Zahlavi

Jarní zásilka plná zdraví. Jak pupeny stromů léčí?

20. 03. 2025

V probouzejícím se jaru se ukrývá životadárná síla. Tomu věřili lidé už odpradávna a vědci z Biologického centra AV ČR lidovou moudrost potvrzují. V listových pupenech je na rozdíl od květních uložena informace pro vznik celé nové rostliny, a ve velkém množství tak obsahují biologicky aktivní látky. Využívá toho gemmoterapie. O tom, jak funguje a co vlastně znamená latinské gemmo, jsme psali v A / Magazínu, oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR.

Ruku na srdce, bez rostlin by se lidstvo neobešlo. Využívá je od nepaměti pro mnohé účely – stravování, odívání, topení, budování příbytků… Některé rostliny jsou vhodné jen na okrasu, jiné mají prokazatelné léčebné účinky. A právě takové využívá fytoterapie, dříve označovaná jako bylinářství. „Bylinky“ – ne vždy jde o byliny, využívají se také dřeviny – už vyzkoušel snad každý. Výluh šalvěje lékařské na bolesti krku, posilující šípkový čaj v zimním období; receptů a návodů jsou plné knihy.

Mnohem méně se zatím ví o speciální metodě fytoterapie – o gemmoterapii. Tu se zájemcům rozhodli přiblížit Miloslav Šimek z Biologického centra AV ČR a Marie Šimková, rovněž někdejší pracovnice jmenovaného českobudějovického pracoviště. Zvolili formu písemnou a pod hlavičkou Strategie AV21 a jejího výzkumného programu Záchrana a obnova krajiny vydali informační brožuru Praktická gemmoterapie.

Miloslav Šimek
Miloslav Šimek z Biologického centra AV ČR (CC)

„Většina lékařů se o fytoterapii, tedy využití bylin, dřevin a obecně rostlin asi moc nezajímá, tudíž ani neví, co vlastně gemmoterapie je. V poslední době se však na vzdělávacích kurzech objevují i lékaři či veterináři a metodu začínají používat i ve své praxi, možná jako doplněk takzvané oficiální medicíny a při řešení vleklých onemocnění,“ objasňuje biolog Miloslav Šimek, jak se v Česku mění postoj k léčebné proceduře, kterou někteří označují za šarlatánství.

Kořeny sahají hluboko do minulosti, ale negativní postoje k léčebným metodám nazývaným jako alternativní, mnohdy přiživují i různí neodborníci či podvodníci, kteří propagují a prodávají „osvědčené“ preparáty, jež „zaručeně“ vyléčí každou nemoc. Účinné rostlinné přípravky jsou pak na tom bity a nepoučení lidé na ně pohlížejí s nedůvěrou.

Pupeny v hlavní roli
Pojďme se na gemmoterapii podívat blíže. Jedním z významů latinského slova gemma je pupen, gemmo pak znamená pučet. Tím se dostáváme k samotné podstatě této metody, a tou je léčebné využití pupenů. Proč právě těchto částí rostlin?

„V listových pupenech je na rozdíl od květních uložena informace pro vznik celé nové rostliny, listů, větviček, květů. Při rašení, v době, kdy se pupeny sbírají pro přípravu tinktur, jsou v nich ve velkém množství obsaženy biologicky aktivní látky,“ vysvětlují autoři. Pro přípravu gemmoterapeutických tinktur se kromě rašících pupenů využívají také mladé výhonky stromů a keřů, kořínky, klíčky klíčících semen a další zárodečné tkáně rostlin.

Svatá trojice
Mezi tři nejdůležitější druhy rostlin, které se v gemmoterapii využívají, patří podle autorů publikace rybíz černý, lípa stříbrná (a srdčitá) a bez černý. Černý rybíz funguje univerzálně na velké množství potíží. Pupeny lípy mají například uklidňující účinky, černý bez působí analgeticky. Díky užívání rostlinných přípravků mohou pacienti v některých případech omezit spotřebu klasických léků, které kvůli nepříznivým vedlejším účinkům špatně snášejí.

Léčba pomocí pupenů může mít počátky již v pravěku, ovšem první písemné záznamy o této metodě pocházejí ze středověku. Na nějaký čas se na ni pozapomnělo, ale znovu se zrodila ve druhé polovině 20. století. Za „otce gemmoterapie“ je označován belgický lékař Pol Henry.

Podle něj jsou pupeny výjimečnou částí rostlin, protože na bázi každého z nich se nachází dělivé pletivo zvané meristém, z jehož každé jedné buňky může vzniknout nová rostlina. To znamená, že pupeny a tinktury z nich vyrobené obsahují genetickou i energetickou informaci pro vývoj celé rostliny, a tedy i veškeré její léčivé účinky. Je to podobné jako u semene, které ukrývá všechny informace o budoucí rostlině.

Životní cyklus rostlin se váže na roční doby a počasí. Na jaře „ožívají“ a začínají z půdy ve větší míře čerpat vodu a minerální živiny. Fyziologickou a biochemickou podstatou těchto procesů jsou rostlinné hormony, zejména auxiny, gibereliny a cytokininy. Jde o vysoce účinné látky spojené s růstem a vývojem rostlinných pletiv a orgánů. A právě těch jsou pupeny plné. K nim se přidávají také vitaminy a minerály, enzymy, nukleové kyseliny a další látky s léčebným účinkem.

