Vědci, kteří se zabývají výzkumem klimatu, se sejdou v Brně

Klíčoví vědci, kteří se zabývají výzkumem klimatu pod záštitou evropského programu Copernicus, budou v Brně v Quality hotelu od úterý 12. září do čtvrtka 14. září diskutovat nad tím, jak ještě zlepšit využití dat a každoroční výstupy, v nichž shrnují nejpodstatnější klimatické události předchozího roku. Na monitoringu klimatické změny se podílejí velké evropské meteorologické služby a také brněnský Ústav výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.

Copernicus je program, který je řízený Evropskou komisí a ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou se věnuje dálkovému průzkumu země a monitoringu velké škály dat o životním prostředí. „Jedná se o setkání špičkových vědců, kteří poskytují klimatické informace a soustředí se na výzkum změny klimatu. Jsme rádi, že se toto setkání uskuteční poprvé právě v Brně a že CzechGlobe je nedílnou součástí nejen evropských vědeckých struktur a spolupracuje na mnoha projektech,“ uvedl ředitel CzechGlobe Michal V. Marek.

Čeští vědci, kteří jsou také tvůrci projektu Intersucho, spolupracují na každoroční zprávě, jež se týká stavu klimatu. „Podíleli jsme se na zprávách za roky 2021 a 2022, a to především v souvislosti se suchem. Jedná se o poměrně úzký okruh spolupracujících institucí, kromě CzechGlobe se na nich podílelo ještě Evropské centrum pro střednědobou předpověď, které program vede, Královský nizozemský meteorologický ústav a Joint Research Centre (vědecké centrum zřízené Evropskou komisí). Z východní Evropy na tom kromě nás nikdo další nespolupracuje a pro nás tedy jde o uznání kvality toho, co děláme,“ řekl bioklimatolog Miroslav Trnka. Jeho tým se rovněž zasloužil o to, aby česká aplikace Windy.com mohla poskytovat předpověď sucha po celém světě a čerstvě i o to, že poskytuje předpověď požárního rizika.

Spolupráce má pokračovat. Letos bude podle Trnky co vyhodnocovat s ohledem na extrémní situaci, která panovala v létě ve Středomoří a vedla k velkému počtu více či méně ničivých požárů, které vystřídaly silné záplavy.

Brněnské setkání poslouží tomu, aby spolu mluvili hlavní uživatelé dat s vědci. Tvůrci programu Copernicus uvidí, jak se jeho data používají a jaké aplikace uživatelé vyvíjejí. „Setkání může vést do budoucna k tomu, že vzniknou další užitečné aplikace a zpracování a využití dat tak bude ještě efektivnější. Kromě toho jsme jako součást projektu vyvinuli software na kontrolu kvality všech naměřených dat v Evropě, která vstupují do finálních analýz. Bez něj by se mohly do výpočtu dostat chybné údaje, které by znehodnotily výsledky celého programu,“ vysvětlil Trnka.

Jedním z uživatelů dat, které Copernicus poskytuje, je Petr Lukeš z CzechGlobe. „Používám především satelitní data z družic Sentinel, která zajišťují systematický monitoring celé Země. Typicky se tato data používají v precizním zemědělství, kde mají největší ekonomický potenciál, v lesnictví díky nim například monitorujeme kůrovcovou kalamitu,“ řekl Lukeš, který aktuálně spolupracuje na projektu pro Evropskou kosmickou agenturu. „Pomocí kombinací různých satelitních dat usilujeme o co nejvčasnější odhad výnosu plodin. A zajímavostí je, že kombinace dat z družic Sentinel-1 a 2 začíná sloužit pro kontrolu rozdělování zemědělských dotací. V základním výzkumu vyvíjíme postupy pro co nejširší využití dat Copernicus v každodenní praxi,“ vysvětlil Lukeš.

Odkazy:

https://www.copernicus.eu/cs

https://climate.copernicus.eu/esotc/2022/drought – zpráva o suchu v Evropě v roce 2022, kterou vypracovali vědci z CzechGlobe

Kontakty:

prof. RNDr. Ing. Michal V. Marek, DrSc.
marek.mv@czechglobe.cz

prof. Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D.
trnka.m@czechglobe.cz

Ing. Petr Lukeš, Ph.D.
lukes.p@czechglobe.cz

Přečtěte si také

• Monografie rozkrývá vztahy mezi uměním a politikou v meziválečném Československu
• Akademie věd předá šest medailí, dvě zahraničním expertům
• Objev mini-neptunu a tajemství ztraceného horkého jupitera v systému TOI-2458
• Vědci objevili nový obří virus v římovské nádrži. Dostal jméno Budvirus
• Vědci odhalili klíčový protein pro vývoj nové generace antibiotik
• V Ústavu dějin umění zkoumají nejstarší fotografie z Městského muzea Polná
• Molekulární past na exotické kovy slibuje lepší diagnostiku a vývoj léčiv
• Jak se vzala voda na Zemi?
• Na dynamiku buněk má zásadní vliv protein MICAL1, kontroluje buněčný cytoskelet
• Vědci objevili nové druhy vzácných hub. Dovedla je k tomu analýza arzénu