Zahlavi

A / Magazín o vůni a pachu, korupci v Česku, sopkách a implantátech budoucnosti

05. 12. 2024

Vůně využívalo lidstvo od pradávna v rituálech, medicíně i kosmetice. Mistry v oboru vonných látek a parfumérství byli staří Egypťané. Vědci sdružení v projektu Alchymie vůní se nyní po více než dvou tisících letech snaží zjistit více o původních recepturách a některé z parfémů „oživit“. Jak ukazuje hlavní téma aktuálního vydání čtvrtletníku Akademie věd A / Magazín, vůně a pach jsou i v dnešní době důležitými komunikačními prostředky a čich jedním z našich klíčových smyslů.

A4_2024
4/2024 (verze k listování)
4/2024 (verze ke stažení)

Hlavní téma se věnuje vůním a čichu v následujících textech:  

Vůně. Omamná síla Kleopatry (str. 18–27)
V čem tkvělo tajemství vonných mastí, olejů a parfémů starých Egypťanů? Jak se dnes vyznat v receptech zapsaných v hieroglyfech na zdech ptolemaiovských chrámů nebo v řeckých a římských textech? A dají se podle nejasných instrukcí umíchat nápodoby staroegyptských parfémů? I na tyto otázky hledá odpovědi mezioborový tým kanadského badatele Seana Coughlina z Filosofického ústavu AV ČR, který od roku 2021 vede projekt Alchymie vůní, podpořený programem JUNIOR STAR Grantové agentury České republiky.

Vůně jako komunikační směrovka (str. 28–33)
Pachové signály jsou jedním z klíčových dorozumívacích prostředků. Ukazuje se to na příkladu výzkumu myši domácí. „Olfaktorická, tedy pachová komunikace je bezesporu pro myš nejvýznamnějším zdrojem informací o prostředí, potravě i ostatních jedincích,“ říká Barbora Vošlajerová z liběchovského pracoviště Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR.

Výběr další článků:

Malá domů aneb korupce po česku (str. 34–39) – Korupce může mít nespočet forem. Které jsou v tuzemsku nejrozšířenější? A v jakých oborech se u nás uplácí nejvíce? Tématu se věnuje článek o výzkumné práci Kristýny Bašné ze Sociologického ústavu AV ČR.

ROZHOVOR: Moje srdce tepe pro sopky (str. 40–47) Lukáš Krmíček z Geologického ústavu AV ČR uvažoval v mládí o dráze pozounisty, nakonec však nad dechovým nástrojem na plné čáře zvítězily sopky. Dnes studuje aktivní erupce po celém světě.

Rezavějící lidské tělo (str. 48–53) – V ortopedii je někdy třeba kost zafixovat kovovými šrouby, destičkami či dráty a po čase je zase operativně odebrat. Co kdyby se místo toho v těle prostě rozpustily? Více v článku o výzkumu Jana Pince z Fyzikálního ústavu AV ČR.

FOTOSTORY: Zkamenělé vzpomínky (str. 54–59) – Téměř čtyři stovky hřbitovů, tisícovky náhrobků, několik staletí vzpomínek. Židovská identita spoluutvářela historii českých zemí a až do tragédie holokaustu byla živou součástí naší společnosti… Dokumentaci a restaurování židovských památek se věnuje společnost Matana při Židovské obci v Praze a jejich výzkumem se dlouhodobě zabývá Ústav dějin umění AV ČR.

Příběhy mezi řádky doby (str. 60–65) – Za zdánlivě nevinnými příběhy děl napsaných v období Protektorátu Čechy a Morava se často skrýval hlubší podtext. Pochopit ho ale vyžaduje více než jen znalosti literatury. Více v textu přibližujícím práci Pavla Janouška z Ústavu pro českou literaturu AV ČR, hlavního redaktora knihy Dějiny české literatury v Protektorátu Čechy a Morava.

Pupeny. Drahokamy pro zdraví (str. 66–69) – Gemmoterapie. Pro mnohé zcela neznámý pojem, který přibližují Miloslav Šimek z Biologického centra AV ČR a Marie Šimková, rovněž někdejší pracovnice jmenovaného českobudějovického pracoviště. Zvolili formu písemnou a pod hlavičkou Strategie AV21 a jejího výzkumného programu Záchrana a obnova krajiny vydali informační brožuru Praktická gemmoterapie.

Všechna čísla A / Magazínu – oficiálního magazínu Akademie věd ČR i jeho předchůdce časopisu A / Věda a výzkum najdete online na našich stránkách. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům – kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Nikola Jansová, Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce