Vyšly první společné dějiny česky a německy psané literatury českých zemí
21. 01. 2025
O česky a německy psané literatuře z českých zemí se dosud vyprávělo v oddělených příbězích. Právě vydaná kolektivní publikace Tvořeni literaturou. Společné dějiny česky a německy psané literatury českých zemí (1760–1920) poprvé nahlíží vývoj literatury u nás jako celek. Knihu edičně připravili Václav Smyčka a Václav Petrbok z Ústavu pro českou literaturu AV ČR, který ji vydal společně s nakladatelstvím Akropolis.
Publikace sleduje napříč česky i německy psanou literaturou způsoby, jimiž literární díla znázorňovala a utvářela vnímání, jednání a cítění člověka dlouhého 19. století. Vypráví při tom o vzestupu, nacionalizaci a krizi sebeobrazu člověka spojeného od osvícenství s vírou ve schopnost kultivovat a harmonizovat své nitro.
Vedle slavných osobností, jako jsou Karel Hynek Mácha, Josef Kajetán Tyl, Božena Němcová, Adalbert Stifter, Marie von Ebner-Eschenbach či Franz Kafka, se zde potkávají i stovky dnes méně známých a zapomenutých autorů a autorek, kteří inovovali literární výrazové prostředky a společně utvářeli moderní obraz člověka.
Co si z četby knihy Tvořeni dějinami může odnést dnešní člověk? Podle Václava Petrboka „přesvědčení, že literatura měla významnou roli při utváření novodobé společnosti v českých zemích, zejména v onom „měšťanském“ 19. století, a to bez ohledu na užívaný jazyk.“ Václav Smyčka doplňuje: „Především uspokojivý pocit, že literatura naší vlasti je mnohem bohatší a pestřejší, než jsme čekali. Žilo zde mnoho skvělých autorů a autorek, o nichž jste se ve škole a v literárních dějinách nemohli nic dozvědět, protože nepsali česky, na jejichž výkonech ale pozdější vývoj i české literatury a kultury stavěl.“
Kdy vznikla myšlenka napsat společné dějiny česky a německy psané literatury českých zemí, jak je kniha koncipována, s čím se tvůrci knihy nejvíce potýkali a k čemu by vztah obou literatur připodobnili? – odpovědi obou editorů jsou k dispozici v rozhovoru na webu Ústavu pro českou literaturu AV ČR.
Tvořeni literaturou. Společné dějiny česky a německy psané literatury českých zemí (1760–1920)
Praha, Akropolis a Ústav pro českou literaturu AV ČR 2024, Václav Smyčka, Václav Petrbok (eds.), 664 stran
Autorský kolektiv: Václav Smyčka, Václav Petrbok, Jan Budňák, Ladislav Futtera, Martin Hrdina, Mirek Němec, Matouš Turek
Recenzní výtisky:
Kateřina BínováÚ
Ústav pro českou literaturu AV ČR
binova@ucl.cas.cz
Kontakt:
Lenka Patoková
Ústav pro českou literaturu AV ČR
patokova@ucl.cas.cz
+420 728 889 273
Přečtěte si také
- Zdravé a dostupné potraviny, které nezničí krajinu. Nový program SAV21
- Prémie Jana Friče za rok 2024 udělena Václavu Pavlíkovi
- Srdečním buňkám někdy méně kyslíku svědčí. Umí si pak lépe poradit s infarktem
- Od nutnosti k nové realitě: práce z domova po pandemii covid-191
- Novinky z výzkumu černých děr na tiskové konferenci NASA s českou účastí
- Vědci popsali proces přinášející naději pro léčbu genetických onemocnění
- Řasa roku 2025: nově objevená Draparnaldia erecta pomůže objasnit evoluci
- Zběsilý tanec obřích exoplanet
- Nové poznatky důležité pro zdraví buněk produkujících inzulin ve slinivce
- Český vědec se poprvé dostal do vedení EUCARPIA
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.