Expozice zve k prozkoumání života středověké společnosti. Přes mobilní aplikaci
12. 09. 2024
Poznat život v Praze v době předhusitské, ponořit se do středověkého dolu i mezi zdi klášterních cel nabízí ode dneška výstava v Galerii Věda a umění v sídle Akademie věd na Národní třídě. Historickou realitu zakusí návštěvníci za pomoci mobilní aplikace, která propojí panely výstavní síně s věrohodnými 3D rekonstrukcemi, modely a atraktivními vizualizacemi, které pomáhaly vytvořit vědecké týmy AV ČR. Expozice potrvá do 11. listopadu, je otevřena každý všední den, vstup je zdarma.
Na začátku výstavy nazvané Cesta do historie si příchozí nainstalují do mobilních telefonů speciální aplikaci. Ta je v expozici rozčleněné na pět částí propojí prostřednictvím značek s existujícími digitálními modely, detailními mapami a záznamy, shromážděnými mnohaletou výzkumnou prací vědců a vědkyň z Historického ústavu AV ČR a Archeologického ústavu AV ČR, Praha.
Virtuálně se budou moci například projít předhusitskou Prahou, a to v Tomkově plánu Prahy, který umožňuje porovnat vývoj města od 15. století až do současnosti.
Prostřednictvím 3D modelů si budou moci představit stísněné podmínky středověkých horníků při těžbě stříbra a dalších rud. „V modelech je odvedeno obrovské množství práce a výzkumu,“ přibližuje Jan Mařík, ředitel Archeologického ústavu AV ČR, Praha, a jeden z autorů výstavy. „Není to jen kutnohorská štola, ale celý rekonstruovaný důlní areál na Buchbergu u Přibyslavi na Vysočině, který patří mezi nejlépe dochované důlní areály nejen na území ČR. Vychází z výsledků několika let nedestruktivního výzkumu a vytvořené modely a data se použila také při rekonstrukcích dalších hornických lokalit v Čecháchi v Německu,“ zdůrazňuje archeolog.
Poznat i to, co se nikdy nepostavilo
Nové technologie umožňují virtuální přenos do míst běžně veřejnosti nedostupných, poznat starší podobu dnes modernizovaných staveb, či dokonce staveb nikdy nerealizovaných. Takovými jsou i telčská jezuitská kolej a premonstrátská kanonie v Nové Říši, které mohou návštěvníci poznat jen díky 3D modelům.
Vžít se do mravenčí práce historika zase návštěvníkům umožní plně digitalizovaná genealogická a topografická kartotéka Augustina Sedláčka, která zahrnuje téměř 411 000 on-line přístupných lístků. „Hrady, zámky a tvrze království Českého je dodnes vyhledávané dílo a studijní materiál odbornou i laickou veřejností. Digitalizované kartotéky ale obsahují také informace z některých archivních dokumentů, které se ztratily nebo byly během 20. století zničeny,“ upozorňuje Eva Doležalová z Historického ústavu AV ČR, další autorka výstavy.
Cílem výstavy je ukázat metody moderní historické vědy a jejích výstupů za použití současných technologií. „Představujeme proto nejen dílčí projekty dvou prestižních vědeckých institucí Akademie věd, ale chceme poukázat též na význam digital humanities, tedy moderní digitální technologie ve službách humanitních věd, v jejich širších souvislostech historického a archeologického výzkumu,“ zdůrazňuje historička Eva Doležalová.
Výstava Cesta do historie je otevřena od 12. září do 11. listopadu 2024 každý všední den od 10.00 do 18.00 hodin. Součástí výstavy bude v rámci Týdne Akademie věd (4.–10. listopadu 2024) série komentovaných prohlídek určených zejména pro školy, při nichž bude prezentována širší verze rekonstrukcí a vizualizací historických lokalit a nálezů.
Adresa: Galerie Věda a umění, Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1
Autoři výstavy: Kateřina Bobková-Valentová, Eva Doležalová, Ondřej Hnilica, Ivan Klíma, Kateřina Kleinová, Jan Mařík, Jitka Močičková, Eva Semotanová, Robert Šimůnek, Jiří Unger
Architektonický návrh výstavy: Libor Krištůfek
Grafické zpracování: Milan Krištůfek
Výstavu zorganizovaly Archeologický ústav AV ČR, Praha, Historický ústav AV ČR a Středisko společných činností AV ČR.
Kontakt:
PhDr. Eva Doležalová, Ph.D.
Historický ústav AV ČR
dolezal@hiu.cas.cz
Mgr. Jan Mařík, Ph.D.
Archeologický ústav AV ČR, Praha
marik@arup.cas.cz
Přečtěte si také
- Řasa roku 2025: nově objevená Draparnaldia erecta pomůže objasnit evoluci
- Zběsilý tanec obřích exoplanet
- Nové poznatky důležité pro zdraví buněk produkujících inzulin ve slinivce
- Český vědec se poprvé dostal do vedení EUCARPIA
- 70 let rozvoje průmyslu a poznání: ÚFE slaví výročí založení
- Novou „vánoční“ kometu objevil Čech, jméno dostane za pár dní
- Triky přírody: vědci odhalují, jak vznikají nová antibiotika
- Pomoc, hokej a pivo spojují, politika občany ČR rozděluje
- Více než 140 států světa schválilo zprávy o souvislostech mezi společností a přírodou
- Almanach geovědních pokusů, aneb vánoční dárek školám od „Vesmíru pro lidstvo“
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.