Teplé zimy poskytují novou příležitost lučním rostlinám
09. 12. 2024
Vědci Botanického ústavu AV ČR popsali, jak vytrvalé luční rostliny ve střední Evropě využívají teplé zimy posledních let. Zjistili, že více druhů lučních rostlin zůstává během zimy zelených a fotosynteticky aktivních. Jejich zimní listy, ale mají jiné vlastnosti než listy letní a díky tomu jsou dostatečně odolné vůči mrazům, které se mohou i v teplejších zimách nenadále vyskytnout.
V minulosti byly v zimě běžné teploty pod bodem mrazu a louky či trávníky bývaly schované pod sněhovou pokrývkou nejen na horách. Současné zimy jsou však teplejší a často bez sněhu, a tak lze běžně pozorovat zelené louky nebo trávníky ve městech i během zimního období.
„Zajímalo nás, jestli luční rostliny, které jsou dnes v zimě zelené, bývaly zelené i dříve, jestli se množství zelených rostlin mezi lety liší, jestli mají fotosynteticky aktivní listy a jestli jsou tyto listy schopné přežít mráz,“ říká Andrea Kučerová z Oddělení experimentální a funkční morfologie Botanického ústavu AV ČR.
Výzkum ukázal, že rostliny dříve považované v zimě za dormantní (neaktivní), jsou dnes často zelené (například jitrocel kopinatý, svízel bílý nebo bika mnohokvětá), i když počet zelených druhů na louce se může mezi jednotlivými zimami lišit. Také se potvrdilo, že zimní listy lučních rostlin jsou schopny fotosyntézy, i když nejsou tak účinné v zachycování a přeměně sluneční energie jako listy letní. A v neposlední řadě jsou zimní listy odolné vůči mrazu.
Výsledky výzkumu tedy ukazují, že zimu mohou některé luční druhy využít k růstu, a získat tak konkurenční výhodu na jaře, než podmínky začnou být příznivé i pro ostatní citlivější druhy. Jak velký je zisk z udržování zelených listů přes zimu nebo jak velkou cenu rostlina za tuto vlastnost platí, by mohl ukázat další výzkum. Jisté je, že stále teplejší zimní sezóna vyžaduje naši pozornost, protože může být spoluzodpovědná za změny druhového složení v rostlinných společenstvech vlivem změny klimatu.
Více informací:
Lubbe F. C., Kučerová A., Bitomský M. & Klimešová J.: New opportunities for grassland species in warming temperate winters. Functional Ecology, doi: 10.1111/1365-2435.14677
Kontakt:
RNDr. Andrea Kučerová, PhD.
Oddělení experimentální a funkční ekologie andrea.kucerova@ibot.cas.cz
Mgr. Mirka Dvořáková
PR & Marketing Manager
miroslava.dvorakova@ibot.cas.cz
+420 602 608 766
Přečtěte si také
- Více než 140 států světa schválilo zprávy o souvislostech mezi společností a přírodou
- Almanach geovědních pokusů, aneb vánoční dárek školám od „Vesmíru pro lidstvo“
- Čeští vědci se podílejí na vývoji ekologických solárních článků
- PLATOSpec, nový spektrograf v Chile pro lov exoplanet
- Archeologové odkryli u Prahy sídliště staré 7000 let
- Odhalena nová tajemství černých děr
- Čeští vědci dosáhli průlomu ve sledování zemětřesení v Etiopii
- V ÚOCHB AV ČR se otevírá unikátní zázemí pro kryogenní elektronovou mikroskopii
- Genetické vzorky zvířat z muzeí rozkryly některé evoluční záhady afrických savců
- Vidět znamená věřit. Altermagnetismus dokazují první mikroskopické snímky
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.