První jarní pupeny
Pupeny jsou zjara plné účinných látek.

Léčivá síla v několika kapkách
Už jsme zmínili, že pro tuto terapii jsou typické zejména tinktury. Přípravky lze dnes zakoupit i na českém trhu, hojně se využívají též v řadě dalších zemí. Zároveň existují vzdělávací kurzy (pro laiky i odborníky), kde se zájemci dozvědí, nejen o jakou metodu se jedná a k léčbě jakých onemocnění se přípravky používají, ale také které rostliny zvolit a jak si gemmoterapeutické extrakty připravit „na zkoušku“ doma. Ovšem s důležitou výhradou, že jedinou správnou cestou je svěřit se s potížemi lékaři, případně zkušenému bylináři, kteří nejprve stanoví diagnózu a následně navrhnou léčbu.

Samotná terapie kombinuje užití nespecifických drenážních prostředků, které tělo během několika dnů pročistí (nejčastěji bříza, dále buk, dub, jalovec či jilm), a specifických gemmotinktur. Ty se volí podle konkrétní nemoci, podávání trvá obvykle od tří do dvanácti týdnů. „Tinktury se užívají orálně. Do malého množství vody se dává několik kapek, krouživým pohybem se zamíchají. Než se spolknou, drží se chvíli v ústech, aby se co nejvíce účinných látek vstřebalo ústní sliznicí,“ přibližuje Marie Šimková. Tinktury se dají používat i ve formě rozprašovače a látku vstřikovat přímo do úst, na léčbu pohybového aparátu se případně osvědčily také masti.

V čem se léčba využívající pupeny odlišuje od ostatních metod fytoterapie? V bylinářství se například tradičně využívají sušené části rostlin – listy, květy, plody, kořeny... Extrakty z pupenů jsou ovšem proti nim silnější, účinnější, mají povzbuzující účinky, a to i v relativně nízkých dávkách.

Z listových pupenů se připravují například tinktury.
Základem gemmoterapie jsou výluhy z pupenů, vyrábějí se z nich masti nebo tinktury ve formě rozprašovače.

Na rozdíl od homeopatie, která pracuje se silně naředěnými preparáty (jejichž účinky věda nepřipouští), využívá gemmoterapie koncentrované výluhy z rostlin, respektive z pupenů a dalších zárodečných tkání s vysokým obsahem biologicky aktivních látek. „Jistě ani gemmoterapie není všelékem pro každého, to by bylo příliš jednoduché. Stejně jako byliny nezabírají každému na všechny neduhy, zcela jistě se i účinky gemmoterapeutik liší u různých nemocných,“ upozorňují autoři.

Rostlinné drahokamy
Jak se uvádí v brožuře Praktická gemmoterapie, kromě cílené léčby konkrétních nemocí působí gemmoterapeutika očistným způsobem, stimulují vylučovací orgány a centrální nervovou soustavu, silně povzbuzují, usnadňují detoxikaci, regenerují organismus a zlepšují imunitu.

Mezi nejčastěji univerzálně používané rostliny náleží rybíz černý, bez černý a lípa srdčitá a stříbrná. K dalším často využívaným dřevinám patří například bříza bělokorá a pýřitá, které fungují především při detoxikaci organismu, ale účinkují také při trávicích či dýchacích obtížích. Buk lesní se osvědčil při artritidě, jalovec obecný při léčbě vylučovacího nebo trávicího ústrojí, jilmy čistí pleť, léčí kožní choroby a zbavují tělo toxinů. Ve výčtu by se dalo pokračovat – gemmoterapeuti využívají několik desítek rostlin a jejich spektrum se postupně rozšiřuje.

Jedním z významů latinského slova gemma je kromě pupenu také drahokam. Možná právě díky gemmoterapii mohou svůj „drahokam“ mezi rostlinnými přípravky najít lidé, kteří na své zdravotní neduhy zatím marně hledají pomoc.

Léčba pupeny na pokračování
Brožura Praktická gemmoterapie je volně ke stažení na stránkách Nakladatelství Academia v edici Strategie AV21. Marie Šimková se k tématu vrátila v roce 2024 a vydala knihu Gemmoterapie – léčebné využití pupenů, kde mimo jiné uvádí: „Účelem je podat zájemcům stručný přehled o základních technikách, které gemmoterapie využívá při přípravě léčivých preparátů, dále o působení pupenů na lidský organismus a o hlavních oblastech, kdy je možné nebo účelné využít gemmoterapeutické preparáty.“ Zároveň ovšem varuje, že kniha není návodem pro experimentování se zdravím ani kompletní náhradou doporučení odborníků.

Článek vyšel pod názvem Pupeny. Drahokamy pro zdraví v A / Magazínu 4/2024:

A4_2024
4/2024 (verze k listování)
4/2024 (verze ke stažení)


Čtvrtletník A / Magazín vydává Akademie věd ČR. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům. Kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.


Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock; Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie označené CC jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

 

 

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce