Od nutnosti k nové realitě: práce z domova po pandemii covid-191
16. 01. 2025
Nová studie think-tanku IDEA mapuje dlouhodobější dopady pandemie covid-19 na fenomén práce z domova v ČR. Pracují lidé z domova v době po odeznění pandemie více než před ní? Jak se míra využívání práce z domova liší mezi různými demografickými a socioekonomickými skupinami?
Česká republika patřila před pandemií k zemím s nízkým podílem zaměstnanců pracujících z domova. S nástupem pandemie i u nás v rámci protipandemických opatření míra využívání práce z domova výrazně narostla. Data z let 2018-2023 ukazují, že se jednalo o změnu trvalou, neboť v roce 2023 pracoval z domova každý desátý zaměstnanec, zatímco před pandemií jen každý dvacátý.
Post-pandemické rozdíly v míře využívání práce z domova mezi ženami a muži jsou velmi malé. Naopak zásadní roli hraje vzdělání. Lidé bez maturity pracují z domova zřídka, zato z vysokoškolsky vzdělaných pracuje z domova zhruba čtvrtina.
„Podíváme-li se na různé věkové skupiny, nejvíce pracují z domova lidé ve věku 25–44, u kterých také došlo k nárůstu práce z domova z 6 % na více než 12 %. K nejvyššímu nárůstu práce z domova došlo u nejmladší skupiny 20–24 let, kde podíl narostl pětinásobně, z necelých 2 % na 10 %,“ přibližuje výsledky studie její spoluautorka Klára Kalíšková z IDEA při CERGE-EI a Fakulty informatiky a statistiky VŠE.
Nejvíce se míra využívání práce z domova zvýšila u rodičů s mladšími dětmi. Naopak u matek s nejmladším dítětem ve věku 13–17 let byl nárůst jen mírný, u jejich otců dokonce žádný. Zajímavé je, že přítomnost a počet dětí v rodině dnes nemá na míru využívání práce z domova příliš vliv. Zcela zásadní je však věk nejmladšího dítěte.
“Práci z domova využívají nejvíce ženy s dítětem ve věku 0–2, u kterých došlo po pandemii k největšímu nárůstu. Dnes jich téměř třetina pracuje z domova,” upřesňuje spoluautorka studie z IDEA při CERGE-EI Alena Bičáková.
U partnerů v domácnosti existuje také pozitivní korelace v míře využívání práce z domova i její frekvenci. Pokud někdo nepracuje z domova vůbec, je velmi pravděpodobné, že jeho partner také práci z domova nevyužívá. Naopak, osoby, které pracují více z domova, mají partnery, kteří také častěji pracují převážně z domova. Tyto podobnosti mohou být způsobeny podobnými preferencemi i tím, že si lidé vybírají partnery s podobným vzděláním nebo pracující v podobných odvětvích.
Práce z domova je přirozeně využívaná hlavně v profesích, které lze z domova snadněji vykonávat. Nachází se především v odvětvích informačních a telekomunikačních činností, nemovitostí, peněžnictví a pojišťovnictví. V prvním z nich dnes pracuje alespoň částečně z domova celá polovina zaměstnanců.
Na základě preferencí vyjádřených v šetření z ledna roku 2023, 66 % mužů a 70 % žen by rádo pracovalo několik dní v týdnu z domova, nejčastěji dva nebo tři. Ve skutečnosti ale z domova pracuje mnohem méně lidí – více než polovina lidí pracujících pouze na pracovišti by upřednostnila alespoň částečnou práci z domova. Celkově lze tedy očekávat, že využívání práce z domova dále poroste.
Nárůst využívání práce z domova by v Česku mohl vést k většímu zapojení matek malých dětí na trhu práce a snížit přetrvávající genderové nerovnosti v míře zaměstnanosti a v příjmech. Zároveň může nárůst práce z domova posílit pracovní mobilitu, zvýšit sladění nabídky a poptávky po práci a celkově zvýšit konkurenci na trhu práce. Vzhledem k tomu, že práce z domova se vyskytuje především mezi lidmi s vyšším vzděláním a v lépe placených profesích, může ale další růst využívání práce z domova také přispět ke zvyšování ekonomických a sociálních rozdílů ve společnosti.
Kontakt:
Alena Bičáková
alena.bicakova@cerge-ei.cz
Klára Kalíšková
klara.kaliskova@cerge-ei.cz
Eva Peňázová
eva.penazova@cerge-ei.cz,
+420 602 698 440
Přečtěte si také
- Prémie Jana Friče za rok 2024 udělena Václavu Pavlíkovi
- Srdečním buňkám někdy méně kyslíku svědčí. Umí si pak lépe poradit s infarktem
- Novinky z výzkumu černých děr na tiskové konferenci NASA s českou účastí
- Vědci popsali proces přinášející naději pro léčbu genetických onemocnění
- Řasa roku 2025: nově objevená Draparnaldia erecta pomůže objasnit evoluci
- Zběsilý tanec obřích exoplanet
- Nové poznatky důležité pro zdraví buněk produkujících inzulin ve slinivce
- Český vědec se poprvé dostal do vedení EUCARPIA
- 70 let rozvoje průmyslu a poznání: ÚFE slaví výročí založení
- Novou „vánoční“ kometu objevil Čech, jméno dostane za pár dní
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.