Na koupi vlastního bytu potřebují Češi 15 ročních platů, nejvíce z celé EU

Češi touží po vlastním bydlení. V cestě jim však stojí vysoké náklady na jeho pořízení. Vyplývá to z průzkumu Index prosperity a finančního zdraví, který realizují Česká spořitelna, portál datové žurnalistiky Evropa v datech a Sociologický ústav AV ČR. Jak jsme na tom v otázkách bydlení v porovnání s ostatními státy Evropy? Vyplatí se investice do vlastního, nebo je výhodnější bydlet v nájmu? Výsledky průzkumu zveřejnili aktéři 27. června 2023 na tiskové konferenci v Praze.

Bydlení je jedním z pilířů finančního zdraví obyvatel. Jde však o problematickou oblast, zejména v současné době. Průzkumu mapujícímu jeho současný stav se zúčastnily dva tisíce respondentů ve věku od 18 do 65 let, data pocházejí z května 2023. Jak tedy Češi bydlí? Kolik je to stojí? A jaké jsou rizikové faktory?

Přibližně čtvrtina Čechů bydlí v nájmu. Více než polovina z nich však touží po vlastním bydlení. Průměrný byt nás ale stojí nejvíce z celé Evropské unie, vynaložíme na něj totiž téměř 15 ročních platů, v Praze dokonce 19. Naproti tomu Belgičanům či Dánům stačí 7 ročních platů. Američanům dokonce jen 5.

Ve srovnání se zbytkem Evropské unie si na vlastní bydlení skutečně potrpíme a výrazně překonáváme unijní průměr. Využívají jej téměř tři čtvrtiny Čechů. Nejčastěji se jedná o rodinné domy. „Podíly vlastnického bydlení jsou mimo jiné ovlivněny strukturou obydlení a historickým vývojem. V zemích, kde je vyšší podíl venkovského obyvatelstva, bývá zpravidla vyšší podíl domácností žijících ve vlastním. Naopak v zemích, kde je vyšší podíl obyvatel žijících ve velkých městech, bývá často vyšší podíl nájemního bydlení,“ vysvětluje Kamila Fialová ze Sociologického ústavu AV ČR.

Kamila Fialová pracuje v oddělení ekonomických a náboženských studií Sociologického ústavu AV ČR. (CC)

Roste zájem o nájemní bydlení
Nájemní bydlení v Česku postupem času nabývá na popularitě – zájem o něj výrazně narostl za poslední rok, je to ale způsobené zejména nedostupností toho vlastního. Odborníci situaci označují termínem „renesance nájemního bydlení“. Vlastnické bydlení se totiž vinou vysokých úrokových sazeb u hypoték stalo prakticky nedostupným.

Podle dat serveru Numbeo se nám přitom nájemní bydlení ve srovnání s vlastnictvím vyplatí více než ve většině ostatních unijních států. V tomto ohledu nás překonává pouze Německo a Francie. Vzhledem k nedostupnosti vlastnického bydlení lze očekávat, že poroste zájem o nájmy, a to zejména ve větších městech. Ačkoli se často jedná o lepší variantu, a v některých případech i ekonomicky výhodnější, pojí se s nájemním bydlením řada nejistot. Neexistují totiž mechanismy, které by nájemníkovi zaručily dlouhodobě stabilní a finančně udržitelné bydlení, vlastníkovi naopak chybí záruky, že je jeho nemovitost v dobrých rukou.

Jsou náklady únosné?
Výdaje na bydlení tvoří největší spotřební výdaj, který české domácnosti mají. V mezinárodním srovnání patříme k evropskému průměru z hlediska zatížení, které náklady na bydlení představují. Z výzkumu vyplynulo, že pro nadpoloviční většinu Čechů jsou náklady na bydlení velkou zátěží, pro každého desátého dokonce velmi velkou zátěží. „Navíc skoro čtyřiceti procentům z nás se situace výrazně zhoršila ve srovnání se situací před dvěma lety, tedy před energetickou krizí a obdobím vysoké inflace. Tehdy představovaly náklady na bydlení velkou zátěž jen pro třetinu Čechů,“ vysvětluje Kamila Fialová. Ve zhoršení vnímání nákladů jako velké zátěže měly vliv zejména rostoucí ceny a zhoršení finanční situace domácností.

