V Evropě mohou začít klinické testy nové léčby Huntingtonovy choroby

Liběchovská miniprasata z centra PIGMOD Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR byla použita v preklinických testech nové terapie Huntingtonovy choroby, závažného lidského onemocnění postihujícího mozek. Nadějné výsledky otevřely cestu terapie do fáze klinických testů, a posouvají tak reálné možnosti léčení onemocnění blíž k pacientům v Evropě.

Vědci z centra PIGMOD Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR se výzkumem Huntingtonovy choroby dlouhodobě zabývají. Tato vážná nemoc je způsobena mutací v genu kódujícím protein huntingtin.

„Cílem námi testované terapie je snížit množství huntingtinu přímo v mozku zvířat pomocí krátké interferující molekuly ribonukleové kyseliny (siRNA) zacílené přímo na sekvenci huntingtinu,“ popisuje nový přístup Jan Motlík, vedoucí centra PIGMOD. Virový vektor nesoucí krátkou molekulu siRNA se jednorázovou chirurgickou injekcí vpravuje přímo do mozku zvířete v celkové anestezii. „Následně naměřená data ukázala snížení množství huntingtinu po 6 i po 12 měsících v nejdůležitějších oblastech mozku transgenních miniprasat, v bazálních gangliích, ale i v motorické oblasti mozkové kůry,“ popisuje konkrétní výsledky testů Zdeňka Ellederová z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, autorka publikace.

Liběchovská miniprasata představují zcela unikátní model pro výzkum Huntingtonovy choroby. „Jedná se o námi vytvořené genetické modely, které nesou mutovaný lidský nebo prasečí huntingtin, ale klinicky mají zatím jen mírné symptomy Huntingtonovy nemoci, která je u lidí smrtelná s těžkým průběhem. Transgenní prasata jsou proto ideální pro testování potlačení produkce mutovaného huntingtinu, bez toho, aby sama trpěla symptomy Huntingtonovy nemoci,“ popisuje význam modelu Zdeňka Ellederová.

Na základě těchto nadějných výsledků preklinických testů bylo evropskou i americkou regulační agenturou (FDA a EMA) povoleno zahájení klinických testů na pacientech. „Protože FDA Safety Board kladně vyhodnotil na podzim 2020 klinickou studii v USA, bude v roce 2021 klinické testování tohoto virového vektoru rozšířeno také o pacienty v Evropě,“ vysvětluje Jan Motlík. První fáze klinických testů by mohla začít letos na podzim.

Preklinické studie vznikly ve spolupráci vědců z centra PIGMOD Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR s neurology z nemocnice Na Homolce, Fakultní nemocnice u svaté Anny a Veterinární univerzity v Brně pod vedením nizozemské firmy uniQure. Výsledky uveřejnil prestižní časopis Science Translational Medicine.

Kontakt:

Barbora Vošlajerová
PR & komunikace
voslajerova@iapg.cas.cz 
+420 608 242 415

Přečtěte si také

• Monografie rozkrývá vztahy mezi uměním a politikou v meziválečném Československu
• Akademie věd předá šest medailí, dvě zahraničním expertům
• Objev mini-neptunu a tajemství ztraceného horkého jupitera v systému TOI-2458
• Vědci objevili nový obří virus v římovské nádrži. Dostal jméno Budvirus
• Vědci odhalili klíčový protein pro vývoj nové generace antibiotik
• V Ústavu dějin umění zkoumají nejstarší fotografie z Městského muzea Polná
• Molekulární past na exotické kovy slibuje lepší diagnostiku a vývoj léčiv
• Jak se vzala voda na Zemi?
• Na dynamiku buněk má zásadní vliv protein MICAL1, kontroluje buněčný cytoskelet
• Vědci objevili nové druhy vzácných hub. Dovedla je k tomu analýza arzénu