Jak se Romové cítí ve většinové společnosti? Vědce zajímá romská perspektiva

Romové představují jednu z nejvíce stigmatizovaných a diskriminovaných menšin v Evropě, v mnoha zemích včetně Česka jsou vztahy mezi majoritou a minoritou napjaté. Chybějí přitom podrobné psychologické či sociologické výzkumy vzájemných kontaktů a jejich souvislostí. Zcela nový vhled do problematiky mohou přinést projekty vedené z romské perspektivy. Věnuje se jim Brněnská laboratoř meziskupinových procesů při Psychologickém ústavu AV ČR.

Když se sociologové dotazovali české veřejnosti na její vztah k různým menšinám, nejvíce antipatií vyjádřila většina k Romům a Arabům (okolo 70 procent dotázaných zvolilo odpovědi „spíše“ či „velmi nesympatičtí“). V tiskové zprávě to loni uvedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) při Sociologickém ústavu AV ČR. Jak je to ale naopak? Jak vidí Romové většinovou společnost? Mají k ní podobné antipatie?

Zeptejme se  
Ve své diplomové práci se na tuto výzkumnou otázku zaměřil Roman Koky, student Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, ve spolupráci se Sylvií Graf z Brněnské laboratoře meziskupinových procesů při Psychologickém ústavu AV ČR. A došli k opačnému závěru.

„Náš výzkum ukázal, že postoje Romů vůči ‚Neromům‘ jsou pozitivní a souvisejí s vnímanou frekvencí vzájemných kontaktů,“ uvádí autor studie Roman Koky. Jinými slovy, čím častěji se Romové potkávali s neromskými spoluobyvateli a čím lepší byly jejich zkušenosti s nimi, tím pozitivnější postoje k většinové společnosti zaujímali. Postoje se v tomto typu výzkumu hodnotí na tzv. pocitovém teploměru na škále od jedničky do stovky, přičemž čím vyšší je hodnota, tím lepší nebo „vřelejší“ jsou postoje k dané skupině. Zjištěné postoje Romů k ‚Neromům‘ vykazovaly velmi pozitivní hodnotu – bezmála 70 stupňů.

Frekvence kontaktů mezi oběma skupinami nicméně není příliš vysoká. Proto se výzkum zaměřil také na tzv. nepřímý meziskupinový kontakt. Ten zjišťuje, jak oslovení lidé vnímají vztahy ostatních.  „Konkrétně jsme se romských respondentů ptali, jak často mají podle jejich názoru jiní Romové kontakt s ‚Neromy‘,“ doplňuje Roman Koky. Pokud účastníci výzkumu vnímali, že jejich známí mají dobré vztahy s majoritou, i oni se přikláněli k jejímu pozitivnímu vnímání.

„Tyto výsledky lze prakticky využít všude tam, kde se uplatňuje vliv ostatních osob na chování, například ve školském prostředí mohou učitelé zdůrazňovat důležitost meziskupinového kontaktu a jeho výhody, neboť právě děti jsou vůči vlivu ostatních velmi citlivé,“ dodává Sylvie Graf z Psychologického ústavu AV ČR, která diplomovou práci Romana Kokyho vedla.

Budoucí výzkum
Jak je možné, že Romové vidí neromskou společnost kladně, zatímco ta se dle výše zmíněných průzkumů k Romům staví negativně? Jedním z důvodů nesouladu může být fakt, že nejde o souměřitelné výzkumy. Každý z nich se zaměřoval na jinou otázku a měl jiný okruh respondentů.

Psychologický výzkum o postojích Romů zahrnoval odpovědi celkem 226 respondentů ve věku od 11 do 77 let. Dotazníky vyplňovali Romové online nebo papírově, a to buď prostřednictvím facebookových skupin (např. Hlásíme se k romské národnosti v ČR nebo Romsko-české soužití), či v Kontaktním centru DROM.

„Jsme si vědomi skutečnosti, že náš vzorek není reprezentativní, a výsledky je tak nutné brát jako předběžné, s nutností dalšího ověřování. Ve výzkumu proto budeme dále pokračovat,“ upozorňuje Sylvie Graf.

V první řadě by tým z Brněnské laboratoře meziskupinových procesů chtěl ověřit výsledky experimentálně, aby mohl zjistit příčinné vztahy mezi kontaktem, normami a postoji. Zároveň by se rád zaměřil také na vliv dalších faktorů. „Například jaký vliv mají na vztah mezi nepřímým kontaktem a postoji emoce jako meziskupinová úzkost či empatie,“ dodává vědkyně.

Perspektivní Brno
Brněnská laboratoř meziskupinových procesů založily Sylvie Graf s Martinou Hřebíčkovou z Psychologického ústavu AV ČR v roce 2014. V současnosti spolupracují na několika výzkumných projektech zaměřených na menšiny (Romy, Vietnamce, migranty).

Tým laboratoře aktuálně například zjišťuje, jak vzájemné kontakty mezi Čechy a českými Vietnamci formují jejich očekávání o přizpůsobení se české společnosti a o přijetí částí vietnamské kultury. Další výzkumnou oblastí jsou postkonfliktní společnosti jako např. Kosovo nebo Bosna a Hercegovina, kde tým zjišťuje, co ovlivňuje ochotu lidí usmířit se s bývalými nepřáteli.

Závěry z výzkumu postojů romské populace představili Roman Koky a Sylvie Graf na mezinárodním semináři Anticikanismus a situace Romů v šesti evropských zemích v rámci aktivit Sekce interkulturní psychologie při Českomoravské psychologické společnosti, kterou vede Sylvie Graf.   

Zajímá vás romistické téma? Poslechněte si náš podcast s romistkou Renatou Berkyovou z Pražského fóra pro romské dějiny při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock
Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Zrak má z pohledu evoluce výborný poměr cena–výkon, říká Filip Děchtěrenko
• Sociologové zjišťovali, jakým překážkám čelí čeští podnikatelé a podnikatelky
• Unikátní sociologický výzkum odhaluje korupci z pohledu samotných aktérů
• Lidé se nejvíce bojí krádeží, podvodů a přepadení na ulici, ukazují výzkumy
• Konference SYRI: Jak zvýšit odolnost společnosti po covidu a v době konfliktů?
• Na koupi vlastního bytu potřebují Češi 15 ročních platů, nejvíce z celé EU
• Integrace ukrajinských uprchlíků má rezervy, zaznělo na konferenci v Senátu
• Covid, válka, klima. Jak posilovat odolnost, aby společnost neovládl strach?
• Památky, jídlo i zábava: vědci zkoumali, co v Praze nejvíc zajímá turisty
• Plýtvání jídlem: více než miliarda tun potravin se každý rok vyhodí