Zahlavi

Od nutnosti k nové realitě: práce z domova po pandemii covid-191

16. 01. 2025

Nová studie think-tanku IDEA mapuje dlouhodobější dopady pandemie covid-19 na fenomén práce z domova v ČR. Pracují lidé z domova v době po odeznění pandemie více než před ní? Jak se míra využívání práce z domova liší mezi různými demografickými a socioekonomickými skupinami?

Česká republika patřila před pandemií k zemím s nízkým podílem zaměstnanců pracujících z domova. S nástupem pandemie i u nás v rámci protipandemických opatření míra využívání práce z domova výrazně narostla. Data z let 2018-2023 ukazují, že se jednalo o změnu trvalou, neboť v roce 2023 pracoval z domova každý desátý zaměstnanec, zatímco před pandemií jen každý dvacátý.

Post-pandemické rozdíly v míře využívání práce z domova mezi ženami a muži jsou velmi malé. Naopak zásadní roli hraje vzdělání. Lidé bez maturity pracují z domova zřídka, zato z vysokoškolsky vzdělaných pracuje z domova zhruba čtvrtina.

„Podíváme-li se na různé věkové skupiny, nejvíce pracují z domova lidé ve věku 25–44, u kterých také došlo k nárůstu práce z domova z 6 % na více než 12 %. K nejvyššímu nárůstu práce z domova došlo u nejmladší skupiny 20–24 let, kde podíl narostl pětinásobně, z necelých 2 % na 10 %,“ přibližuje výsledky studie její spoluautorka Klára Kalíšková z IDEA při CERGE-EI a Fakulty informatiky a statistiky VŠE.

Nejvíce se míra využívání práce z domova zvýšila u rodičů s mladšími dětmi. Naopak u matek s nejmladším dítětem ve věku 13–17 let byl nárůst jen mírný, u jejich otců dokonce žádný. Zajímavé je, že přítomnost a počet dětí v rodině dnes nemá na míru využívání práce z domova příliš vliv. Zcela zásadní je však věk nejmladšího dítěte.

“Práci z domova využívají nejvíce ženy s dítětem ve věku 0–2, u kterých došlo po pandemii k největšímu nárůstu. Dnes jich téměř třetina pracuje z domova,” upřesňuje spoluautorka studie z IDEA při CERGE-EI Alena Bičáková.

U partnerů v domácnosti existuje také pozitivní korelace v míře využívání práce z domova i její frekvenci. Pokud někdo nepracuje z domova vůbec, je velmi pravděpodobné, že jeho partner také práci z domova nevyužívá. Naopak, osoby, které pracují více z domova, mají partnery, kteří také častěji pracují převážně z domova. Tyto podobnosti mohou být způsobeny podobnými preferencemi i tím, že si lidé vybírají partnery s podobným vzděláním nebo pracující v podobných odvětvích.

Práce z domova je přirozeně využívaná hlavně v profesích, které lze z domova snadněji vykonávat. Nachází se především v odvětvích informačních a telekomunikačních činností, nemovitostí, peněžnictví a pojišťovnictví. V prvním z nich dnes pracuje alespoň částečně z domova celá polovina zaměstnanců.

Na základě preferencí vyjádřených v šetření z ledna roku 2023, 66 % mužů a 70 % žen by rádo pracovalo několik dní v týdnu z domova, nejčastěji dva nebo tři. Ve skutečnosti ale z domova pracuje mnohem méně lidí – více než polovina lidí pracujících pouze na pracovišti by upřednostnila alespoň částečnou práci z domova. Celkově lze tedy očekávat, že využívání práce z domova dále poroste.

Nárůst využívání práce z domova by v Česku mohl vést k většímu zapojení matek malých dětí na trhu práce a snížit přetrvávající genderové nerovnosti v míře zaměstnanosti a v příjmech. Zároveň může nárůst práce z domova posílit pracovní mobilitu, zvýšit sladění nabídky a poptávky po práci a celkově zvýšit konkurenci na trhu práce. Vzhledem k tomu, že práce z domova se vyskytuje především mezi lidmi s vyšším vzděláním a v lépe placených profesích, může ale další růst využívání práce z domova také přispět ke zvyšování ekonomických a sociálních rozdílů ve společnosti.

Kontakt:
Alena Bičáková
alena.bicakova@cerge-ei.cz

Klára Kalíšková
klara.kaliskova@cerge-ei.cz

Eva Peňázová
eva.penazova@cerge-ei.cz,
+420 602 698 440

TZ ke stažení zde.

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce