
Prémie Jana Friče za rok 2024 udělena Václavu Pavlíkovi
20. 01. 2025
V úterý 21. ledna 2025 od 13 hodin proběhne na observatoři Astronomického ústavu AV ČR slavnostní předání Prémie Jana Friče za rok 2024. Laureátem je RNDr. Václav Pavlík, Ph.D. z Oddělení galaxií, který získává toto ocenění za soubor prací „Podrobná studie hvězdné dynamiky a vývoje hvězdokup“.
Prémii Jana Friče uděluje Astronomický ústav AV ČR od roku 2009 svým mladým pracovníkům za mimořádné výsledky, které přispívají k prestiži ústavu v mezinárodním srovnání.
Při příležitosti předání Prémie Jana Friče čerstvý držitel ocenění pronese laureátskou přednášku na téma „Podrobná studie hvězdné dynamiky a vývoje hvězdokup“ Přednáška bude přednesena v angličtině.
Charakteristika oceňované vědecké práce Václava Pavlíka
V předloženém souboru prací se Václav Pavlík soustředil na podrobnou analýzu složitých procesů ovlivňujících vývoj hvězdokup a jejich složek (tj. hvězd a hvězdných pozůstatků, jako jsou neutronové hvězdy a černé díry). Jednou z předností Pavlíkova přístupu je propojení teoretického modelování s pozorovacími daty skutečných systémů. To mu umožnilo se zaměřit na klíčové aspekty hvězdné dynamiky.
Jedním z nich je vliv dvojhvězd a primordiálního rozdělení hmotností na vývoj mladých hvězdokup (např. ve Velké mlhovině v Orionu). Dalším je vliv rychlostí hvězd na tzv. relaxační procesy nebo ekvipartici energie uvnitř hvězdokup. Jako poslední se pak dotýká otázky stability hvězdokup v extrémním gravitačním poli - např. u kupy IRS13 v Galaktickém centru poukázal na možnou neexistenci černé díry střední hmotnosti a nutnost aktualizovat naše teoretické odhady při hledání těchto objektů, které jsou dosud nevyřešenou otázkou současné astrofyziky.
Cenu předávají Mgr. Michal Bursa, Ph.D. - ředitel Astronomického ústavu AV ČR a RNDr. Bruno Jungwiert, Ph.D. - předseda Rady Astronomického ústavu AV ČR
Prémie Jana Friče je pojmenována po mladším z bratrů Fričových, který se společného snu vybudování hvězdárny v Ondřejově nedožil. Prémie se každoročně uděluje k datu blízkému nenadálému úmrtí Jana Friče, tedy k 21. lednu. Astronomický ústav AV ČR tak zároveň uctívá jeho památku.
Jan Frič (13. února 1863, Paříž – 21. ledna 1897, Praha) byl nejenom fyzik a chemik, ale také podnikatel. S bratrem Josefem Fričem založili továrnu na výrobu opticko-mechanických přístrojů „Josef a Jan Frič“. Společně se věnovali také astronomii, především astronomické fotografii. Hvězdárnu v Ondřejově už ale v roce 1898 založil pouze Josef Frič, protože jeho mladší bratr v roce 1897 zemřel ve svých 34 letech na pooperační komplikace.
Kontakt a bližší informace:
Pavel Suchan, tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR – suchan@astro.cz, 737 322 815
Kontakt na laureáta:
RNDr. Václav Pavlík, Ph.D. – vaclav.pavlik@asu.cas.cz
Přečtěte si také
- Taje nanosvěta: Fyzikální ústav vydává komiks o nanotechnologiích
- Tropické cyklóny mohou zpomalit úbytek tajgy způsobený klimatickou změnou
- Akademické instituce v ČR spojily síly pro posílení bezpečnosti výzkumu
- Česká republika má nový systém poskytující podrobné informace o stavu lesních ekosystémů v reálném čase
- Síla ukrytá v kapkách vody. Česká technologie zkusí prorazit v Německu
- Prachotřenka nečekaná – nápadný lišejník, kterého si donedávna nikdo nevšiml
- Sloučenina, která „neexistuje“, napoví, jak syntetizovat nestabilní molekuly
- Meruňky může letos opět poškodit mráz, podesáté za 12 let
- Není stres jako stres – i odpověď buňky na něj má různé formy
- Ve třech maďarských obcích je více sýčků než v celé České republice
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.