
Částečné úvazky: v Česku vzácné zboží
25. 02. 2025
Nová a zcela unikátní studie think-tanku IDEA jako první v České republice detailně zkoumá fenomén českých částečných úvazků ve velkém evropském srovnání. Studie přináší zcela nová zjištění týkající se částečných úvazků. Jaké jsou důvody jejich nízkého využívání v Česku? Které skupiny obyvatel je využívají? A jaké kroky by mohly pomoci jejich širšímu uplatnění?
Česká republika se dlouhodobě řadí mezi země s nižším podílem zaměstnanců pracujících na částečný úvazek. Zatímco v západní a severní Evropě je tento způsob práce běžný napříč profesemi a vzdělanostními skupinami, v Česku zůstává jeho využívání obecně nízké. Částečné úvazky přitom poskytují mnoho výhod – zaměstnavatelům mohou částečné úvazky přinášet větší flexibilitu a snižovat náklady, umožňují sladit práci a soukromý život a usnadňují pracovní zapojení rodičům, seniorům, studentům či zdravotně znevýhodněným osobám.
V Česku jsou částečné úvazky využívány nejčastěji ženami ve věku 30–39 let, které kombinují pracovní život s péčí o malé děti. Vyšší výskyt částečných úvazků vykazují i ženy v předdůchodovém věku, u nichž lze předpokládat potřebu snížit pracovní nasazení za účelem péče o starší rodiče či vnoučata.
„V Česku jsou částečné úvazky rozšířené zejména mezi vysokoškolsky vzdělanými ženami, což je v evropském kontextu výjimečné. V EU jsou částečné úvazky běžnější u žen s nižším vzděláním, zatímco v Česku je jejich využití vyšší mezi ženami s vysokoškolským titulem. Pravděpodobně to souvisí s jejich silnější vyjednávací pozicí na trhu práce a vyššími příjmy v rodině,“ vysvětluje spoluautor studie Jakub Grossmann z IDEA při CERGE-EI.
Data ukazují, že Češky s dětmi do čtyř let věku pracují celkově méně než jejich vrstevnice v EU, ale když už pracují, volí částečné úvazky častěji. Jakmile jejich nejmladší děti dosáhnou školního věku, vrací se většinou k plnému úvazku. Čeští muži částečné úvazky téměř nevyužívají, a pokud ano, pak důvodem není péče o děti, ale více než jinde vlastní zdravotní znevýhodnění, a naopak méně než jinde nemožnost najít práci na plný úvazek. Rozložení odpracovaných hodin na trhu práce mezi partnery v českých domácnostech s dětmi tak nadále odráží tradiční genderové role.
Nabídka částečných úvazků je v Česku nejvíc soustředěna do administrativních profesí a IT sektoru. Odvětví IT je jediné, kde výskyt částečných úvazků Češek převyšuje průměr EU. Naopak v oblastech zdravotnictví a veřejné správy je výskyt částečných úvazků nízký, přestože je zde velký podíl zaměstnaných žen.
Nedostatek částečných úvazků v České republice odráží širší strukturální faktory, jako jsou vysoká závislost ekonomiky na průmyslové výrobě a nízký podíl služeb, lokální nedostupnost veřejných školek, nedostatečná nabídka péče o seniory, poměrně vysoké odvodové zatížení nízkých výdělků či existence fixních složek nákladů na zaměstnance.
Inspirací pro podporu částečných úvazků mohou být zahraniční modely, například progresivnější daňový systém v Nizozemsku či německé zákony umožňující snadný přechod mezi plným a částečným úvazkem. Největší potenciál pro expanzi částečných úvazků se přitom nabízí ve veřejném sektoru, kde by mohla být jejich podpora realizována regulačními opatřeními.
Celý text studie k dispozici zde.
Kontakt na autory studie:
Jakub Grossmann, jakub.grossmann@cerge-ei.cz
Daniel Münich, daniel.munich@cerge-ei.cz, 224 005 175
Přečtěte si také
- O Keltech na Českobudějovicku i tasemnici na Lipně – Akademické půlhodinky
- Střevní mikrobiom ovlivňuje náchylnost goril v zoo k onemocněním srdce
- Nový program českých vědců se zaměří na vzácná onemocnění
- Na entropii záleží! Výzkum českých vědců posouvá vývoj materiálů
- Česká elektronika pro evropskou sondu k Venuši úspěšně prošla první fází vývoje
- Za rozvojem rezistence k inzulinu stojí i mitochondriální geny
- Společně tvoříme budoucnost: závěrečná konference GENDERACTIONplus
- Jak čolci zvládají změny prostředí? Roli hraje nejen teplota, ale i konkurence
- Týden mozku 2025: Objevte možnosti lidské mysli
- „Sluneční sonda“ Solar Orbiter míří k dalšímu klíčovému průletu kolem Venuše
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.