Expozice zve k prozkoumání života středověké společnosti. Přes mobilní aplikaci
12. 09. 2024
Poznat život v Praze v době předhusitské, ponořit se do středověkého dolu i mezi zdi klášterních cel nabízí ode dneška výstava v Galerii Věda a umění v sídle Akademie věd na Národní třídě. Historickou realitu zakusí návštěvníci za pomoci mobilní aplikace, která propojí panely výstavní síně s věrohodnými 3D rekonstrukcemi, modely a atraktivními vizualizacemi, které pomáhaly vytvořit vědecké týmy AV ČR. Expozice potrvá do 11. listopadu, je otevřena každý všední den, vstup je zdarma.
Na začátku výstavy nazvané Cesta do historie si příchozí nainstalují do mobilních telefonů speciální aplikaci. Ta je v expozici rozčleněné na pět částí propojí prostřednictvím značek s existujícími digitálními modely, detailními mapami a záznamy, shromážděnými mnohaletou výzkumnou prací vědců a vědkyň z Historického ústavu AV ČR a Archeologického ústavu AV ČR, Praha.
Virtuálně se budou moci například projít předhusitskou Prahou, a to v Tomkově plánu Prahy, který umožňuje porovnat vývoj města od 15. století až do současnosti.
Prostřednictvím 3D modelů si budou moci představit stísněné podmínky středověkých horníků při těžbě stříbra a dalších rud. „V modelech je odvedeno obrovské množství práce a výzkumu,“ přibližuje Jan Mařík, ředitel Archeologického ústavu AV ČR, Praha, a jeden z autorů výstavy. „Není to jen kutnohorská štola, ale celý rekonstruovaný důlní areál na Buchbergu u Přibyslavi na Vysočině, který patří mezi nejlépe dochované důlní areály nejen na území ČR. Vychází z výsledků několika let nedestruktivního výzkumu a vytvořené modely a data se použila také při rekonstrukcích dalších hornických lokalit v Čecháchi v Německu,“ zdůrazňuje archeolog.
Poznat i to, co se nikdy nepostavilo
Nové technologie umožňují virtuální přenos do míst běžně veřejnosti nedostupných, poznat starší podobu dnes modernizovaných staveb, či dokonce staveb nikdy nerealizovaných. Takovými jsou i telčská jezuitská kolej a premonstrátská kanonie v Nové Říši, které mohou návštěvníci poznat jen díky 3D modelům.
Vžít se do mravenčí práce historika zase návštěvníkům umožní plně digitalizovaná genealogická a topografická kartotéka Augustina Sedláčka, která zahrnuje téměř 411 000 on-line přístupných lístků. „Hrady, zámky a tvrze království Českého je dodnes vyhledávané dílo a studijní materiál odbornou i laickou veřejností. Digitalizované kartotéky ale obsahují také informace z některých archivních dokumentů, které se ztratily nebo byly během 20. století zničeny,“ upozorňuje Eva Doležalová z Historického ústavu AV ČR, další autorka výstavy.
Cílem výstavy je ukázat metody moderní historické vědy a jejích výstupů za použití současných technologií. „Představujeme proto nejen dílčí projekty dvou prestižních vědeckých institucí Akademie věd, ale chceme poukázat též na význam digital humanities, tedy moderní digitální technologie ve službách humanitních věd, v jejich širších souvislostech historického a archeologického výzkumu,“ zdůrazňuje historička Eva Doležalová.
Výstava Cesta do historie je otevřena od 12. září do 11. listopadu 2024 každý všední den od 10.00 do 18.00 hodin. Součástí výstavy bude v rámci Týdne Akademie věd (4.–10. listopadu 2024) série komentovaných prohlídek určených zejména pro školy, při nichž bude prezentována širší verze rekonstrukcí a vizualizací historických lokalit a nálezů.
Adresa: Galerie Věda a umění, Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1
Autoři výstavy: Kateřina Bobková-Valentová, Eva Doležalová, Ondřej Hnilica, Ivan Klíma, Kateřina Kleinová, Jan Mařík, Jitka Močičková, Eva Semotanová, Robert Šimůnek, Jiří Unger
Architektonický návrh výstavy: Libor Krištůfek
Grafické zpracování: Milan Krištůfek
Výstavu zorganizovaly Archeologický ústav AV ČR, Praha, Historický ústav AV ČR a Středisko společných činností AV ČR.
Kontakt:
PhDr. Eva Doležalová, Ph.D.
Historický ústav AV ČR
dolezal@hiu.cas.cz
Mgr. Jan Mařík, Ph.D.
Archeologický ústav AV ČR, Praha
marik@arup.cas.cz
Přečtěte si také
- ÚOCHB se rozšiřuje za oceán a otevírá pobočku v americkém Bostonu
- Fórum Dějiny ve veřejném prostoru se zaměří na proměny vztahu k minulosti
- Na obloze můžeme pozorovat nejvýraznější kometu od roku 1997
- Rychlejší a účinnější léčba závažných chorob díky vědcům z ÚOCHB AV ČR
- Festival Týden AV ČR ukáže zákulisí pracovišť, nejnovější výzkum i současné výzvy
- Dostatek potravin, kosmický výzkum a tvorba veřejných politik
- Mýty a fakty o Keltech a Germánech provede nový kurz. Zdarma
- Brno od pondělka hostí Podzimní školu elektronové mikroskopie
- Výzkum vědců z ÚOCHB AV ČR pomáhá vylepšovat účinky léčivých látek
- Zajímavosti z výzkumu v 19. přednáškovém cyklu Akademických půlhodinek
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.