![Zahlavi](/export/sites/avcr.cz/.content/galerie-obrazku/headers/media.jpg_1987258066.jpg)
Nová studie odhaluje populační historii největší pastevecké skupiny v Africe
12. 02. 2025
Fulbové jsou pastevci obývající západní oblasti Afriky od Čadského jezera až po pobřeží Atlantiku. Navzdory jejich širokému rozšíření ale zůstával původ této populace nejasný. Tito lidé totiž vedou především kočovný způsob života, který nezanechává mnoho dohledatelných archeologických stop. Mezinárodní tým vědců s výraznou českou účastí proto analyzoval genomická data této africké populace, která poskytují nové informace o pravěkých migracích a ukazují na míšení s dalšími populacemi z různých afrických regionů.
Vědci Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Praze pod vedením Viktora Černého sbírali již od roku 1999 vzorky v sedmi afrických zemích sahelo-súdánského pásma a spolupracovali s místními komunitami Fulbů. Na studii, která navazuje na celou řadu předchozích dílčích studií, se podíleli společně s vědci z Univerzity Karlovy, Univerzity v Uppsale a Johns Hopkins v USA a nyní ji publikovali v prestižním časopise American Journal of Human Genetics.
„Africké populace jako Fulbové jsou stále nedostatečně zastoupeny v genomických výzkumech a naše studie se snaží tuto mezeru vyplnit,“ říká Cesar Fortes-Lima, populační genetik z Johns Hopkins University (USA) a hlavní autor studie.
Vědci shromáždili biologické vzorky od více než 460 Fulbů z 18 lokalit od Mauretánie a Senegalu až po Čad a provedli jejich genotypizaci prostřednictvím SNP array (DNA čipu). „Tato studie představuje jednu z největších evolučně-genetických studií fulbských populací,“ říká Mame Yoro Diallo, doktorand Univerzity Karlovy v Praze.
Rozdílné skupiny
Mezinárodní tým našel souvislosti mezi kulturními, geografickými a genetickými vzorci různých fulbských populací. „Naše analýza odhalila genetické rozdíly mezi lokálními populacemi podél celé západovýchodní linie, což zdůrazňuje jejich komplexní genetickou historii formovanou vzájemnými kontakty s různými místními skupinami a rozličnými demografickými událostmi,“ doplňuje dále Mame Yoro Diallo.
Studie také poukazuje na důležitost způsobu života populace Fulbů. „Jejich strategie získávání obživy ovlivnily genetickou diverzitu místních populací i jejich populační strukturu,“ dodává antropolog Viktor Černý z Archeologického ústavu AV ČR v Praze.
Dlouhá genetická historie a společný původ
Vědci také našli unikátní genetickou složku u všech studovaných fulbských populací, což naznačuje sdílený společný původ pravděpodobně související se vznikem afrického pastevectví během období „zelené“ Sahary (před 12 000–5000 lety). Carina Schlebusch, evoluční genetička z Univerzity v Uppsale (Švédsko) dodává: „Srovnání genetických dat Fulbů a dat získaných ze starověkých koster severní Afriky identifikovalo přítomnost genetické složky spojené se starověkými iberomaurskými skupinami, což přináší nové poznatky o jejich dlouhé genetické historii i dávných kontaktech s populacemi Maghrebu, jako jsou Berbeři.“
Jednotlivé populace Fulbů navíc vykazují genetické příspěvky i od jiných afrických skupin ze západní, střední a východní Afriky. „Ukazuje se tedy, že během posledních 500 let mohly trans-saharské obchodní cesty hrát klíčovou roli v rozvoji rozsáhlých obchodních sítí a že je mohli zprostředkovávat právě Fulbové, což umožnilo šíření pastevectví napříč pásmem afrického sahelu i částečně i mimo něj. Ostatně o kontaktech Fulbů a Arabů východně od Čadského jezera, jsme vědeckou komunitu informovali již dříve“ vysvětluje antropolog Viktor Černý.
Zveřejněná studie je důležitá nejen pro porozumění historii fulbské populace jako celku, ale obecně i pro studium genetické diverzity afrických populací.
Odkaz na studii: Population History and Admixture of the Fulani People from the Sahel. Fortes-Lima C. A., Diallo M. Y., Janoušek V., Černý V., Schlebusch C. M. American Journal of Human Genetics. 2025, 112(2). https://doi.org/10.1016/j.ajhg.2024.12.015
Studie byla podpořena několika grantovými projekty, včetně Akademické prémie Viktora Černého.
Kontakt pro média:
Jaroslav Řídký
Archeologický ústav AV ČR, Praha
ridky@arup.cas.cz
Více informací:
Viktor Černý
Archeologický ústav AV ČR, Praha
cerny@arup.cas.cz
Přečtěte si také
- Akce Věda podle vzoru žena potřetí: přiblíží vědeckou kariéru mladým zájemkyním
- Rostlinní biologové podrobně popsali evoluci samčího pohlavního chromozomu
- V trase plánované dostavby Pražského okruhu našli archeologové hrob bojovníka
- NKC – gender a věda spustí online kampaň k Mezinárodnímu dni žen a dívek ve vědě
- Komunikace vědy 360°: první společná konference AV ČR, UK a platformy SciComHub
- Detekce molekul jako hvězd: nová metoda českých vědců zlepšuje mikroskopii
- Botanici objevili 12 nových druhů a dva nové rody lišejníků
- Čeští vědci objevili novou metodu diagnostiky kožních infekcí pomocí vůně
- Vyšly první společné dějiny česky a německy psané literatury českých zemí
- Zdravé a dostupné potraviny, které nezničí krajinu. Nový program SAV21
Kontakty pro média
Markéta Růžičková
vedoucí Tiskového oddělení
+420 777 970 812
Eliška Zvolánková
+420 739 535 007
Martina Spěváčková
+420 733 697 112