Ústav molekulární genetiky AV ČR oslavil 60 let od založení

Ve čtvrtek 26. a pátek 27. května 2022 oslavil Ústav molekulární genetiky AV ČR 60 let od svého vzniku. Oslavy výročí byly spojeny s dvoudenní výroční konferencí a doprovodným programem.

Historie Ústavu molekulární genetiky AV ČR (ÚMG) se odvíjí od Oddělení experimentální biologie a genetiky Biologického ústavu ČSAV, jehož vedoucím byl od roku 1953 Milan Hašek, spoluobjevitel imunologické tolerance. V roce 1962 byl založen Ústav experimentální biologie a genetiky ČSAV (ÚEBG), jehož ředitelem byl až do roku 1970 právě Milan Hašek.

V roce 1976 byl ÚEBG spojen s několika biochemickými laboratořemi ÚOCHB a přejmenován na Ústav molekulární genetiky ČSAV (ÚMG). Ředitelem ÚMG se stal Josef Říman (pozdější dlouholetý předseda ČSAV) a zůstal jím do roku 1991. Od té doby se hlavním tématem ústavu stala molekulární biologie, avšak pokračovaly i dřívější tradiční směry (imunogenetika, retrovirologie, nádorová imunologie), které však také stále více přecházely na molekulární úroveň. Mezi výraznými úspěchy z jinak obtížných 70. a 80. let lze uvést např. spoluobjevení reverzní transkriptázy (Josef Říman), objev virogenie (Jan Svoboda) či sekvenování jednoho z prvních virových genomů (Václav Pačes).

Po roce 1989 pokračoval na ústavu trend posilování molekulárně biologických přístupů k řešení tradičních i nově zaváděných problematik. Ředitelem byl Jan Svoboda (1991-1999) a poté Václav Pačes (1999-2005). V roce 2004 se začala v krčském areálu AV stavět nová budova ústavu, ve které se po dokončení počátkem roku 2007 (konečně poprvé v historii) shromáždila velká většina pracovníků ÚMG. Po zvolení V. Pačese předsedou Akademie věd České republiky se v roce 2005 stal ředitelem Václav Hořejší.

V roce 2015 byla ve Vestci dokončena a kompletně vybavena budova centra BIOCEV, ve které od roku 2016 sídlí několik výzkumných skupin ÚMG a národní výzkumná infrastruktura České centrum pro fenogenomiku. Ve stejné době začaly pracovat další dvě výzkumné infrastruktury, CZ-OPENSCREEN a CZECH BIOIMAGING, které hostují v krčské části ÚMG. V květnu 2017 se stal ředitelem Petr Dráber. V té době ústav zahrnoval centrální část v krčském areálu a tři detašovaná pracoviště, ve Vestci (v rámci projektu BIOCEV), v Praze - Dejvicích a v Kolči.

Oslava 60. výročí vzniku ústavu spojená s prezentací aktuálních výsledků výzkumných skupin ÚMG kulminovala přednáškou Václava Pačese o historii a vývoji Akademie věd a ÚMG. V souvislosti s významným životním jubileem V. Pačese a na počest jeho působení v čele ÚMG a Akademie věd ČR byl vedle hlavní budovy ÚMG zasazen nový strom. Na všechny zaměstnance ÚMG na závěr čekalo malé překvapení ve formě dárkového hrníčku s tematickou grafikou k 60. výročí.

Více informací a kompletní fotogalerie: 
https://www.img.cas.cz/2022/06/44085-ustav-molekularni-genetiky-av-cr-oslavil-60-let-od-zalozeni/

TZ ke stažení

Přečtěte si také

• Monografie rozkrývá vztahy mezi uměním a politikou v meziválečném Československu
• Akademie věd předá šest medailí, dvě zahraničním expertům
• Objev mini-neptunu a tajemství ztraceného horkého jupitera v systému TOI-2458
• Vědci objevili nový obří virus v římovské nádrži. Dostal jméno Budvirus
• Vědci odhalili klíčový protein pro vývoj nové generace antibiotik
• V Ústavu dějin umění zkoumají nejstarší fotografie z Městského muzea Polná
• Molekulární past na exotické kovy slibuje lepší diagnostiku a vývoj léčiv
• Jak se vzala voda na Zemi?
• Na dynamiku buněk má zásadní vliv protein MICAL1, kontroluje buněčný cytoskelet
• Vědci objevili nové druhy vzácných hub. Dovedla je k tomu analýza arzénu