S problémy se nyní může potýkat více než pětina Čechů, kterým nájem, hypotéka, energie a další výdaje spolknou částku vyšší než 40 % měsíčních příjmů. Největší zátěží jsou náklady na bydlení pro vlastníky s hypotékou a nájemce. „V nelehké situaci se ocitají mladí lidé, kteří kvůli nedostupnosti vlastního bydlení často odkládají založení rodiny, dále pak všichni lidé (zejména senioři), žijící v nájmu, jehož cena v posledních letech výrazně narostla,“ upřesňuje manažerka finančního zdraví Monika Hrubá z České spořitelny.

Mezigenerační výpomoc v rámci rodiny
Vlastní bydlení v Čechách často přechází z generace na generaci. Navíc u nás stále panuje trend, kdy mladým lidem vypomáhají s jeho hledáním a financováním rodiče, případně prarodiče. Své potomky finančně podpoří až dvě třetiny rodičů. Nejvíc svým dětem vyjdou vstříc (malou či větší částkou) obyvatelé Karlovarského kraje, naopak odpověď „nemůžu“ nebo „nechci“ zaznívala nejčastěji z Moravskoslezského kraje. Češi jsou rovněž často přesvědčeni, že pomoci by měl také stát, případně další organizace (například s regulací nájemného).

V momentě, kdy se Čechům podaří získat prostředky k opatření vlastního bydlení, volí nejčastěji novostavbu rodinného domu či odkoupení staršího rodinného domu – obě tyto varianty si vybírá zhruba čtvrtina Čechů. U bytů těsně převažuje starší budova nad novostavbou a poměry potenciálních budoucích vlastníků bytů (ať už starších nebo nových) se pohybují okolo 15 %. Obdobný je podíl těch, kteří se zatím nerozhodli, jaké bydlení chtějí v budoucnu vlastnit.

Na tiskové konferenci vystoupili zástupci České spořitelny: hlavní ekonom David Navrátil a manažerka finančního zdraví Monika Hrubá, výsledky výzkumu představila Kamila Fialová ze Sociologického ústavu AV ČR (zleva). (CC)

O problematice bydlení jsme psali také v článcích:

Sociologové hledají odpověď na otázku, jak zajistit dostupné bydlení

Vlastní bydlení nemusí být výhodné. Mladí si ho idealizují po vzoru rodičů

Unikátní platforma NájemPlus propojí férové pronajímatele a nájemníky

Sen mileniálů: žít ve vlastním, vyplynulo z ankety sociologů

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy
Foto: Shutterstock; Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text a fotografie označené CC jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Zrak má z pohledu evoluce výborný poměr cena–výkon, říká Filip Děchtěrenko
• Sociologové zjišťovali, jakým překážkám čelí čeští podnikatelé a podnikatelky
• Unikátní sociologický výzkum odhaluje korupci z pohledu samotných aktérů
• Lidé se nejvíce bojí krádeží, podvodů a přepadení na ulici, ukazují výzkumy
• Konference SYRI: Jak zvýšit odolnost společnosti po covidu a v době konfliktů?
• Integrace ukrajinských uprchlíků má rezervy, zaznělo na konferenci v Senátu
• Covid, válka, klima. Jak posilovat odolnost, aby společnost neovládl strach?
• Památky, jídlo i zábava: vědci zkoumali, co v Praze nejvíc zajímá turisty
• Plýtvání jídlem: více než miliarda tun potravin se každý rok vyhodí
• V odměňování panují genderové nerovnosti, na řídicích pozicích bývají největší