Čeští vědci dosáhli průlomu ve sledování zemětřesení v Etiopii
12. 12. 2024
Tým mezinárodních výzkumníků pod vedením českých vědců dosáhl průlomu v monitorování zemětřesení v jižní části Etiopie. Poblíž města Arba Minch se jim podařilo vybudovat seismickou síť světových parametrů, která umožňuje zpřesnit detekci a lokalizaci zemětřesení v této seismicky aktivní oblasti. Poskytováním spolehlivých dat umožňuje síť přehodnotit seismické modely a zmírnit následky budoucích katastrof. A to zejména v mimořádně hustě osídlených oblastech, kde jsou dosud tato rizika velmi podceňována.
„Tento projekt je průlomem pro pochopení seismické aktivity v jižní části Etiopské příkopové propadliny. S lepšími daty můžeme lépe posoudit reálnou hrozbu vzniku zemětřesení a snad i stanovit místa, kde může mít seismická aktivita nejhorší následky. Závěry tak mohou být užitečné pro krizové řízení samospráv v rychle rostoucí městské oblasti Arba Minch. I když ze zatím neznámých důvodů mají v posledních dvaceti letech zemětřesení v Etiopii relativně nízká magnituda, jsou častá a narušují každodenní život obyvatel a vyvolávají obavy z potenciálních rizik,“ řekl Jan Valenta, vedoucí výzkumník z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR (ÚSMH AV ČR).
Projekt, vedený vědci z ÚSMH AV ČR, Univerzity Karlovy a Arba Minch University, spočíval ve zbudování tří nových seismických stanic v Arba Minch, Dorze a NechSar National Park. Díky této síti se mimo jiné podařilo zpřesnit polohu epicentra zatím největšího letošního zemětřesení v oblasti o magnitudě 4,9 z 12. května 2024, které bylo původně světovými monitorovacími systémy situováno zhruba o 100 km jižněji.
„Kromě monitorování zemětřesení umožňuje nová síť seismických stanic také zjistit přesnější umístění hlubokých zlomových struktur, které mohou být potenciálním zdrojem zemětřesení,“ doplnila členka týmu Lucia Fojtíková z ÚSMH AV ČR.
Výzkumný tým plánuje novou síť rozšířit a propojit ji s regionálními i světovými seismickými datovými centry. „Posílení kapacity pro monitorování zemětřesení je zásadním krokem pro ochranu našich obyvatel,“ zdůraznil význam tohoto projektu člen týmu Tariku Degife z Arba Minch University.
Seismická data zaznamenaná nově instalovanými stanicemi (ARBM, DORZ a NECH) jsou zatím volně dostupná na vyžádání od výzkumného týmu. Budoucnu budou snadno k dispozici přes mezinárodní seismologické databáze pro všechny zájemce.
Tento výzkum finančně podpořil Czech-UNDP Challenge Fund, partnerství mezi Programem OSN pro rozvoj (UNDP) a Českou republikou. Projekt byl financován v rámci Czech Challenge Fund 2023 UNDP-IRH-00048, který podporuje udržitelný rozvoj prostřednictvím vědecké spolupráce.
Kontakt:
Jan Valenta
Ústav struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR
valenta@irsm.cas.cz
Zážitky a práci týmu z poslední expedice v Etiopii najdete na Facebooku AV ČR s hastagem #zavodoudoEtiopie
Přečtěte si také
- Více než 140 států světa schválilo zprávy o souvislostech mezi společností a přírodou
- Almanach geovědních pokusů, aneb vánoční dárek školám od „Vesmíru pro lidstvo“
- Čeští vědci se podílejí na vývoji ekologických solárních článků
- PLATOSpec, nový spektrograf v Chile pro lov exoplanet
- Archeologové odkryli u Prahy sídliště staré 7000 let
- Odhalena nová tajemství černých děr
- V ÚOCHB AV ČR se otevírá unikátní zázemí pro kryogenní elektronovou mikroskopii
- Genetické vzorky zvířat z muzeí rozkryly některé evoluční záhady afrických savců
- Vidět znamená věřit. Altermagnetismus dokazují první mikroskopické snímky
- TALENT: kritický přehled odborné literatury na téma nadání
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.