Nová fakta o duchcovském nálezu: potvrzují migraci v době laténské

Slavný nález s více než tisíci bronzovými šperky v bronzovém kotli objevený v r. 1882 u vesnice Lahošť u Duchcova odhalil vědcům nové informace o migraci v době laténské, která je spojována s historickými Kelty. Pomocí materiálové analýzy ho zkoumal tým odborníků pod vedením Alžběty Danielisové z pražského Archeologického ústavu AV ČR. O možných okolnostech uložení pokladu a o archeologických metodách vychází i komiks, tentokrát přímo z dílny odborníků.

Duchcovský „poklad“, uložený patrně z rituálních důvodů ve 4. stol. př. Kr. do místního termálního pramene, přinesl díky novým analytickým metodám překvapivé informace o kulturních a socio-ekonomických vztazích ve střední Evropě.

„Z výsledků materiálových analýz a jejich statistického vyhodnocení například vyplývá, že bronzové slitiny, využívané pro výrobu šperků a součástí oděvu, pocházejí z několika geograficky odlišitelných zdrojů, například až z oblasti dnešního Švýcarska,“ uvádí vedoucí týmu Alžběta Danielisová z Archeologického ústavu AV ČR, Praha.

Vědcům se tedy podařilo prokázat, že komunity, které se na rituálu (tj. uložení pokladu) podílely, pocházely z různých koutů Evropy. Po dlouhá desetiletí diskutovaná otázka, zda Keltové hromadně migrovali, či ne, tak konečně získává jasnější obrysy, postavené na exaktním základě. O tom, co dokážou odhalit moderní materiálové analýzy o historických migracích, vyšel před nedávnem článek v prestižním oborovém časopise Journal of Archaeological Science.

„Získané know-how lze využít i k řešení dalších historických otázek, např. politických a ekonomických vztahů zaalpských populací s antickým Středomořím či organizací specializované výroby,“ dodává vědkyně.

Osobní věci z různých částí Evropy

O takzvaných „migracích Keltů“ hovoří kusé písemné zprávy z antického světa, identické předměty rozšířené na širokém území od Švýcarska až po Karpatskou kotlinu nebo archeogenetické a izotopové analýzy kosterních pozůstatků. Díky mezioborovému výzkumu keltských šperků týmu Alžběty Danielisové lze nově uvést i další evidenční linii – chemickou analýzu a analýzu izotopů olova z použitých materiálů.

„Přemýšleli jsme nad předměty, u kterých je největší pravděpodobnost, že by mohly cestovat společně s lidmi. Osobní věci, nejlépe součásti oděvu, se v tomto kontextu přímo nabízejí. Pro srovnávací analýzu jsme vůbec poprvé využili artefakty ze slavného nálezu z termálního pramene u Duchcova a dále šperky ze soudobých laténských pohřebišť,“ říká specialistka na dané období Alžběta Danielisová.

Komiks o Duchcovském pokladu

Kromě publikací odborných článků se tým Alžběty Danielisové vydal i směrem, který není pro českou vědeckou obec vůbec obvyklý. O okolnostech nálezu Duchcovského pokladu v Obřím prameni a o svém pohledu na příběh, který stál za jeho uložením, připravil pro širokou veřejnost komiks dostupný na stránkách https://www.arup.cas.cz/komiks-o-duchcovskem-pokladu/.

Kontakt:

Mgr. Alžběta Danielisová, Ph.D.
e-mail: danielisova@arup.cas.cz

Přečtěte si také

• Více než 140 států světa schválilo zprávy o souvislostech mezi společností a přírodou
• Almanach geovědních pokusů, aneb vánoční dárek školám od „Vesmíru pro lidstvo“
• Čeští vědci se podílejí na vývoji ekologických solárních článků
• PLATOSpec, nový spektrograf v Chile pro lov exoplanet
• Archeologové odkryli u Prahy sídliště staré 7000 let
• Odhalena nová tajemství černých děr
• Čeští vědci dosáhli průlomu ve sledování zemětřesení v Etiopii
• V ÚOCHB AV ČR se otevírá unikátní zázemí pro kryogenní elektronovou mikroskopii
• Genetické vzorky zvířat z muzeí rozkryly některé evoluční záhady afrických savců
• Vidět znamená věřit. Altermagnetismus dokazují první mikroskopické snímky