Rok s covidem-19. Vědci porovnali, jak se vyvíjelo setkávání lidí

Přesně rok po prvním doloženém výskytu viru SARS-CoV-2 v České republice vstupujeme nařízením vlády do dalšího přísného režimu s cílem co nejvíce minimalizovat počet kontaktů, a tím pádem zamezit šíření nemoci. Vědci z think-tanku IDEA při CERGE-EI analyzovali, jak se v průběhu uplynulých dvanácti měsíců proměňovalo množství lidí, se kterými jsme se setkávali. „Důležitou roli na podzim hrálo, že zaměstnanci méně pracovali z domova,“ říká sociolog Filip Pertold.

Z dnešního pohledu to působí hořce úsměvně – v Česku se podle statistik během celého loňského března nakazilo 3314 lidí, přičemž největší denní přírůstek byl 377 případů. Stát už 12. března vyhlásil nouzový stav a zavedl řadu přísných opatření včetně omezení volného pohybu nebo uzavření restaurací.

Lidé vystrašení neznámou nemocí se semkli. Motivováni vzájemnou solidaritou, vidinou brzkého vítězství nad pandemií i faktem, že Česko tehdy bylo premiantem v boji s tímto nepřítelem, opravdu utlumili svou společenskou aktivitu. Ulice byly vesměs prázdné, kontakty minimální.

Porovnejme loňská a nejčerstvější letošní čísla: během února 2021 se v Česku prokázalo více než čtvrt milionu koronavirových případů. Totéž však platí i o říjnu 2020. Loni na sklonku léta se začalo hovořit o druhé vlně epidemie, jejímuž vrcholu Češi čelili právě v říjnu. V souvislosti s tím byl vyhlášen další nouzový stav a obnovila se přísná opatření.

Ve společnosti se ale cosi proměnilo. Navzdory horším statistikám se neopakovala situace z jara, lidé svůj komunitní, kulturní ani pracovní život neutlumili v takové míře jako při první vlně pandemie. Jasně o tom vypovídají data, která ve své analýze interpretovali Filip Pertold a Tomáš Lichard z týmu Anti COVID-19 v rámci think-tanku IDEA (Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu při CERGE-EI, společném pracovišti Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy).

Jaro versus podzim
Sociologové porovnali četnost kontaktů lidí během čtyř zhruba měsíčních období v roce 2020, a to při obou koronavirových vlnách, jarní (přelom března a dubna) i podzimní (přelom října a listopadu), a také během dvou úseků, kdy v Česku pandemie byla víceméně pod kontrolou a vládní opatření byla minimální, restaurace i obchody fungovaly a lidé mohli cestovat: tj. v červnu a pak s odstupem na přelomu srpna a září.

„Vybrali jsme čtyři období, která byla charakteristická určitým homogenním režimem. U těch jsme sledovali počty kontaktů lidí různého věku nebo v různých socioekonomických podmínkách a jejich sociální aktivity,“ říká Filip Perchtold.

Data pocházejí z dlouhodobé studie Život během pandemie, v níž výzkumníci sdružení pod iniciativami PAQ Research a IDEA každé dva týdny oslovují reprezentativní vzorek asi dvou a půl tisíce respondentů a ptají se jich, jak aktuální situace dopadá na jejich životy.

Počet kontaktů podle ekonomického statusu

Vědci zjistili, že v zásadě napříč všemi kategoriemi, ať už věkovými, nebo ekonomickými, se prolíná zvýšení sociálních kontaktů v podzimní koronavirové vlně oproti té jarní. Viditelné to je zejména u studentů a rodičů s malými dětmi či u nezaměstnaných lidí. Zatímco při březnové uzávěře měli studenti průměrně devět osobních kontaktů týdně a rodiče na mateřské či nezaměstnaní nahlásili dokonce jen pět kontaktů, během října se studenti týdně setkávali v průměru se čtrnácti lidmi a rodiče na mateřské či nezaměstnaní s dvanácti, tedy více než s dvojnásobkem oproti jaru.

Nejvíce kontaktů měli studenti a pracující lidé během srpnového uvolnění, nejméně senioři na jaře. U respondentů nad 55 let však může hrát roli způsob získávání odpovědí, zapojili se jen ti senioři, kteří mají přístup k internetu.

„Data v této i dalších kategoriích nicméně trendově odpovídají Mobility Reportu, který poskytuje Google, a se zpožděním korelují i s vývojem reprodukční čísla, jak ho modeluje BISOP – Centrum pro modelovaní biologických a společenských procesů,“ zdůrazňuje sociolog. Je to pro něho i do jisté míry zadostiučinění, že předložená fakta nejsou jen čísla na papíře, ale představují pádný důkaz o tom, jakými kanály se nákaza šíří.

Setkávání „antirouškařů“
Zajímavé zjištění přineslo mimo jiné porovnání rizikových osob, které dodržují hygienická opatření, nosí roušky či respirátory, pravidelně si myjí ruce a udržují rozestupy, s těmi, kdo tato pravidla nedodržují. Ukázalo se, že rizikové osoby mají v průměru více kontaktů než opatrní respondenti. Jak autoři studie upozorňují, to bohužel implikuje, že vyšší počet setkávání současně doprovází i větší riziko přenosu nákazy na jeden kontakt.

Jak se vyvíjel počet kontaktů podle dodržování protektivních aktivit

Práce z domova
Na jasné navýšení kontaktů v létě a na podzim se vědci rozhodli podívat ještě podrobněji a vytvořili dekompozici potenciálních vazeb na změnu počtu kontaktů mezi jarem a každým dalším obdobím. Ptali se, která aktivita mohla za to, že se člověk setkal s více lidmi.

Odpověď zní: zaměstnavatelé už od podzimu méně podporují práci z domova. „V době, kdy jsou zavřené restaurace a většina obchodů, vystupuje do popředí vliv režimu na pracovištích. Na podzim hrál významnou roli. Zaměstnavatelé nenastavili home office v takové míře jako na jaře,“ vysvětluje Filip Pertold. A jak dodává, data z ledna 2021 nenaznačují, že by se v této oblasti něco změnilo. Zde je podle vědce stále velká rezerva.

Dekompozice potenciální vazby mezi změnou frekvence jednotlivých aktivit (pouze zaměstnaní lidé) a nárůstem počtu kontaktů oproti období 19. 3. – 14. 4.

Připravila: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, archiv Anti COVID-19, IDEA při CERGE-EI

Přečtěte si také

• Zrak má z pohledu evoluce výborný poměr cena–výkon, říká Filip Děchtěrenko
• Sociologové zjišťovali, jakým překážkám čelí čeští podnikatelé a podnikatelky
• Unikátní sociologický výzkum odhaluje korupci z pohledu samotných aktérů
• Lidé se nejvíce bojí krádeží, podvodů a přepadení na ulici, ukazují výzkumy
• Konference SYRI: Jak zvýšit odolnost společnosti po covidu a v době konfliktů?
• Na koupi vlastního bytu potřebují Češi 15 ročních platů, nejvíce z celé EU
• Integrace ukrajinských uprchlíků má rezervy, zaznělo na konferenci v Senátu
• Covid, válka, klima. Jak posilovat odolnost, aby společnost neovládl strach?
• Památky, jídlo i zábava: vědci zkoumali, co v Praze nejvíc zajímá turisty
• Plýtvání jídlem: více než miliarda tun potravin se každý rok vyhodí