence, která by měla komunikovat s návštěvníky.

Expozice si klade za cíl oživit prostor bývalého královského okrsku a pracuje s fragmenty zdejších palácových staveb.

Předpokládaná realizace je v letech 2025–2026.

Kontakt:

Mgr. Ladislav Varadzin, Ph.D.
Archeologický ústav AV ČR, Praha
varadzin@arup.cas.cz

Ing. arch. Petr Kučera, Ph.D.
Národní kulturní památka Vyšehrad
kucera@praha-vysehrad.cz

Přečtěte si také

• Konference představila vize bezpečnějšího prostředí ve vědě i na univerzitách
• Expozice zve k prozkoumání života středověké společnosti. Přes mobilní aplikaci
• Akademie věd ocenila čtyři vědce medailemi
• Krajské rozpočty pod drobnohledem
• Rychlý vodíkový elektrolyzér může přinést revoluci v energetické stabilitě
• Simulovaná vesmírná mise PROMISE pošle českého astronauta do izolace a na Měsíc
• ÚOCHB AV ČR získává další ERC grant
• Vědci Botanického ústavu AV ČR pomáhají navrátit rozmanitost českým loukám
• Riziko šíření požáru je v ČR velké a trvá nezvykle dlouho
• Síla učených debat a kořeny současné vědy