Zahlavi

Teplé zimy poskytují novou příležitost lučním rostlinám

09. 12. 2024

Vědci Botanického ústavu AV ČR popsali, jak vytrvalé luční rostliny ve střední Evropě využívají teplé zimy posledních let. Zjistili, že více druhů lučních rostlin zůstává během zimy zelených a fotosynteticky aktivních. Jejich zimní listy, ale mají jiné vlastnosti než listy letní a díky tomu jsou dostatečně odolné vůči mrazům, které se mohou i v teplejších zimách nenadále vyskytnout.

V minulosti byly v zimě běžné teploty pod bodem mrazu a louky či trávníky bývaly schované pod sněhovou pokrývkou nejen na horách. Současné zimy jsou však teplejší a často bez sněhu, a tak lze běžně pozorovat zelené louky nebo trávníky ve městech i během zimního období.

„Zajímalo nás, jestli luční rostliny, které jsou dnes v zimě zelené, bývaly zelené i dříve, jestli se množství zelených rostlin mezi lety liší, jestli mají fotosynteticky aktivní listy a jestli jsou tyto listy schopné přežít mráz,“ říká Andrea Kučerová z Oddělení experimentální a funkční morfologie Botanického ústavu AV ČR.

Výzkum ukázal, že rostliny dříve považované v zimě za dormantní (neaktivní), jsou dnes často zelené (například jitrocel kopinatý, svízel bílý nebo bika mnohokvětá), i když počet zelených druhů na louce se může mezi jednotlivými zimami lišit. Také se potvrdilo, že zimní listy lučních rostlin jsou schopny fotosyntézy, i když nejsou tak účinné v zachycování a přeměně sluneční energie jako listy letní. A v neposlední řadě jsou zimní listy odolné vůči mrazu.

Výsledky výzkumu tedy ukazují, že zimu mohou některé luční druhy využít k růstu, a získat tak konkurenční výhodu na jaře, než podmínky začnou být příznivé i pro ostatní citlivější druhy. Jak velký je zisk z udržování zelených listů přes zimu nebo jak velkou cenu rostlina za tuto vlastnost platí, by mohl ukázat další výzkum. Jisté je, že stále teplejší zimní sezóna vyžaduje naši pozornost, protože může být spoluzodpovědná za změny druhového složení v rostlinných společenstvech vlivem změny klimatu.   

Více informací:

Lubbe F. C., Kučerová A., Bitomský M. & Klimešová J.: New opportunities for grassland species in warming temperate winters. Functional Ecology, doi: 10.1111/1365-2435.14677

Kontakt:

RNDr. Andrea Kučerová, PhD.                                                                                            
Oddělení experimentální a funkční ekologie                                                                     andrea.kucerova@ibot.cas.cz                                                                                                                                               

Mgr. Mirka Dvořáková                                                                
PR & Marketing Manager                                                                                                   
miroslava.dvorakova@ibot.cas.cz
+420 602 608 766

TZ ke stažení zde.

Teplejší zimy

Teplejší zimy

Teplejší zimy

Teplejší zimy

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce